Postupně se otevřely školy, ve čtvrtek další obchody i restaurace.  Dá se ale předpokládat, že přijdou restrikce. Šla jste rychle nakupovat, nebo jste opatrnější?

Děti potřebovaly oblečení. Věci, které nebylo možné objednat přes internet, jsem musela nakoupit. Něco jsem pořídila i do zásoby, protože nikdo neví, co bude dál. Boty se mi podařilo koupit on-line. Modlila jsem se, jestli synovi budou sedět… ale měla jsem štěstí.

Jaké jsou vaše zkušenosti z nakupování v této době?

Nakupuji v menších obchodech, výjimečně jdu do Lidlu. Do větších obchodů chodí moc lidí. Masakr. Všichni se tam motají s košíky, nalepení na sobě. Skoro to vypadá, že ani nemáme problémy s koronavirem, protože lidí je u regálů spousta. Někteří asi mají moc volného času a nevědí, co s ním. Osobně si nemyslím, že je vhodné trávit v obchodních centrech delší dobu. Já nakupuji v kamenných prodejnách, jen když musím. Není to pro mě zábava, kterou bych s radostí trávila čas. Raději se věnuji třeba práci na zahradě. Navíc nechápu, proč zavřeli malé obchody, které lze mít daleko lépe pod kontrolou, a nechali otevřená velká nákupní centra. Kvalitní boty v nich nekoupíte. 

Byl pro vás problém, když měli v neděli zavřeno?

Chodit každý den do obchodu je zbytečné. Dřív bylo také v neděli zavřeno a basta. Nechápu, proč nezavřeli v neděli hned od začátku krize.

Máte dceru v šesté střídě, syna na střední škole. Dá se s nimi doma vyjít? Jak vaše děti reagují na distanční výuku? 

Distanční výuka? Až teď se teprve ukáže, kolik se toho naučili. Protože děti už jsou větší, naštěstí jsem se nemusela tolik starat o jejich výuku. Přibylo ale starostí o domácnost, hlavně kvůli vaření.

Vláda řekla: zavřeme školy, ale nebudeme řešit, jestli máte čas, znalosti, počítače. Asi předpokládají, že všichni mají doma svůj počítač a dobře vybavený. I když počítač seženete, pak nejde obrazovka, dalším, se kterými jste v kontaktu, mikrofon a nakonec vypadne internet, protože je síť přetížena. I když se učitelé snaží, tak i kdyby se rozkrájeli, nemají on-line šanci učivo vysvětlit tak, jako když jsou normálně ve škole. Navíc dcera měla daleko méně hodin než obvykle.

Syn trávil celé dny na počítači. Buď měl výuku, nebo hrál hry, sledoval filmy. Nemáte šanci uhlídat, co dělá, je to na každém dítěti... i když syn už je spíše dospělý... byl hodně doma. Katastrofa, protože dřív chodil alespoň na flórbal. Děti jsou více podrážděné, náladové, nebaví je to. Mluvili jsme o tom, jak se s tím vyrovnat. Chybějí jim vrstevníci a normální život. Dcera se snažila více rozptýlit a chodila ven častěji. Ale těšila se na nové kroužky, a nic.

Čtyřem pětinám samoživitelů klesly příjmy, řada bývalých partnerů přestala platit výživné. Čerpala jste ošetřovné? Nebo využila jiné nabízené kompenzace od státu? Mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení… jak to zvládáte finančně?

Momentálně jsem evidovaná na úřadu práce. Dostávám směšné peníze, a tak čerpám z úspor. Psychicky bych se teď asi zhroutila, pokud bych neměla vytvořenou finanční rezervu pro případné větší výdaje. Nevím, co bych dělala. Asi bych si musela vzít půjčku, požádat o peníze někoho z rodiny nebo ještě více hledat, jak snížit náklady. 

Lidé kolem mě si půjčky berou, ale vím, jak to chodí. Kamarádka si bere půjčky a má se splácením dost velké problémy. Není to vůbec lehké. 

Co dárky na Vánoce? Budete na ně mít peníze? 

Předvánoční doba je pro většinu lidí náročnější. Dárky vyřešíme momentálně praktickými věcmi. Kupujeme jen to, co opravdu potřebujeme. Syn je šikovný, vydělal si peníze na brigádě, tak si mohl koupit počítač. Sama bych mu ho koupit nemohla.

Není to tak dávno, co se mluvilo o jednorázovém příspěvku pro matky samoživitelky ve výši šesti tisíc korun. Ale neprošlo to.

Ani jsem debatu na toto téma nezaznamenala. Peníze navíc by se hodily. Stát vynakládá spoustu peněz na méně důležité věci.