Minule jste mi řekl, že zdravotníkům nejvíce v koronavirové epidemii komplikuje život, že část veřejnosti a část politiků jako by stále nevnímala vážnost situace. Zamyslel jste se nad tím, kam až to bude muset zajít a kolik lidí bude muset zbytečně zemřít, než začneme epidemii brát vážně. Domníváte se, že tento přístup je důvod, proč jsme na prvním místě ve statistikách přírůstků pozitivně testovaných za týden na světě?

Asi to tak bude. Česká republika je opravdu nejpostiženější zemí na světě přepočteno na počet obyvatel. Co se týká počtu zemřelých, jsme na tom naštěstí trochu lépe, tuším, že nám patří asi devátá příčka díky obrovskému nasazení zdravotníků a dobrovolníků, kteří pomáhali. Díky tomu se desítky tisíc lidí podařilo zachránit, ale situace je opravdu velmi vážná a to rozvolnění, ke kterému vláda přistoupila na začátku prosince v situaci, kdy jsme neměli epidemii pod kontrolou, bylo velkou chybou.

Myslíte, že se právě nacházíme ve třetí vlně epidemie?

Ano, rozjíždí se třetí vlna epidemie, nebo už je rozjetá, řekněme. Situace je analogická tomu, čemu jsme čelili na konci října, porostou určitě počty nově diagnostikovaných případů, porostou počty hospitalizovaných. Už teď je v nemocnicích téměř sedm tisíc pacientů, takže hranice osmi tisíc pacientů, která byla na přelomu října a listopadu, je na dohled. Nový rok jsme zahájili tím, že zemřelo 144 pacientů, takže situace je skutečně velmi vážná. A mě mrzí, že jsme v takovém problému, protože k tomu nemuselo dojít, kdyby vláda věřila odborníkům, neřídila se průzkumy veřejného mínění a nějakými diskusemi na Facebooku.

Už předtím jste vládu kritizoval přesně za stejnou věc. Udělala tedy tu samou chybu? Tedy že v rámci populismu příliš rozvolnila opatření a teď neseme následky?

Máte naprostou pravdu. Všichni děláme samozřejmě chyby, ale jen hlupák opakuje stejnou chybu dvakrát a bohužel vláda stejnou chybu zopakovala. To znamená zase předčasné rozvolnění a opožděné přijetí protiepidemických opatření. V situaci, kdy už bylo jasné, že jsme v průšvihu, se opatření přijala až k 27. prosinci. Daň za to, že jsme mohli pár dní chodit po hospodách, chodit do fitcentra, k holiči a nakupovat na Vánoce, bohužel bude velká a bude mít podobu týdnů strávených v nejrůznějších karanténách, bude stát naši ekonomiku miliardy korun a bohužel tisíce lidí za ni zaplatí životem. A je to zcela zbytečné v situaci, kdy máme na obzoru řešení, což je očkování.

S jakými pocity člověk v takové funkci, jako je ta vaše, sleduje fotografie a zprávy z lyžařských středisek a sjezdovek v posledních dnech, kam se sjíždějí stovky lidí?

Je mi z toho smutno. Zásadní chybou je, že já nebo vy nemusíme chodit do hospody, já nebo vy nemusíme jezdit na lyže, ale hostinský musí mít z čeho žít a provozovatel skiareálu musí mít také z čeho žít. Takže je potřeba, aby jim vláda zajistila, že ekonomicky nezkrachují, že budou mít z čeho žít, a zároveň je třeba mluvit s nimi na rovinu, tedy neslibovat nemožné. Slibovat v současnosti otevření lyžařských areálů je úplně mimo realitu, pokud mám dobré informace, tak ale stále do zasněžování investují peníze, přitom je jasné, že lyžařská střediska v těchto nejbližších dnech otevřít nemohou, protože by to znamenalo další zhoršení epidemie. Lidé se prostě nesmějí potkávat a v ideálním stavu bychom se měli někde zavřít jako poustevník. To samozřejmě nejde, tak musíme omezit, co se omezit dá. Musíme mít co jíst, musíme svítit, topit, musíme mít vodu, musí fungovat veřejná doprava, musí fungovat zdravotnictví, sociální služby, ale velká spousta věcí se dá omezit. A je rozhodnutí vlády, co se omezí, a aby zajistila lidi, kteří jsou na těchto činnostech ekonomicky závislí.

Nakolik jsou zdravotníci frustrovaní z přístupu lidí či vlády, jak to z vaší pracovní zkušenosti cítí oni?

Zdravotníci jsou nejpostiženější pracovní skupinou. Covid-19 prodělalo v různých formách více než 52 tisíc zdravotníků, 8 900 lékařů onemocnělo, 15 lékařů zemřelo, takže je to pocit zmaru a frustrace. Máme pocit, že nám vláda nepomáhá a trochu cynicky spoléhá na to, že zdravotníci i třetí vlnu epidemie zase nějak zvládnou. Zdravotnictví na podzim skutečně podalo obdivuhodný výkon díky obrovskému nasazení všech lidí, kteří ve zdravotnictví pracují a kdo nám pomáhali. A také díky tomu, že zdravotnictví disponuje poměrně slušnými kapacitami, že se nám v předcházejících letech podařilo, aby různí reformátoři zdravotnictví nezdevastovali plány na rušení nemocnic, omezování lůžek a podobně. Například u hygienické služby a veřejného zdravotnictví k tomu došlo – byly prakticky zdevastovány a současná epidemie, kterou samozřejmě nikdo nečekal, ukázala, že náš stát není na takové hrozby vůbec připraven.

Zdravotníci to zvládli za cenu obrovského nasazení a za cenu omezení veškeré zbytné zdravotní péče. Odkládají plánované operace, omezily se preventivní prohlídky a všechno se negativně projeví na zdravotním stavu populace v následujících letech. Ale zdravotnictví ze všech sil řeší jen covid, a dřív než jsme si stačili vydechnout, nás vláda nezodpovědně žene do třetí vlny. A úplně zbytečně jen proto, aby lidé mohli pár dní chodit do hospody, k holiči a nakupovat.