Jak vnímáte atmosféru, která provázela letošní oslavy 28. října?

Já tento svátek uznávám a za minulého režimu, kdy se nemohlo mluvit o hlavních okolnostech vzniku republiky včetně osobnosti Tomáše Garrigue Masaryka, jsem nemíval dobré pocity. Po roce 1989 jsem si nikdy nemyslel, že vůbec může nastat taková situace jako letos. Bojovnost a aktivity odpůrců prezidenta Zemana, které v minulých letech začínaly až 17. listopadu, se letos posunuly již na 28. říjen, a můj názor je, že to vše, co se dělo kolem dalajlámy a oslav svátku, bylo velmi pečlivě připraveno a režírováno. Spouštěcím mechanismem byla dlouho dopředu návštěva dalajlámy a jeho setkání s ministrem Hermanem. Je to zneuctění odkazu 28. října a je velmi smutné, že se k tomu propůjčili i někteří politici, a dokonce i jeden z místopředsedů dolní komory parlamentu, který svolal truc podnik na Staroměstské náměstí. V normální západní demokracii toto nemá obdoby a je to nepochybně start prezidentské kampaně, kterou organizují ti, kteří se nikdy nesmířili s tím, že v první přímé volbě byl prezidentem zvolen Miloš Zeman. Je to bohužel i obrázek politiky KDU-ČSL, jejíž představitelé se domnívají, že mají po krajských a senátních volbách oprávnění na to, aby se chopili takové iniciativy.

Miroslava Němcová na shromáždění na Staroměstském náměstí řekla, že „nechceme být ruskou gubernií a nechceme být maňásky v rukou Komunistické strany Číny. Naše zákony si připravujeme sami, nikoli politruci z KGB“. Jak takové prohlášení hodnotíte?

Paní Němcová je politická mrtvola a vyřizuje si takovým způsobem účty s Milošem Zemanem, hlavním motivem přitom je, že když padla vláda, Miloš Zeman ji nejmenoval premiérkou. Kdyby znala trochu dějiny a byla erudovanější, nemohla by nic takového říct, protože i pravicové vlády v čele s premiéry z ODS se hlásily v oficiální politice k uznání jednotné Číny. Paní Němcové chybějí znalosti a její militantnost a nenávistnost je známá. Nyní prostě ucítila příležitost.

Petr Pithart tamtéž uvedl, že lidé dnes postrádají spravedlnost, a to je to, co lidem chybí nejvíc. Kde podle vás u nás spravedlnost chybí?

Tady chybí úplně jiná spravedlnost, než o jaké mluvil Petr Pithart. On sám měl mnoho příležitostí spravedlnost prosadit, když byl premiérem české vlády i předsedou senátu. Nevím, co má na mysli tou spravedlností, a jestli jde o to, aby strýček Brady dostal vyznamenání jenom proto, že to chtěl jeho synovec Herman. Nevím, co má pan Pithart pod termínem spravedlnost na mysli, bezpečně ale vím, jaká spravedlnost tady chybí obyčejným lidem. Chybí jim pocit, že něco mohou ovlivnit a hlavně že nemohou ovlivnit to, že hlavní hodnotou, která u nás všechno rozhoduje, jsou peníze. I obyčejní lidé jich mají málo a je zde až příliš velká skupina lidí, kteří žijí od výplaty k výplatě, končí v exekucích a podobně. To se pak projevuje v neúčasti ve volbách, je smutné, že opět kleslo procento voličů v krajských a senátních volbách.

Herci Jiří Bartoška a Vojtěch Dyk zveřejnili výzvu k občanskému neklidu. Jaký podle vás může mít tato aktivita dopad?

Jsem přesvědčen, že zde není rok 1989 a také že nejsme někde na Ukrajině. Pan Bartoška a pár jeho kumpánů si myslí, že natočí videoklip a národ se zvedne. Tak to ale nebude, mluvil jsem s mnoha lidmi zejména na venkově, ti nevědí, co to má vlastně všechno znamenat. Mnoho z nich je znechuceno, dostávám neobvyklé množství e-mailů a lidé chtějí vysvětlit, co se to děje a proč to tak je. Myslím, že neklidný je jen pan Bartoška a někteří umělci. Ať se pobaví, ale život půjde dál. Jeden z e-mailů mi psal muž, který konstatoval, že zatímco umělci si mohou debatovat a diskutovat, obyčejní lidé musejí pracovat a živit rodiny. Hodně reakcí je takových, že by bylo dobře, kdyby umělci svoje aktivity provozovali pouze za své a bez jakýchkoli dotací apod. Domnívám se, že aktivita kolem občanského neklidu půjde doztracena, máme demokraticky zvolený parlament a demokraticky zvoleného prezidenta, z demokratických voleb vzešla i vláda, takže nechápu, proč by tady měl být kvůli Hermanovu strýci nějaký neklid.

Diskuse se vedou také o tom, zda bylo nutné přijímat memorandum o vstřícnosti k Číně podepsané čtyřmi nejvyššími ústavními činiteli. Byl to správný krok?

To hodnotím jako reakci na absolutní podraz člena vlády, tedy pana Hermana, který přijal dalajlámu ostentativně na ministerstvu kultury za přítomnosti vysokých ústavních činitelů parlamentu, což je naprosto ojedinělá věc i ve světě. První reakce měla přijít od premiéra, který měl navrhnout prezidentu republiky odvolání takového ministra, který cílevědomě torpéduje českou zahraniční politiku vůči Číně. Pan premiér něčeho takového není schopen, a tak se aspoň podepsal pod toto prohlášení, které sestavil jeho ministr zahraničí.

Jak napjatou situaci kolem oslav státního svátku zvládl prezident Zeman?

Zeman to podle mého názoru zvládl s velkým nadhledem. Sám jsem byl velmi zvědav na jeho projev při předávání vyznamenání a čekal jsem, zda nebude na vzniklou situaci reagovat. Jako vždy měl brilantní vystoupení, a tím, že nereagoval nijak, vše zvládl s velkým klidem a nadhledem. To je dobře, protože ti, kdo to organizují, čekají na reakci, a pokud by prezident reagoval ostře, byla by to jen voda na jejich mlýn. Reagovat musejí lidé a nadějné je to, že podle průzkumu pro Český rozhlas padesát procent občanů nesouhlasí s tím, aby místo na Hradě politici slavili státní svátek na náměstí. A navíc pod moderací příštího prezidentského kandidáta Horáčka. Vidím za této situace jako nutné, aby svůj názor vyslovila mlčící většina a aby se začala aktivně projevovat.