Pane doktore, když se ještě vrátíme k ohlasům na vítězství Donalda Trumpa. Slyšel jste na to téma v posledních dnech něco, co jste neočekával? Jako by ten „děs“ nebyl v médiích tak vážný.
Mohu s klidným svědomím prohlásit, že jsem vítězství Donalda Trumpa předpokládal. Byl jsem přesvědčený už od toho komického atentátu v Butleru. A potom po nešťastném Bidenově vystoupení v debatě s Trumpem. Trochu jsem zaváhal, když se objevila ta přívalová vlna sponzorů po tom podivném vstupu Kamaly Harrisové jako smějící se loutky do kampaně. Také po jejím prvním mediálním vystoupení na veřejnosti, pak také trochu ve dnech její až příliš temperamentní propagace v českých médiích, která jsou ve službách současného režimu. Nedalo se přehlédnout, jak se do řady devótních obdivovatelů paní Kamaly snažili probojovat lidé ve funkcích i bez, většina akademických hodnostářů a vládních hofrátů. Tato každodenní mediální masáž hrála svou roli, ale asi si mnozí mediusové neuvědomovali, že když to dopadne jinak, budou muset rychle sedlat koně, aby zabránili nové americké revoluci. Nečekal jsem, že českého pana prezidenta dožene jeho řeporyjská minulost a nenapadlo mne, že převlek do černého pěti nejvyšších autorit na Hradě, lidovou moudrostí přejmenovaný po čínsku na gang pěti (Pavel, Vystrčil, MPA, Fiala, Lipavský), bude tak demonstrativní. Sice by se mohlo vzpomínat na tradiční nedůvěru Zpravodajství ČT při sčítání hlasů, ale nebylo to tak nápadné jako v minulosti. Kdo věřil Trumpovi a jím ohlašovaným výsledkům voleb, při kterém zmínil asi 310 hlasů a vítězství, mohl si ušetřit téměř dva týdny očekávání a lichých nadějí, že tomu bude jinak. Ale ani toto mne vlastně nepřekvapilo, vždyť jsem prožil dobu, kdy ČT lhala, jako když Rudé právo tiskne, a aktuální instrumentální analýzy si vykládám jako v letech nedospělosti, metodou, kterou nás naučilo už Rádio Jerevan.
„Kdybych měl jmenovat jednoho člověka na dnešní světové politické scéně, který celým svým životem – slovy i činy, jednáním a vystupováním – ztělesňuje pravý opak křesťanských mravních hodnot, jmenoval bych Donalda Trumpa. Avšak někteří katolíci, kdyby přišel sám satan a sliboval jim pouze kriminalizaci potratů, tak by zapomněli na všechno ostatní a uctívali ho jako mesiáše,“ poctil své souvěrce kněz a profesor Tomáš Halík. Jak to vnímáte?
Protože znám Tomáše dlouho a pamatuji obdiv celé jeho rodiny ke Karlu Čapkovi a TGM, překvapilo mne jeho prozření a přestup do řad církve římskokatolické. Zaujala mne také jeho fotografie z Pražského hradu z 28. října letošního roku, na které je Tomáš ve společnosti Petra Pitharta a prezidenta Petra Pavla. Kdo z této trojice je satanem a kdo mesiášem, nechť rozsoudí bůh. Donald Trump je, také podle mého názoru, člověk hříšný, ale i věřící. Byl vychováván ve víře amerického presbytarianismu, ačkoliv uvádí, že od roku 2020 je non-deminational Christianity. Také jeho první žena byla z protestantské části Valašska a své děti vychovali zdaleka ne v duchu jen církevní zbožnosti. A tak by si snad Tomáš Halík mohl vzpomenout na do středověké češtiny přeložené rčení – Kteraž pak vidíš mrvu v oku bratra svého a v oku svém břevna nezaznamenáš?
Každopádně, zajímavé je pozorování učiněné v USA. Že hromady celebrit s obrovskou popularitou nejsou zárukou volebního vítězství. Je to zpráva pro pana Svěráka, paní Holubovou, pana Hrušínského a další, kteří rádi zasahují do české politiky?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Polanský