Konečně bude inaugurován Donald Trump. A zároveň odchází Joe Biden, který – nejspíš v reakci na Elona Muska – na odchodnou sdělil, že Ameriku prý ohrožuje oligarchie boháčů a jde o veliké nebezpečí. Podporovali snad Joea Bidena a posléze Kamalu Harrisovou samí chudáci?
V žádném případě, někteří technologičtí miliardáři, kteří dnes podporují Donalda Trumpa a republikány, například investor rizikového kapitálu Marc Andreessen, v minulosti podporovali demokraty. A jedním z nejvýznamnějších, který demokraty nadále podporuje, je Alex Karp, spoluzakladatel a generální ředitel softwarové firmy Palantir Technologies.
Českým prostorem začíná rezonovat obava, že my coby Evropané na prezidentství Donalda Trumpa nevyděláme, protože jeho záměrem bude prodávat Evropě drahé suroviny. Šíří se spekulace o tom, že to bude jeho vyjednávací karta vůči Putinovi: Vy, Rusové, nebudete dodávat suroviny do Evropy a my vám na oplátku couvneme, pokud jde o Ukrajinu. Je na tom něco?
Vše zaleží na tom, jak dopadnou jednání o ukončení války na Ukrajině. V tomto ohledu je Donald Trump velmi schopný politik, protože si nechává všechny možnosti otevřené. A řešení konce války na Ukrajině by mohlo být pro Evropany stejně nepříjemné jako uzavření příměří v Pásmu Gazy pro Benjamina Netanjahua a Izrael. Evropané by měli být připravení na všechny možnosti.
Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?Anketa
Každopádně u Trumpa je vidět, že ekonomické zájmy jsou pro něj na prvním místě. Proč se demokraté oproti tomu tolik starají o „šíření demokracie“ po světě a skrze vládní a nevládní instituce rozšiřují americký vliv? Jak naopak bude šířit americký vliv Trumpem ovládaná Republikánská strana?
Prosazování amerického vlivu „šířením demokracie“ po světě vládními a nevládními institucemi selhalo i kvůli postupné změně geopolitického řádu, což se zatím nejvíc projevilo druhým zvolením Donalda Trumpa prezidentem USA. On a jeho Republikánská strana se budou snažit uplatňovat americký vliv prostřednictvím doktríny „Amerika na prvním místě“, tedy nejdůležitější jsou americké zájmy a pak všichni a vše ostatní. To je zcela odlišný geopolitický přístup, než byl ten demokratů, a česká politická reprezentace by si to měla uvědomit a náležitě na něho zareagovat.
Trump vzkazuje Evropě, ať dává pět procent HDP na zbrojení. Zároveň nadává na to, že někdo Ukrajinu chtěl brát do NATO. Naznačil, že zde vidí kořen války na Ukrajině. Máme to brát jako vzkaz ve stylu „děláte si v Evropě sami bordel, tak si to plaťte sami“?
Dá se tomu rozumět i následovně: Pokud chce Evropa pokračovat ve válce na Ukrajině, ať pokračuje, USA budou dodávat zbraně, které jim však budou muset evropské země zaplatit. Na to jim však možná ani těch pět procent hrubého domácího produktu, HDP, nebude stačit, nemluvě o poklesu životní úrovně a naprosté změně politické scény v těchto zemích.
Pakliže tento kurz Trump udrží, nastanou v Evropě postupné změny v přístupu ke světu? Ve smyslu „šíření demokracie a hodnot“? Protože ten dnešní kurz je odvozen od toho, že toto chtěly Spojené státy.
Pokud by tyto změny byly v tom smyslu, že Evropa, a v jejím rámci Česká republika, bude hájit své zájmy stejně jako USA, nemusela by spadnout do propasti, do níž dnes směřuje. Zdá se však, že nic takového není ochotná udělat. Ukazuje to i její postoj k Trumpovu záměru získat Grónsko. Žádný evropský stát nevystoupil a nezastal se Dánska, že by mu Grónsko mělo zůstat, protože je zde obrovské množství nerostných surovin, které Evropa potřebuje a nevzdá se jich.
Nicméně když už víme, že ekonomické zájmy jsou pro Trumpa primární, do jaké míry svět riskuje střet Spojených států a Číny? Ukrajina Trumpa nemusí zajímat, ale Čína ho štve svou ekonomickou silou.
Projev nového ministra zahraničí USA Marka Rubia v Kongresu při schvalování jeho nominace na tento post jasně ukazuje, že tento střet je nevyhnutelný.
Publicista Dušan Neumann si libuje, že ještě před nástupem Trumpa v Americe zlevnil benzín, protože výrobci vidí, že „klimatické“ cíle budou Trumpem opuštěny. Čekáte, že se to stane a že případně Amerika tímto „nakazí“ Evropu? Protože když Američané budou bohatnout a Evropané si uměle zdražovat život, asi druhým jmenovaným dojde, že je něco špatně.
To je optimistický scénář. Může však nastat i pesimistický: V USA se tyto „klimatické“ cíle naplnit nepodaří, ale v Evropě by mohlo, ať to stojí, co to stojí. Bylo by chybou podceňovat poraženou stranu v USA. Zatím se nezdá, že by Evropská unie chtěla od těchto cílů odstoupit. Pokud jde o Českou republiku, měla by si určit své zájmy a hledat spojence, kteří je budou mít podobné.
Závěrem, ať jsme pozitivní: Co Donaldu Trumpovi přát?
Aby se mu podařilo splnit vše, co si předsevzal, protože tím by se mohl stát příkladem pro vznik českých politiků podobného typu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Je nástup Donalda Trumpa nadějí pro svět?
autor: Jaroslav Polanský
Big Stayer
