Ve středu byl jmenován novým náčelníkem generálního štábu Armády ČR generál Karel Řehka, který doposud působil jako ředitel NÚKIB, i v armádě se zaměřoval především na speciální operace na pomezí vojenské a zpravodajské činnosti. Je právě tato odbornost podle vás tím, co dnes armáda potřebuje do svého čela?

Je obvyklé, že náčelníkem generálního štábu Armády ČR se stává někdo ze zástupců, tzn. tříhvězdičkových anebo dvouhvězdičkových generálů, a bylo z koho vybírat. Aby se do nejvyšší pozice v Armádě ČR dostal brigádní generál, kterým je i Řehka, obvyklé není. Nota bene, když se Řehka do armády vrací z civilu, z čela Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Je tedy od situace v armádě dlouhodobě odtržen.

Jsme v době válečného konfliktu na Ukrajině. V takové situaci Armáda ČR potřebuje ve svém čele toho nejlepšího z nejlepších. Řehkovi je navíc pouhých 47 let. Co s ním bude za 5 let? Jeho jmenování je tedy proti všem zvyklostem a zároveň je to porušení a ignorace kariérního řádu, což znamená například ohled na senioritu, průběh služby, s ohledem na dosažené hodnosti současných generálů a jejich minimální doby výsluhy v hodnostech.

Dosavadní průběh služební kariéry brigádního generála Řehky negarantuje jeho schopnosti řídit plnohodnotně obranu našeho státu. Akcentování jeho zkušeností ze zahraničních operací není namístě. Nový náčelník generálního štábu AČR bude plnit úkoly zejména ve smyslu zajištění obrany území našeho státu, změnami armádní koncepce, posilováním vlastních obranných schopností, modernizacemi a akvizicemi.

Prezident Zeman si vyžádal projednání jeho nominace ve sněmovním výboru pro obranu, jehož jste členem. Můžete prozradit, jak toto „projednání“ vypadalo? Měli poslanci možnost seznámit se s jeho vizí budoucnosti české armády?

Neměli. Byl nám ministryní obrany představen, rozdán jeho životopis s průběhem jeho služební kariéry. V podstatě byli jsme postaveni před hotovou věc, protože bylo povinností ministryně obrany Černochové tuto nominaci ve sněmovním výboru pro obranu pouze projednat, a tak se také stalo.

Jaké je podle vašich informací renomé generála Řehky mezi vojáky?

Tyto informace nemám k dispozici. Vycházím však z toho, že působil dva roky mimo resort, předtím působil několik let na zahraničním pracovišti v Polsku, a ještě předtím působil u speciálních jednotek. Takže v armádě jako celku ho podle všeho vojáci neznají.

V souvislosti s jeho výběrem ministryně obrany vysvětlovala, že je stále důležitější zaměřovat se na hrozby hybridní války, ve které je generál Řehka expertem. Ale nevidíme z toho, co se dnes odehrává na Ukrajině, naopak to, že válka si naopak i dnes stále udržuje svůj brutálně „konvenční“ charakter?

Samotná definice hybridní války je problematická. V zásadě ale můžeme definovat tři typy vojenské kybernetické války: omezená a neomezená kybernetická válka a kybernetická válka jako doplněk konvenčního boje. Útok je pak cílen zejména na ekonomická, energetická, správní a další střediska s cílem globální destrukce kritické infrastruktury. Neomezená forma potom může být zpravidla doplňkem reálných vojenských operací.

Nicméně zkušenosti z bojů na Ukrajině ukazují již v jejich průběhu, že bez těžké výzbroje, techniky a obrovských zásob munice, průběžných informací o nepříteli, nejde po dlouhou dobu vést úspěšně bojovou činnost na rozsáhlém území, které je navíc našemu území podobné. Na průběhu konfliktu také vidíme velké problémy ve zdrojích a v logistice jak na straně vojsk Ukrajiny, tak vojsk Ruské federace. Představy o tom, že se příští válka povede v kybernetickém prostoru, jsou mylné.

Náčelník generálního štábu by měl být v první řadě odborník se zkušenostmi ve velení bojovým útvarům a v řízení boje, a nikoliv „expert“ na kybernetickou válku.