Objevují se argumenty, že prý imigranti jsou ekonomickým přínosem. Jsou i naopak hlasy, že jsou zátěží pro sociální systém, většina jich je na sociálních dávkách a je nezaměstnaných a jsou hrozbou z hlediska bezpečnosti a kriminality, tvoří většinu osazenstva věznic, mají mnohonásobně větší poměr ve znásilňování, chovají se asociálně a tak dále. Ke kterému názoru se přikláníte? Jaké zkušenosti a fakta nám můžete zprostředkovat jako občan Francie?

Mám samozřejmě tendenci se přiklánět ke druhému z obou názorů. Je ovšem třeba dělat rozdíl mezi různými kategoriemi imigrantů. Já sám jsem dlouho ve Francii žil jako imigrant. Bylo by tedy absurdní, kdybych chtěl imigranty globálně odsuzovat. Ale já jsem do Francie nešel za lepší životní úrovní. Šel jsem tam za svobodou, která mi v komunistickém Československu chyběla. A chtěl jsem se usadit ve Francii, spíše než v jiné západní zemi, poněvadž jsem se cítil blíže její kultuře. Rodiče často vzpomínali na naši „zlatou první republiku,“ a to byla doba, kdy Paříž byla tak trochu i naše kulturní metropole. Umělec, který uspěl v Paříži, si pak mohl být jist, že v Praze vždycky zákazníky, diváky, nebo posluchače najde. Chtěl bych se ale s mými čtenáři podělit ještě o jednu zkušenost.

Ano, prosím...

Přestože jsem si Francii vybral kvůli této kulturní blízkosti, tak jsem se tam příliš vřelého přijetí nedočkal. Právě proto si myslím, že systematické vytrhávání lidí z jejich kořenů není nic pozitivního. A je samozřejmé, že přistěhovalec z Afriky, nebo Asie, je ještě víc ve Francii vytržen z kořene, nežli jsem byl já. S tím souvisí i problém kriminality a asociálního chování. A pokud je imigrant muslim, tak i když třeba původně nebral svou povinnost vést džihád proti nevěřícím tak vážně, tak dlouhodobé vykořenění ho může snadno svést k tendenci, aby tu Evropu, která se mu jeví jako podivně příliš dobrá a zároveň jako zbabělá a neschopná, či spíše neochotná se bránit, vnímal jako zemi, kterou musí dobýt.

Co říkáte tomu, že Angela Merkelová nejprve řekla, že syrští uprchlíci mají dveře do Německa otevřené – podle Andreje Babiše je tak do EU fakticky pozvala – a pak Německo zavedlo kontroly na hranicích? Navíc je pozvala a nás vyzývá, ať je přijmeme my...

To všechno jenom ukazuje, že za řečmi o společných evropských hodnotách ve skutečnosti stojí úzké národní zájmy – či spíše zájmy určitých konkrétních skupin v určité zemi – zde tedy v Německu.  Jinak chování Angely Merkelové mě nijak nepřekvapuje. Ona byla vzornou občankou tak zvané Německé demokratické republiky. Její otec, levicově orientovaný protestantský pastor, odešel dobrovolně ze Západního Německa do Východního, aby byl činný tam. Kdo jsou tito lidé, aby nám říkali, co je správné a co je nesprávné?

Posléze kontroly na hranicích zavedlo i Rakousko. Není toto počátek konce Schengenu? A pokud se začnou uprchlíci kvůli tomu valit přes naše hranice, neměli bychom kontroly obnovit i my?

Počátek konce Schengenu to pravděpodobně je. Pokud nějací ilegální imigranti by chtěli přijít na území naší vlasti, bylo by samozřejmě povinností vlády okamžitě hraniční kontroly obnovit a hranici dobře hlídat.

A pokud to rozvedeme dál, nemůže nátlak Evropské komise a Německa a dalších západoevropských zemí na země Visegrádu a východoevropské země vést k rozpadu EU, když se názory jednotlivých zemí na imigranty tak silně rozcházejí?

K rozpadu EU to samozřejmě vést může. To by nebylo ale tak hrozné, jako kdyby mělo dojít k rozpadu českého národního státu, ba k rozpadu českého národa, k jeho rozpuštění v islámském moři.

Co říkáte novým opatřením Maďarska? Od této chvíle je například trestným činem ilegální překročení hranice i poškození bezpečnostní bariéry na pomezí se Srbskem. Pokud uprchlíci překročí hranice nelegálně, policisté je zadrží a úřady následně vyhostí. Navíc jim hrozí až tříleté vězení. Za převaděčství může být udělen až dvacetiletý nepodmíněný trest. Měli bychom se tím inspirovat, nebo to odmítáte?

Česká republika by se samozřejmě měla maďarským příkladem inspirovat. I kdyby věznění ilegálních imigrantů a jejich převaděčů mělo státní pokladnu zatěžovat sebevíc, tak je třeba tyto výdaje snášet. Útoky islámských teroristů mohou také něco stát. A nejenom na finanční úrovni. Když vás takový atentát zmrzačí do konce vašich dnů, která nemocenská pokladna vás skutečně odškodní? 

Hovoří se o dělení imigrantů na „uprchlíky“ a „ekonomické migranty“. Pokud ale uprchlík cestuje z první bezpečné země „za lepším“, za lepším komfortem a sociálními dávkami, nestává se z něj ekonomický imigrant? Neměl by zůstat v první zemi, kde mu nehrozí nebezpečí?

Ovšem, že tomu tak je! Jestliže Syřan vstoupil na území Turecka, tak je tam už v bezpečí a nemá žádné právo se představovat v zemích Evropské unie jako člověk pronásledovaný, který by mohl žádat o azyl. Je k tomu ale třeba říci ještě jednu věc. Kdyby všichni ti Syřané, Iráčané, Afghánci a Eritrejci byli pouze hospodářskými migranty, hledajícími lepší obživu, bylo by to ještě relativně menší zlo. Víme ale, že když odjezdy obyvatel muslimských zemí do Evropy začínaly, muslimští duchovní byli proti tomu. Říkali, že muslim má raději snášet horší materiální podmínky, než odjet mezi nevěřící, kde mu hrozí, že ztratí svou víru. Nyní ale k těmto odjezdům vyzývají. Pro ně jsou součástí postupné islamizace Evropy. Pro nás jsou tedy součástí procesu postupného zanikání našich hodnot, naší identity a kultury, našeho postupného podřizování se muslimské nadvládě.

Syrský chargé d’affaires v Praze Bašár Akbik řekl, že prostředky, které poskytují evropské státy na jednoho uprchlíka, pokryjí potřeby minimálně šesti až sedmi uprchlíků v jejich vlasti – Sýrii. Kdyby jim adresně státy pomohly, mohli by zůstat ve své kultuře, ve své vlasti a nemuseli by do Evropy. Co si o tom myslíte? Není lepší pomáhat jim u nich doma?

Otázka je položena tak, jakoby někomu skutečně šlo o nějakou lásku k bližnímu. Ve skutečnosti jde pouze o egoismy, které se někdy vzájemně shodují a někdy neshodují. Jestliže německý podnikatel potřebuje početnou a lacinou pracovní sílu, tak tlačí na svou vládu, aby ilegální imigranty přijímala. Nedělá to z žádného altruismu. A ilegální migrant ze Sýrie, který háže kameny na maďarské hraničáře, které tak může vážně zranit, nebo i zabít, poněvadž se chce dostat do Německa, kde si vydělá více než v Turecku, také neprojevuje žádný altruismus. Jinak jsou tady ještě pokrytci a ctižádostivci, kteří se snaží v nás vyvolávat komplexy viny a nakonec i hlupáci, kteří jim na to skočí.

Zaznívá myšlenka vytváření uprchlických táborů již na severoafrickém území. Je to správné řešení a jak ho realizovat, když státy jako Maroko nebo Tunisko nechtějí spolupracovat a Libye nemá funkční vládu?

Mohlo by to být řešení. Bylo by k tomu jen třeba, aby Evropská unie, nebo Severoatlantický pakt, svými ozbrojenými silami obsadily, na příklad v Libyi, která žádnou vládu de facto nemá, určitá pobřežní území, tam zřídily uprchlické tábory, do kterých by pak systematicky vracely všechny ilegální migranty, snažící se přeplout přes Středozemní moře.

Politolog Oskar Krejčí říká, že tuto krizi už nepůjde řešit bez násilí. Analytik Jaroslav Štefec hovoří o hrozbě povstání muslimů v Evropě. Je to přehnané? K čemu by situace mohla dospět, pokud se nebude nic dít, ať už po stránce ostrahy hranic nebo efektivních zásahů proti převaděčům. Jak ostrých zákroků bude potřeba?

Bude třeba těch nejostřejších zásahů. Dvacet let vězení pro převaděče se mi zdá přiměřený trest, který skutečně může od této zločinné činnosti odradit. Pokud se Evropa nebude schopna bránit nyní, bude konfrontována se stále horším násilím. K povstání muslimů na příklad ve Francii, která je nejvíce islamizovanou západoevropskou mocností, podle mého názoru dojde už asi dost brzy. Myslím, že za nějakých deset, dvacet let, Paříž bude takový druhý Bejrút.

Západoevropské vlády nezachází s problémem uprchlíků správně, míní Petr Robejšek, politolog z německého Hamburgu a zakladatel Institutu 2080. Náboženství velké části z nich není privátní záležitostí každého jedince, ale náboženstvím, které od každého věřícího vyžaduje, aby svoje okolí upravoval ve jménu a ve prospěch toho náboženství. „Je tam expanzivní tlak, který chce měnit společnost, do které jsme přišli, nikoli přizpůsobit se té společnosti,“ upozorňuje Robejšek například v rozhovoru pro Český rozhlas. Hrozí, že vznikne paralelní společnost?

To je zřejmá hrozba. Četl jsem na příklad, že předseda muslimské obce v Kanadě protestoval, že muslimové jsou diskriminováni, poněvadž jim kanadské zákony nedovolují vykonávat rozsudky smrti nad odpadlíky od islámu. Ostatní Kanaďané mohou žít ve shodě se zákony své víry, jenom muslimové nemohou. Jsou tedy diskriminováni, což je prý v rozporu se zásadami určenými Kanadskou ústavou.