I experti se přou, zda šlo při útoku Spojených států s Francií a Británií na Sýrii o spravedlnost, či americkou troufalost. Co o tom míníte vy?

Spravedlnost to určitě nemohla být, protože spravedlnosti obvykle předchází prokázaný trestný čin nebo zločin. A v tomto případě není ani prokázáno, že k plynovému útoku došlo, protože víme, že celá aféra vznikla na základě videa, které natočili příslušníci skupiny Bílé přilby, kteří spolupracují s protiasadovskou koalicí a podle informací z médií i s tureckou tajnou službou. To pro mne není věrohodný a objektivní zdroj. Navíc je zapotřebí říci jednu věc: nejdříve prý mělo jít o sarin a pak chlór. Co se chlóru týče, Sýrie je sedm let v občanské válce a má rozbitou infrastrukturu. Chlór se používá jako základní dezinfekční prostředek pro získání pitné vody. Když potřebujete napojit kolik milionů lidí odříznutých od pitné vody, potřebujete mnoho chlóru. Tudíž říkám, že není problém najít chlór v Sýrii, ať už plynný, nebo v prostředcích jako chloramin a další jeho podoby, protože je to civilní a legitimní prostředek. Ve vyšší koncentraci je jedovatý a ano, v první světové válce byl použit jako bojový plyn. Avšak v Sýrii narazíte těžko na někoho, kdo nepřišel s chlórem do styku prostřednictvím vody.

Celá záležitost ohledně útoku nemohla být spravedlností a mluvil jsem o tom už dříve, že se začíná rozmáhat lynčování. Když se podíváme, co se stalo po vraždě slovenského novináře Kuciaka, kdy došlo k Majdanu na Slovensku, několik desítek tisíc lidí si vynutilo odstoupení premiéra bez vyšetření motivu pachatele a bez podezřelých. Kolem Skripala je to totéž v bledě modrém – bez vyšetření motivu a testů byl prý otráven – ačkoliv útok údajně nejjedovatější látkou přežil i s dcerou. Zatím podle mne jde o spekulace, a řekl bych, mediální fabulace. Protiakce, která následovala, hromadné vypovídání ruských diplomatů, byla předčasná a zbrklá, protože Velká Británie má všechny prostředky věc vyšetřit. Má dokonalé služby, aby zjistily, co se vlastně stalo. Měli jsme tedy počkat, až bude jasný závěr vyšetřování, až bude prokázáno, že byl otráven tím a tím proto a proto, a pak měla přijít odplata, rázná a nekompromisní. Dělat ji předem, to jsme zase u lynčování. Objevila se spousta samozvaných žalobců a soudců, kteří ukázali prstem na někoho, protože se to zrovna hodí.

V Sýrii je o to více pikantnější, že se neví, zda ke zločinu vůbec došlo, protože nebyl prokázán. Ten útok, který vedly Spojené státy, a přidala se Francie s Velkou Británií, byl veden bez mandátu OSN, ani to nebyla obranná akce NATO, je důkazem, že zde zase máme samozvaného žalobce, soudce i kata, jenž nečeká na výsledky, až se něco spolehlivého dozví, ale rovnou jedná. Bez toho, že by bylo prokázáno, zda vůbec došlo ke zločinu. Nezlobte se, ale mně to přijde jako návrat do doby, kdy zde ještě nebyla vláda práva. Budu moc rád, když se budu mýlit.

Rusko útok odsoudilo a označilo ho jako útok na Putina. Jak velké následky může konflikt mít? A domníváte se, že bude ještě eskalovat?

Jestli mám správné informace z veřejných médií, 14. dubna ruská stíhačka přepůlila raketou starý syrský torpédoborec vytažený na volné moře. Tento, abych tak řekl, způsob sešrotování lodě byl natolik důrazný, že muselo dojít k nějaké dohodě. Když už bylo třeba vystřílet rakety, nejspíš proto, že nemají takovou střelnici, byla palba vedena na podle všeho dohodnuté cíle, a to tak, aby nedošlo k neštěstí nebo úmrtí. Myslím, že to bylo divadlo ani snad ne pro novináře.

Bude tento konflikt tedy eskalovat?

Jde podle mne o evidentní pokus dostat Rusko a Američany v Sýrii do přímé války. Bál jsem se velice, aby se do deště raket nepřidaly mimo dohodu také bojůvky proti Asadovi, aby se nepřipojily raketami, namířenými na ruské vojáky, civilisty a podobně, což by mělo velký politický dopad. Naštěstí k tomu nedošlo, za to jsem velmi vděčný a domnívám se – tedy rád bych, aby to tím zhaslo.

Teď jste na to narazil. Slyšela jsem také, že Sýrie se má stát vlastně bitevním polem mezi Ruskem a USA. Hrozí takové nebezpečí?

Ona už se stala, protože už šest sedm let Spojené státy vyzbrojují, cvičí a podporují bojůvky proti vládě Bašára al-Asada a Rusové podporují zvoleného prezidenta. Tam tedy samozřejmě nepřímá válka existuje, ale pořád jde o válku na jednom místě. Koneckonců jako člověka, který byl na vojně, je pro mě zajímavé, že zatímco Spojené státy léta bombardovaly Sýrii a nedošlo k žádné změně, zásadní obrat války nastal během tří týdnů po té, co Rusové nasadili svoje letadla. O tom bych se rád také dozvěděl více, ale obávám se, že takové informace budou odtajněné tak za třicet let a já se toho nedožiji.

Turecko tvrdí, že nestojí na žádné straně. Věříte tomu?

Věřím, protože Turecko dělá to, z čeho má prospěch, a Erdogan dělá to, z čeho má více moci. Věřím, že Turecko hraje vlastní hru a snaží se lavírovat na půli cesty mezi Spojenými státy jako člen NATO a zároveň udržovat dobré vztahy s Ruskem. Turecko hraje v tomto směru celkem jistě na sebe.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan celkem překvapivě oznámil, že se v Turecku budou konat předčasné parlamentní a prezidentské volby, a jako důvod uvedl nutnost silného prezidentského mandátu. O co mu jde?

Já myslím, že mu jde o to, aby se stal chalífou, že chce vytvořit islámský režim, proto bojuje na straně svobodné syrské armády a islamistů proti republikánovi Asadovi – snaží se stát hegemonem v oblasti. A má k tomu dobře našlápnuto. Turecká armáda je silná a zkušená z nekonečných bojů s Kurdy. Nicméně v oblasti stále zůstávají také zájmy Íránu, Izraele a Saúdské Arábie. Je fakt, že budoucnost této oblasti bude složitá.

Jak v Turecku pode vás dopadnou chystané volby?

Budou splněny na 103 procenta (smích).