V čem jsou podle vás kraje pro své občany nejdůležitější?

Poté, co byly před 20 lety zrušeny okresní úřady a nahrazeny krajskými, staly se pro občany mezičlánkem mezi samosprávami v obcích a městech a jednotlivými ministerstvy a vládou.

Kraj je zřizovatelem řady příspěvkových organizací, kterými jsou školská zařízení, muzea a galerie, sociální služby atd. Síť páteřních nemocnic vedených pod naší úspěšnou Krajskou zdravotní, jejímž je kraj jediným stoprocentním vlastníkem akcií. Dopravní společnost Ústeckého kraje, kterou nám jiné kraje závidí a chodí k nám na zkušenou, letos oslavila své páté výročí. To je malý výčet organizací, které kraj spravuje a slouží nejen všem občanům našeho kraje, bez kterých se neobejdeme. Ústecký kraj je také vyhlašovatelem řady dotačních titulů, kde finanční podporu mohou získat jak začínající podnikatelé, zemědělci, kulturní a spolkové organizace, tak i samosprávy a jiní. Pro žáky a studenty tu je řada stipendijních programů. Je zde pamatováno i na záchranné složky IZS a další.

Co nejpodstatnějšího se KSČM v minulých čtyřech letech na krajském úřadě podařilo prosadit?

Jako první bych zmínil založení Dopravní společnosti Ústeckého kraje, která vznikla na základě neustálých problémů s vysoutěženými dopravci, kteří si neplnili své závazky. Tato společnost od svého vzniku bez problémů funguje a neustále zlepšuje své služby pro cestující, a to i například nákupem nových autobusů. Od dubna do října kraj platí turistickou dopravu na regionálních železničních tratích a také historickou dopravu prostřednictvím lodí, vlaků i autobusu. Maximálně se zvýšil objem prostředků do oprav silnic II. a III. tříd. Po 31 letech byla dokončena dálnice D8. Ve spolupráci s největší firmou Nexen na výrobu pneumatik v průmyslové zóně Triangl vniklo mnoho pracovních míst.

V oblasti zdravotnictví byla v teplické nemocnici zřízena protialkoholní a protitoxikomatická záchytná služba, která v kraji dlouho chyběla. V Masarykově nemocnici vzniklo kardiovaskulární centrum. U zdravotnické záchranné služby byl vybudován nový dispečink a ročně se nakupovaly desítky nových sanitních vozů.

V oblasti životního prostředí kraj několikrát otevřel dotační titul na kotlíkové dotace, o které byl obrovský zájem.

Ústecký kraj byl vyhlašovatelem mnoha dotačních titulů, kde si mohli žádat o finanční prostředky nejen začínající podnikatelé, ale i zemědělci, včelaři, různé spolky a kluby, hasiči a záchranáři, obce a další.

Zajímavé jsou zejména stipendijní programy pro studenty.

Jak se podle vás bude vzpomínat na hejtmana Bubeníčka?

Jako na člověka, který se nesmazatelně zapsal dobrým písmem do historie Ústeckého kraje. Jako na pracovitého člověka, který se těší na rozdíl od jeho předchůdců obrovské popularitě, jak mezi občany kraje, tak i samosprávami. Člověk, který dokázal s krajem pod jeho vedením čelit jak zničujícím povodním, tak i koronavirové krizi.

Kraje jsou „mezi“ komunální politikou, která řeší místní problémy, a velkou celostátní politikou. Co by měly přinášet obcím (jak by měly spolupracovat s obecními či městskými samosprávami) a co naopak v celostátní politice? A jak se to Ústeckému kraji v minulém období podle vás dařilo?

Kraje jakožto nadřazený orgán obcí funguje zároveň i jako poradní a pomocný. Měl a musí být zákonodárným iniciátorem v řešení řady problémů, se kterými se obce a města potýkají. Jsme kraj s řadou vyloučených lokalit, které kraj ze své podstaty sám nevyřeší. Zde se musí aktivně zapojit stát se systémovou změnou a kraj může hrát roli poradce ze svých letitých zkušeností.

Ústecký kraj přišel mnohokrát s návrhy na řešení situací, ale bohužel ne vždy se daná věc vyřešila. Zkrátka přijela vládní delegace (už to byl úspěch), seznámila se s daným problémem a přislíbila řešení, ale ne vždy se dané sliby splnily.

Diskutovaným tématem, které se dotýká krajů, je podpora regionálních rozvojových projektů ze strany Evropské unie. Je podle vás správné, že Unie tyto projekty podporuje?

Když tak nečiní stát, musí to být někdo jiný. Ústecký kraj ze svého rozpočtu není schopen podporovat větší projekty, zejména ty rozvojové. Máme tu tak zvané projekty jako Smart regiony, Uhelné regiony, Terezín – město změny a další. Bez těchto podpor si nedokážu představit realizaci řady projektů.

Co říkáte na to, kam tyto peníze z unijních fondů míří? Jsou využívány smysluplně? Třeba v oblasti zemědělství, kterému se věnujete, se poměrně často diskutuje o tom, jak by podpora měla být zaměřena…

Víte, toto je věčná otázka, kterou si kladou snad všichni. Možná bychom si spíše měli klást otázku, jestli by nebylo lepší vytvořit takové podmínky, aby dotace nemusely být čerpány vůbec? S dotacemi jsou neodmyslitelně spojená rizika, jako jsou složitost, špatná administrace nebo čerpání, korupce, klientelismus, předražování zakázek a jiné, kterým by se předešlo. Ale to by asi někdo přišel o tu opojnou moc něco někomu dát, ale hlavně rozhodovat komu.

Někdy mám ten pocit, že se vymýšlí nesmysly, jen abychom maximálně vyčerpali alokované prostředky. Co se týče podpory do zemědělství, tak to je různé. Každý zemědělec hospodaří jinak a jinde. Je smutné, že se chová a pěstuje především to, za co jsou největší dotace a výdělky a ne to, co se dá v daném regionu pěstovat či chovat v návaznosti na poptávku, soběstačnost a ochranu zemědělské půdy a krajiny. Samozřejmě existují i zemědělci, kteří na to nehledí.