Nad vchodem do klubu vám běhá nápis: „Podporujte kluby v nouzi...“ Jak by to lidé měli udělat?

Je to spíše takové tiché volání o pomoc. Když jsme měli okénko anebo máme otevřenou hospodu, tak je bezva, když k nám lidi přijdou jen tak na pivko, přestože kalendář akcí je skoro prázdný. Doba je zlá.

Dost mě sejmulo, jak nás ostravská hygienička Pavla Svrčinová v létě utnula ze dne na den. Bez varování a pouze z preventivních důvodů. Chyběla mi v tom odbornost a nadhled. Akce se rušily obratem ruky, veškeré pracovní příležitosti na ně napojené dostaly červenou. Třeba ředitelka Colours of Ostrava Zlata Holušová měla nachystaný Nefestival a kvůli okamžitému rozhodnutí musela zrušit i tuhle akci. Mnoho lidí přišlo kvůli tomuto rozhodnutí o náklady, které do akce vložili.

Co jste si o tom myslel?

Nebudu vulgární. Nic pěkného. Lidé jeli z práce a už měli mít roušku, přičemž to ráno ještě neplatilo. Všechny koncerty, divadla a jiné kulturní akce padly. Tehdy jsme se semkli, vytvořili platformu lidí pracujících v kultuře a řešili to přes média. To byl vrchol. Následně proběhla v Praze i demonstrace za živou kulturu, kde jsme problémy také prezentovali. Snažili jsme se na vše upozornit a řešit to.

Nicméně i nynější omezení vypadají jako vládní ping-pong, takže jste tím ničeho důležitějšího nedosáhli...

Udělali jsme, co bylo možné. Alespoň jsme s našimi problémy seznámili veřejnost. Vždyť Lubomír Zaorálek se chová, jako kdyby jeho Ministerstvo kultury neexistovalo. A je to způsobené hlavně tím, že většina lidí zaměstnaných v kultuře jsou živnostníci a po státu toho nikdy moc nechtěli. Vše se děje samospádem.

Když budu hovořit o našem klubu, tak máme sice zvýhodněné nájemné, ale to je všechno. Žádné dotace na program, žádná podpora živých koncertů. Jeli jsme setrvačností. Když jsem si chtěl podat žádost v první výzvě v programu COVID-Kultura, tak jsem se nedostal přes první otázku. V ní se ptali, kolik jste od státu dostal na dotacích. Pakliže jsem nedostal nic, nepustilo mě to dál. Když jste tedy od státu nikdy nic nechtěl, tak vám paradoxně nechtěl nic dát ani teď. Ve druhé výzvě to už přece jen zohlednili.

Vidíte a já naopak v Praze často slyším, jak jsou dotovány festivaly, malá divadla či filmy, přestože diváků mají málo...

To není pravda. Kultura je opravdu na posledním místě. Právě na pražské demonstraci někdo spočítal, že hudební kultura je sektor, v němž pracuje sto třicet tisíc lidí. Jde ale i o ty na tuhle činnost navázané. Nejen o umělce na pódiu, ale i o pořadatele, ochranku, bedňáky, ubytování pro kapely a tak dále.

Ministr Zaorálek tedy z předmětu podpora živé kultury v době koronakrize podle vás propadá?

Osobně ho neznám. Přes Facebook jsem se ho nedávno zeptal na několik dotazů. Odpověděl, což je bezva. Nicméně jsem nijak necítil, že by ten sektor bránil nebo pro něj něco dělal. Až po půlroce vlastně přišli s nějakou podporou.