Požár v národním parku České Švýcarsko se hasičům už před týdnem podařilo lokalizovat, tedy dostat pod kontrolu. Nyní se snaží zmenšovat jeho plochu, která se počítá v desítkách i stovkách hektarů. Spekuluje se o příčině požáru. Pokud to nebyl lidský faktor, co přichází v úvahu?

Existuje oblíbený termín samovznícení, pod kterým si každý může představit něco jiného. Uvedu příklad – hromada uhlí nebo dřeva se horkem tak zahřeje, že začne hořet. Popravdě řečeno nic takového jsem já sám nikdy neviděl a neznám ani žádného z mých kolegů, odborníků, který by to zažil.

Dokážu si představit situaci, že v lese zůstane kousek skla z nějaké lahve a vysoká teplota způsobí, že se to sklo chová jako lupa, tedy pod ním začne ten podklad doutnat a hořet. A pak je ještě jedna alternativa, o které se v odborných kruzích diskutuje – a sice, že některé stromy mohou vylučovat silice, což jsou hořlavé látky nebo směsi látek, které jsou velmi těkavé i při nízkých teplotách. A zahřejí-li se na teplotu 70 stupňů Celsia (což se při pětatřicetistupňovém vedru může docela dobře stát), pak se automaticky aktivují a mohou být příčinou požáru.

Stále se hovoří o změně klimatu, o globálním oteplování. Je tato událost jen předzvěstí? Budeme se s požáry v našich zeměpisných šířkách setkávat častěji?

Bohužel je to pravděpodobné, nicméně tak rychlé to nebude. Když se podíváte na situaci v Americe (například v Kalifornii), tak tam ti lidé musí být připraveni se kvůli požárům třeba i pětkrát za rok evakuovat. Totéž začíná platit i v Řecku, které s požáry už tradičně bojuje - nedávno téměř zachvátily i hlavní město Atény. Proti tomu je požár v Českém Švýcarsku (aniž bych ho jakkoliv zlehčoval) pouze slabým odvarem. A samozřejmě s postupujícími léty a rostoucími teplotami musíme počítat s tím, že takovýchto událostí u nás bude přibývat. Nejohroženější jsou smrkové a ještě více borovicové lesy.