Co budete dělat v sobotu o půlnoci?

V sobotu o půlnoci? To budu patrně spát. Na večer jsem sice přijal pozvání na pálení čarodějnic u hotelu Krakonoš v Mariánských Lázních, ale nepatřím mezi ty, kteří odcházejí z každé oslavy poslední. Navíc to budu mít bez alkoholu, protože jedu autem.

Máme za sebou první kolo prezidentských voleb ve Francii. Překvapily vás výsledky?

Nepřekvapily. To, že do druhého kola postoupí Macron a Le Penová, se čekalo. Stejně tak ten těsný výsledek. Co mě překvapilo, to byl první povolební projev Macrona. Nemělo to hlavu ani patu, byl to ryzí populismus. Třeba ten výrok, že chce být prezident vlastenců proti nacionalismu... Macron je velmi slabá a nejistě působící osobnost. Pořádný Francouz, když zrovna nebojuje na barikádě, je kavalír, trochu sukničkář a trochu bonviván. K tomu opravdový chlap.

Macron se svou o poznání starší manželkou, která v tom páru evidentně „nosí kalhoty“, to má v porovnání se svými předchůdci těžké. Srovnání s Valéry Giscardem d'Estaing, s Jacquesem Chiracem anebo s Nicolasem Sarkozym pro Macrona nevypadá moc příznivě. Marine Le Penová osobnost je. Osobnost se nedá vyztužit siláckými výroky. Je to kompilát činů, postojů a charismatu.

Už příští týden proběhne druhé kolo. Kdo se podle vás nakonec stane vítězem, a proč?

Bojím se, že přes všechno, co jsem zatím řekl, to bude Macron. Francouzi už mají politickou korektnost a víru v multikulturalismus zadřenou pod kůži. Po každém políčku v podobě teroristického útoku „nastaví druhou tvář“. Svoji odvahu a své fanfaronství zatím demonstrují ujištěním, že „se přece nenechají zastrašit“. Po Charlie Hebdo, po Nice i po Paříži se mi vždycky vybaví hrdý pochod Napoleonovy gardy proti kartáčové palbě. Padne první řada, hned za ní nastoupí další. Padne druhá... A já si vždycky říkám – proboha, proč nezalehnou... Tenhle způsob boje patří minulosti. Na terorismus v dnešní podobě neplatí. Na Janu z Arku ještě doba neuzrála.

Marine Le Penová je na tom jako Andrej Babiš a vlastně celé ANO v českém parlamentu. Levice, pravice, střed... – všichni se nás bojí, všichni a všemi prostředky proti nám. Fungují lži i polopravdy, nálepkování, podrazy. Marine zdědila po tátovi nálepku nácka. Nezbaví se ji, ani když se s ním politicky i lidsky rozešla, ani když ho vyloučila ze strany.

Co bude pro Francii a vůbec pro celou Evropskou unii znamenat vítězství jednoho nebo druhého kandidáta?

Ani jeden nesplní do puntíku sliby, které dal před volbami. Za prvé má předem zajištěnu silnou opozici. Za druhé to v realitě pokročilé integrace pevninské Evropy ani není možné. Technicky to není možné. Přesto se mi zdá, že Marine Le Penová by byla lepší volba. Už třeba jenom vyhlášením referenda o setrvání v EU by mohla přispět k určité emancipaci národních států. Mohla by přispět k odhalení falešné masky korektní politiky. Macron, to je cesta k diktatuře levicově liberálních elit v Evropské komisi, cesta k tuhé federalizaci Evropy a k vymazání národních identit. Ze srovnání těchto dvou osobností je zřetelný paradox – pravicová (takzvaná) nacionalistka rozumí potřebám lidí – levicový liberál lidmi pohrdá.