Podle posledních průzkumů popularita prezidenta Miloše Zemana poklesla, může mu ji pozvání od Donalda Trumpa do Bílého domu příští rok v dubnu opět zvýšit?

Průzkumy veřejného mínění nesleduji, důvěra jednou klesne, podruhé stoupne. Neberu to jako vážnou informaci, protože volby prezidenta republiky budou v lednu 2018 a do té doby se toho ještě hodně stane. Myslím, že to nestojí za komentář. To, že je český prezident pozván, já předpokládám, že ano, do Bílého domu, je dobré pro Českou republiku i pro česko-americké vztahy. A pokud se bude tato návštěva realizovat, je to úspěch. Víc k tomu nemohu říci, protože neznám obsah té návštěvy, ale obecně je to dobře.

Může to zvýšit prestiž českého prezidenta v západním prostoru? Zatím byl spíš vnímán jako prokremelský politik, jako prodloužená ruka Ruska v Evropě, proto ho podle jeho kritiků do evropských zemí příliš nezvali. Může to změnit postoj evropských politiků k Miloši Zemanovi?

Já si myslím, že ne. Protože když sledujete výroky západních státníků, byli k volbě Donalda Trumpa velmi skeptičtí, jejich postoj se v tomto ohledu nemění, proto neočekávám, že by to, že prezident Miloš Zeman pojede do Washingtonu, změnilo vztahy s lídry Evropské unie.

Jak vy jste přijal zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států amerických? Byl jste také skeptický k jeho zvolení?

Já jsem ještě před volbou řekl, že vyhraje. To se dá doložit, vyšlo to v novinách. Byl jsem přesvědčen, že vyhraje. A dokonce jsem řekl, že kandidatura obou dvou – Hillary Clintonové i Donalda Trumpa – jsou špatné a že kdybych si měl mezi těmito špatnými variantami vybrat, volil bych Donalda Trumpa. Trump podle mě vyhrál ze čtyř důvodů. První důvod je, že mluvil jazykem prostého občana. Druhý důvod je, že řekl, že Amerika patří Američanům, a tím také řekl, že Spojené státy budou plnit své spojenecké závazky ochrany Evropy za jediné podmínky, když budou spojenci v NATO také plnit své závazky. To znamená, že Česká republika bude platit dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Třetí důvod je, že řekl, že vysuší močál ve Washingtonu, čímž myslel, že nechce bořit strukturu, ale vyměnit lidi. A k výměně lidí dochází, to neznamená, že ti noví jsou lepší nebo morálnější než ti před nimi, ale že je čas střídat, že tam ti předchozí byli už moc dlouho, že ty vody byly moc kalné. A čtvrtý důvod je ten, že Trump dvakrát zbankrotoval a dvakrát vstal. Tím naznačil voličům, že jeho jen tak něco neudolá, že je schopen po porážce, bankrotu, znovu povstat. To jsou čtyři důvody, které na amerického voliče musely působit.

Můžeme se z příkladu amerických prezidentských voleb nějak poučit?

Poučení pro Českou republiku je naprosto jasné: okamžitě zvednout příspěvek na naši obranu na dvě procenta HDP. Argument premiéra Bohuslava Sobotky, že to nejsme schopni zúřadovat, protože teď platíme na obranu 1,4 procenta HDP, je argument pro Američany neuvěřitelný. Podívejme se na to očima amerického voliče. Ten řekne, my máme platit, ale vy říkáte, že platit nebudete, protože máte nějaký zákon o veřejných zakázkách nebo něco takového. To je argument neudržitelný. A druhé poučení z Trumpova vítězství je pro nás ten, že máme zejména v Evropské unii žádat personální obměnu, protože pokud nedojde k personální obměně nynější struktury Evropské unie, což můžeme udělat bez jakýchkoli voleb, tak v roce 2019 zvítězí ti, kteří budou chtít zničit celou strukturu, nejen vyměnit osoby, a to je nebezpečné.

A co říkáte plánům Donalda Trumpa, které možná také přispěly k tomu zděšení evropských politiků, že hodlá urovnat vztahy mezi USA a Ruskem? Mluví se i o možném ukončení protiruských sankcí. Není tajemstvím, že ruský prezident Putin podporoval Trumpa, mluvilo se i o nějaké finanční podpoře jeho kampaně.

Ví o tom celý svět, v britských novinách se to objevuje velmi často. Uvidíme, jak to dopadne, jestli si padnou do noty. Jedna věc je prohlášení ve volební kampani, něco jiného je reálná politika. Myslím si, že k nějakému reálnému oteplení vztahů dojde a uvidíme, jaké bude. Zatím neznáme politický příběh Donalda Trumpa, my ho jako politika prostě neznáme.

A vy osobně byste uvítal, kdyby došlo k nějakému oteplení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem?

Já nechci oteplovat vztahy, já chci zastavit válku v Sýrii. A ta se dá zastavit tím, že se uvalí embargo na všechny zbraně, které se dodávají do toho regionu. Tam dováží zbraně kdekdo, i my dodáváme zbraně Kurdům, je třeba zkrátka zastavit dovoz zbraní do tohoto regionu. A to můžete udělat jen rezolucí Rady bezpečnosti OSN, a to nejde udělat bez Ruska. Je třeba najít nějaký kompromis, aby se tato strašlivá válka skončila.

Ale co když bude souhlas Ruska podmíněn ukončením protiruských sankcí? To by znamenalo smířit se s anexí Krymu, která je v rozporu s mezinárodním právem.

Nemůže to být tak, že se Evropská unie nebo Česká republika smíří s realitou. Ale pokud se budeme bavit o zrušení sankcí, musí vyhrát obě strany. Bez nějakého ústupku Ruska to možné není. To nemůže ani hrdost Evropské unie dovolit, aby řekla jen tak, mýlili jsme se a sankce rušíme. Myslím, že to neudělají ani Britové, ani Francouzi, ani Američané, musí to být řešení, které znamená ústupek z obou dvou stran.

Jaký ústupek ze strany Ruska by mohl podle vás vést ke zrušení protiruských sankcí?

Třeba podpora skončení války v Sýrii, protože my kvůli migraci potřebujeme tu válku zastavit. Ale těch variant je několik, chce to aktivní přístup, protože situace je zablokovaná, válka pokračuje a lidé jsou obětí války, která nemá vůbec smysl. A musíme ji zastavit, protože jinak nezastavíme proud migrace do Evropy.