Putinova invaze na Ukrajinu vyvolala volání po modernizaci a dozbrojení nejen české armády, ale i většiny armád NATO. Jde o nevyhnutelný a žádoucí trend?

V odborných kruzích se ví dlouho, že česká armáda i většina armád NATO má zastaralou výzbroj, nedostatečné vojenské kapacity, poloprázdné sklady náhradních dílů či munice a minimální schopnost mobilizace. Politici dlouho nenaslouchali odborníkům a pro většinu evropské populace byly peníze vydávané na armádu nutným zlem. Ve stylu přísloví „přání otcem myšlenky“ převažovalo vědomí, že v Evropě bude vždy klid a mír. Armády NATO se připravovaly na plnění misijních úkolů v daleké cizině a obrana vlastního území ustupovala ze zřetele.

Najednou se zdají být všichni v šoku a ti, kteří ještě včera tvrdili, že výdaje na obranu jsou zbytečně vysoké, dnes volají po modernizaci a dozbrojení vlastních armád. Potřeba modernizovat a dozbrojovat by neměla být módním trendem, ale základním úkolem každé zodpovědné vlády. Tvrdím to dlouho a dnes se ukazuje, že oprávněně.

Vlády A. Babiše slibovaly slušné investice do armády, ale ty se neuskutečnily. Nepodařil se ani minimálně 8 let připravovaný nákup bojových vozidel pěchoty (BVP). I nyní slyšíme z úst nynější ministryně obrany Černochové velké plány – nákup nových stíhaček, moderních tanků i těch „nešťastných“ BVP. Myslíte si, že se této vládě podaří realizovat alespoň jeden z těch tří velkých cílů, tedy co se týká nákupu těžké výzbroje pro naši republiku?

Většina našich vlád by mohla soutěžit o největší ignoranci potřeb vlastních ozbrojených sil. Lidé často ztrácejí paměť, pro politiky to platí dvojnásob. Proto je nutné občas se podívat do nedávné minulosti. Když si rekapitulujeme investice do vlastní obrany po roce 1989, naskytne se nám tristní pohled. Málokdo si dnes vzpomene na dobu, kdy se rozhodlo, že bude plně profesionální armáda. Kolik vojáků, techniky a prostředků se plánovalo? Pozemní síly měly mít jednu mechanizovanou divizi o třech mechanizovaných brigádách, dělostřelecké brigádě a dalších podpůrných prostředcích. Vzdušné síly pak jednu smíšenou leteckou divizi. Celkem 35 tisíc profesionálních vojáků a 10 tisíc občanských zaměstnanců. Z rozpočtu mělo být vyčleněno 2,2 procenta HDP a plně operačních schopností se mělo dosáhnout v roce 2010. Ale přišly povodně, druhé povodně, afghánizace armády, „rozpočtová zodpovědnost“ a spousta dalších hesel a výmluv vedoucích k tomu, že výdaje na obranu roků 2014 a 2015 poklesly pod 1 procento HDP. Vše ve stylu: Sliby se slibují, blázni se radují.

Politiky sice pak poněkud zneklidnila ruská anexe Krymu, ale vlastní obrana se víceméně opírala o víru, že když bude zle, tak nám NATO pomůže. Pro dokreslení si dovolím citaci ze svého vystoupení na Žofínském fóru v roce 2012: „V mnoha dalších ohledech se realita ČR kryje s vývojem v EU, tedy snižuje se obranný rozpočet, snižují se prostředky na akvizice, snižují se zdroje na obranný výzkum a vývoj ...“

Tristní situaci dneška nezavinil covid ani válka na Ukrajině. Je to důsledek dlouhodobé ignorance vlastní obranyschopnosti a odmítání vnímat bezpečností hrozby. Tváří v tvář tomu, co se dnes děje na Ukrajině, se řada kroků let minulých ukazuje jako obrovská chyba. Třeba definitivní vyřazení raketometů z výzbroje Armády České republiky v roce 2010, ke kterému došlo přes varování odborníků. Za bývalého ministra obrany Metnara se akvizice klíčové techniky trochu pohnula dopředu. Příkladem budiž nákup 155 mm houfnic, které mají nahradit 152 mm houfnice DANA, zavedených do armády v roce 1977. Ale stále ještě zbývá řada vojenské techniky, jejíž bojová hodnota daleko zaostává za potřebami. Takovým typickým představitelem jsou bojová vozidla pěchoty BVP-2, které do naší armády byla zaváděna už v roce 1987. Ale i některé v minulosti uskutečněné modernizace jsou daleko za zenitem. Musíme si uvědomit, že dnešní zbraňové systémy jsou plné výpočetní techniky. Čímž je dáno, že dvacet let stará modernizace je už dávno nedostatečná. Příkladem může být modernizace tanku T-72 z konce devadesátých let.

Jak se dotažení nákupů nové techniky a zapojení domácího průmyslu do těchto projektů zhostí současná vláda, neumím říct. Slova se hezky poslouchají. Ale pouhá slova bojovou hodnotu naší armády nezvýší. Život mě naučil věřit jenom tomu, co se už stalo. Proto je nutno s hodnocením počkat.