Paní senátorko, jak zhodnotit dosavadní opatření vlády v boji s koronavirem včetně dočasných omezení osobní svobody? Udělali to dobře? Souhlasíte s tezí, že se muselo trochu přitvrdit zejména kvůli nezodpovědným spoluobčanům?

Naše vlast čelí hrozbě, kterou nikdo nepamatuje sto let od epidemie španělské chřipky. Je jasné, že nikdo nezná okamžité a ideální řešení a že mohou nastat chyby. Považuji za důležité, aby bylo nasloucháno radám odborníků. Ale nejde jen o odborníky z řad lékařů, ale především bylo třeba nastavit funkční a fungující ústřední krizový štáb. Zde si dovolím svůj pohled na věc. V čele ústředního krizového štábu by měl stát pro tuto situaci ministr vnitra. Pochopila jsem, že pan ministr Hamáček ustoupil, aby vznikl štáb třeba v jiné podobě. Ustoupil podle mne proto, že si nanejvýš přesně uvědomil závažnost situace. Pokud jde o karantény či uzavření některých lokalit, tak to je v tuto chvíli jediné možné řešení. Už nemá cenu vytýkat něco lidem, kteří způsobili komplikace a nemuselo to být. Musíme řešit situaci tady a teď pro budoucí zlepšení.

Opatření vlády kvůli koronaviru považuje podle šetření agentury Ipsos za potřebná devět z deseti dotázaných lidí. Souhlas tak široké části obyvatel je neobvyklý, čím to je? Uvědomujeme si vážnost situace?

Ano, jsem hrdá na český národ, na to, jak se chová v těchto dnech. Drtivá většina občanů situaci nepodceňuje. Díky tomu se daří co nejvíce chránit starší a nemocné spoluobčany. Je patrné, že takovýto vývoj vztahů je pro nás a pro naše rodiny nesmírně důležitý. Opravdu obdiv a víra v zárodek nových časů.

Jak hodnotit dosavadní disciplinovanost obyvatel Česka? Obstáli jsme? Co vypíchnout, ať už pozitivně, či negativně?

Myslím, že jsem se o tom podstatném již zmínila.

Především však musím zdůraznit neuvěřitelné nasazení a obětavost zdravotníků – lékařů, sester, ostatního personálu, ošetřovatelů v domovech pro seniory, pracovníků charit a dalších služeb. Je to zcela neuvěřitelné. A nemohu nevzpomenout na policisty, hasiče, vojáky…

 Vláda byla nucena přiznat akutní nedostatek roušek a respirátorů. Premiér Babiš je kritizován, že ochranné pomůcky nesehnal, nicméně s tím je problém třeba i v těžce zkoušené Itálii. V současné době prostě zájem drtivě převyšuje nabídku a výrobní kapacitu. Je to omluva, nebo měl být podle vás Babiš prostě lépe připraven? Varovné hlasy od odborníků tu byly nejméně od začátku roku.

Popíšu vám osobní zkušenost. Byla jsem pověřena kolegy ze zdravotnických zařízení velmi důrazným apelem:  nastala alarmující situace v zásobování ochrannými prostředky – respirátory, rouškami. Jela jsem do Prahy na jednání výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, kde jsem o tom informovala přítomné zástupce Ministerstva zdravotnictví. Hovořili o tom, že nákupy stáhli pod Ministerstvo zdravotnictví a provedli v noci výběrové řízení.  Volala jsem panu ministru Hamáčkovi, zda by neměl být ihned vyhlášen nouzový stav, aby odpadly administrativní překážky a neutíkal zbytečně čas. Pan ministr mi sdělil, že chtěl vyhlásit nouzový stav již o 14 dní dříve. V tu chvíli mi bylo jasno. Pokud jde o naše zařízení, tak obratem, ještě před tolik kulhajícími dodávkami ochranných pomůcek, kolega ihned domluvil šití roušek. Možná jsme s tím nápadem byli jedni z prvních. Pokud jde o stav státních hmotných rezerv, tak jde především a pouze o zodpovědnost vlády. Nicméně – nyní bojujme společně, nic jiného nám nezbývá. Kritika bez návrhu řešení je k ničemu.