Tento týden se konaly hned dvě protivládní demonstrace, jedna před úřadem vlády, druhá v Ostravě. Co k nim říci?

Zoufalí lidé dělají zoufalé věci... Naštvání ve společnosti narůstá a demonstrace jsou zcela logické. U nás jsou zatím mírumilovné. Ve Francii je to daleko důraznější. Vypadá to, že se konečně probouzejí i naši krotcí odboráři. Možná se probouzí i SPD, což by bylo dobře. Napětí ve společnosti narůstá... tak snad už lidé u nás pochopí, že je na čase aby k příštím volbám dorazili všichni nespokojení.

Na té v Praze, kterou pořádali odboráři, tedy před Úřadem vlády, vystoupil i Andrej Babiš. Tomu někteří vyčítají, že na demonstraci přišel v bundě za několik desítek tisíc. Je to důležité? A co říci na to, že se tam spolu s odboráři sešel tedy nejen Babiš, ale i zástupci komunistů a další?

To je trapná ubohost... proč by si nemohl multimilionář koupit bundu podle svého vkusu? Co je těm trapným presstitutům do toho? To jsme už zase v padesátých letech, kdy naši „novináři“ rozdmýchávali nenávist k úspěšným lidem? Čas oponou trhnul, jak praví klasik. V současném světě začínají pojmy jako pravice, a nebo levice ztrácet smysl. Lidé pravicového smyšlení si začínají všímat faktu, že mluvčí nenáviděné KSČM mluví daleko rozumněji než kdysi pravicové ODS. Tempora mutantur. Časy se mění. Otázka je jasná... vsadili jsme na správnou kartu? Na kartu dekadentní, umírající civilizace? Think about it... Děsivé dilema.

Na akci v Ostravě, kterou pořádal Okamura a spol, padla mimo jiné slova o generální stávce. Bude podle vás? A změní něco?

Nemusí ani být generální. Stačí, aby nespokojenci našli společnou řeč, a nešli do práce jeden týden, a aby popeláři přestali vyvážet odpadky z měst pár dní. Současný prohnilý režim by se zhroutil za pár dní. Možná je na čase abychom zapomněli na naši „holubičí povahu“.

Vraťme se ještě k tomu, co se po nedávné demonstraci na Václavském náměstí odehrálo před Národním muzeem v souvislosti s ukrajinskou vlajkou. Jak vy tu událost vnímáte a co říci na to, že někteří to, co se tam odehrálo, přirovnávají k roku 1989?

Vyvěšení ukrajinské vlajky na Národním muzeu je prostě skandální. Je to symbolem faktu, že už naše země nepatří nám. Je to i protizákonné. Ředitel NM by měl okamžitě odejít. Je to zbabělec. Lidé to vnímají jako národní potupu – a mají pravdu. Mnoho lidí si dodnes pamatuje, jak na Muzeu vlály vlajky s hákovým křížem. Jsme opravdu národem servilních otroků?

Rektor VŠE vyzval docenta Ševčíka, který se objevil na některých záběrech u muzea, k rezignaci na post děkana. Někteří studenti proti děkanovi pak dokonce demonstrovali. Na druhé straně má docent Ševčík stovky, možná tisíce podporovatelů, kteří za ním stojí. Sám Ševčík uvádí, že se na místě ocitl náhodou, neboť ho oslovil člověk, kterého dle jeho slov zranila před muzeem policie a Ševčík chtěl mluvit s velitelem zásahu. Co na celou tuto „kauzu“ říkáte?

Studenti, kteří přednášky Ševčíka navštěvují, jej mají rádi. On rozvíjí konstruktivní myšlení. Zase ten dvojí metr... U Ševčíka presstitutům vadí to, co jim nevadí ani v nejmenším u nového presidenta? Miloš Zeman měl pravdu – každý má v životě právo měnit svoje názory podle toho jak se mění svět. Ve skutečně demokratické zemi má každý právo chodit na jakoukoliv demonstraci a říkat veřejně, co si myslí. My se ale pomalu, ale jistě, propadáme do nové totality...

Velkou vlnu nevole vyvolala slova olympijského vítěze a člena pražské Dukly Davida Svobody v souvislosti s tím, zda by se měli ruští a běloruští sportovci zúčastnit olympiády. „Můj osobní názor je i v souladu s tím, jak vlastně otočil Mezinárodní olympijský výbor během toho roku a aktuálně doporučuje účast Rusů a Bělorusů. Protože dobře ví, nebo zástupci a funkcionáři vědí, že není možné tu účast zakázat, a neporušit tím všechny dokumenty, ke kterým se zavázali,“ uvedl v České televizi mimo jiné. Z některých míst pak po jeho dalších slovech v souvislosti s tím, co se děje na Ukrajině, zaznělo, že prý válku na Ukrajině „relativizoval“. Co na to říkáte a co říci na jeho následnou obhajobu?

David Svoboda je sportovec, člověk, který není komfortní na mediální scéně. Oni ho vyděsili a zastrašili. Je mi ho moc líto. Jeho výroky byly velmi rozumné a opatrné. Já mu moc rozumím a fandím mu. Možná si neuvědomuje, že my všichni žijeme ve světě, který překračuje představy legendárního George Orwella.