Na Ukrajině vládne dočasné příměří, které podporuje i Vladimir Putin. Dočkáme se ukončení tamního konfliktu? Jak hodnotit návrhy, které rebelujícímu východu předkládá Porošenko v kontextu s tím, že povstalci dál pokračují v konstituování svých „lidových republik“ a dokonce vyhlásili i jejich společný Svaz? Seberou se, půjdou domů, odevzdají zbraně a na východě opět zavládne Kyjev? Bylo by možné brát to jako výhru Vladimira Putina a mohl by to Putin jako výhru doma prezentovat?

Příměří, které Porošenko vyhlásil, by mělo vypršet v pátek, nicméně i v jeho rámci dál probíhaly boje a dál umírali lidé. Obě strany konfliktu se vzájemně obviňují, kdo za to může, ale důležité je, že se na nutnosti dosáhnout skutečného míru shodují alespoň „vnější“ hráči. Možná je to jen můj dojem, ale v posledních dnech jako by v tomto směru převzali iniciativu Vladimir Putin, Angela Merkel a Francois Hollande, kteří si každý den telefonují, zatímco Barack Obama si tak nějak upozadeně volá s premiérem Itálie, tedy země, která v ukrajinské krizi nijak výrazně nevystupuje, a nejspíš z nedostatku něčeho lepšího s ním domlouvá další protiruské sankce.

Není zcela jasné, do jaké míry má Rusko „lidové republiky“ na východě Ukrajiny pod kontrolou a do jaké míry rebelové jednají už jen díky dynamice, kterou jim dodaly měsíce války a zabíjení, z čehož musela logicky vzejít obrovská nedůvěra vůči všemu, co Kyjev dělá a co symbolizuje. Jejich neustálé statutární proměny z lidových republik v Novorusko a následně v jakýsi svaz jsou matoucí, ale vytváří to dojem, že se v situaci, kdy nemohou dosáhnout ničeho konkrétního v „terénu“, vrhají alespoň na „papírování“…

Na druhé straně je jasné, že pokud by Rusko opravdu chtělo, tak uzavře hranice a východoukrajinským rebelům nezbude než si vystačit se zbraněmi a bojovníky, které získají z „domácích zdrojů“. Konflikt by pak nejspíš poměrně rychle skončil a to za podmínek diktovaných Kyjevem. Fakt, že nekončí, podle všeho znamená, že Putin ještě v této asymetrické válce nezískal vše, co chtěl, a nyní se po telefonních linkách mezi Moskvou, Berlínem, Paříží a Kyjevem domlouvá nějaký kompromis. A nejdůležitější otázkou v tomto směru se jeví, jak zajistit, aby se nynější situace neopakovala, tedy, jak východu Ukrajiny zaručit nějaké jistoty, které by ho uspokojily. Porošenko ve středu ale například vyloučil ruštinu coby státní jazyk, což je zcela určitě krok přesně opačným směrem.