Není při pohledu na neustále se zvyšující čísla pozitivně testovaných v Česku a na čím dál zaplněnější nemocnice pacienty s covidem-19 zřejmé, že ve sporu lékařů, ale i laické veřejnosti, o potřebnosti očkování, měli dát lidé na zastánce vakcinace?

Spor očkovat, nebo neočkovat je druhotný. Konstrukce koronahysterie je celosvětově postavená na PCR testech. Pozitivita přitom vůbec nevypovídá, jestli je člověk nakažený, nakažlivý nebo nemocný. Řada pozitivně testovaných nemá vůbec žádné nebo jen mírné potíže. Záleží také na nastavení citlivosti testu – obdoba zoom u fotoaparátu. Pokud je zoom vysoký, najdete zbytky viru u každého. Nikdy v historii se tak masivně netestovali zdraví lidé, aby pak byli na základě pouhé pozitivity označeni za pacienty, izolování, nuceni k očkování. Pokud by se přestalo s plošným testováním zdravých lidí, koronahysterie končí. A to nelze připustit. Ukázalo by se totiž, že jsou represivní vládní nařízení a očkování k ničemu. Pracně budovaná konstrukce pandemie by se zhroutila.

Co vás vede k tomu, že se ve veřejném prostoru profilujete jako odpůrce očkování proti nemoci covid-19?

Očkování považuji za jeden z největších objevů moderní medicíny. Já i moje děti to povinné základní máme. Neustále opakuji, že: „Očkování proti covidu je ze zákona dobrovolné, nikdo k němu nesmí být nucen, očkovaný nesmí být zvýhodněný, neočkovaný znevýhodněný, nikdo nesmí zjišťovat, zda člověk je, nebo není očkovaný, tuto informaci nesmí zaměstnavateli poskytnout ani závodní lékař zaměstnance.“ To jsem citoval z písemného stanoviska právního odboru Ministerstva zdravotnictví a právní kanceláře České lékařské komory. Vládní nařízení přitom tvrdě diskriminují neočkované, svévolně porušují stanoviska vlastních právních autorit.

Ale některá vaše vyjádření jsou nejen kritikou diskriminace neočkovaných. Proč brojíte i proti samotné vakcinaci?

Brojím proti očkování na nádražích, v obchodních centrech nebo drive-in. Vakcinace je závažný medicínský úkon. Je nutné, aby ji poskytoval zkušený lékař, který posoudí zdravotní stav pacienta, hladiny protilátek, indikace a kontraindikace. Poučí ho o výhodách a rizicích. V případě nežádoucích účinků se na něj pacient obrátí. Kam mají jít lidé očkovaní na nádraží? Kdo nese zodpovědnost? Farmaceutické společnosti se jí zbavily. Propagátoři vakcinace a politici jakbysmet. Prý ji nese stát. Tedy my. Vakcíny se zaplatí z našich daní a v případě nežádoucích účinků si odškodnění zaplatíme sami – z našich daní. Vakcíny jsou schválené podmíněně, to znamená, že stále probíhají klinické studie. Ty první mají být uzavřeny asi za dva roky. Přesto se už očkují i děti. Co když se ukáže, že vakcíny nejsou tak účinné a bezpečné, jak se předpokládalo? Slib, že očkovaní lidé udělají za covidem tečku, se nenaplnil.

Co očkování proti nemoci covid-19 z vašeho pohledu nesplňuje?

Očkovaný může být pozitivní, nakažený i nakažlivý. Jisté není ani to, že ho očkování chrání před těžkým průběhem. Jak je možné, že účinnost vakcíny během pár měsíců vyvane? Jak to, že nestačí jedna, dvě, tři, čtyři dávky...? Epidemiolog IKEM Smejkal dokonce prohlásil, že „očkovat se bude pravděpodobně každý rok“. V takovém případě se nejedná o vakcinaci, ale o experimentální genovou terapii. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí Spojených států (CDC) dokonce před několika dny v tichosti změnilo definici vakcíny. Už to není „přípravek, který stimuluje imunitní systém člověka k vytvoření imunity proti konkrétnímu onemocnění“, ale „přípravek, který se používá ke stimulování imunitní odpovědi těla proti onemocnění“. Pokud položíte skutečně nezávislému odborníkovi otázku, jaké nežádoucí účinky může způsobit očkování proti covidu v budoucnosti, tak vám odpoví: „Nevím!“