O víně s Martinem

14.12.2016 13:04 | Zprávy

O víně, jak správně vybrat, skladovat a samozřejmě vychutnat jsme si povídali s Martinem Žůrkem, sommelierem moravského vinařství Spielberg. Martin odpovídal na dotazy, které trápí snad všechny „vinařské laiky“.

O víně s Martinem
Foto: Spielberg
Popisek: Martin Žůrek, sommelier moravského vinařství Spielberg

Jste známým znalcem vína, jaké víno máte vy osobně nejraději?

Osobně preferuji moravská vína, zejména méně aromatické odrůdy jako Ryzlink rýnský, Pinot Blanc nebo Ryzlink vlašský. To samozřejmě neznamená, že bych neocenil klasická bordó, ale jak říkávaly naše babičky, jez a pij to, odkud pocházíš; a toho se podvědomě držím.

Existuje celá škála odrůd vína, jak se má úplný laik ve víně orientovat? Například, když bychom chtěli koupit k Vánocům „vinaři“ dobré víno?

Záleží, k jaké příležitosti si víno kupuji. Pokud je to ke klasické štědrovečerní večeři, tak by tam neměl chybět na začátek suchý sekt, který navnadí chuťové pohárky, dále pak suchý Ryzlink rýnský k rybě a na závěr k cukroví nějaké červené víno, z moravských třeba Frankovka nebo Pinot Noir.

Existuje nějaké víno, které se hodí spíše k zimnímu období?

Já v zimě preferuji spíše červená vína, protože obsahují třísloviny, které zahřívají. Ale opět záleží na příležitosti, např. k rybě nemohu volit jinak než sušší bílé.

A naopak, když bychom dostali víno darem my, jak poznáme, že jej můžeme nějakou dobu skladovat? A které rovnou vypít?

Něco málo nám napoví už uzávěr vína; pokud je víno pod šroubovacím uzávěrem, tak není primárně určeno k dlouhodobému skladování. Také třeba růžová vína nejsou k dlouhému skladování, ani ranější odrůdy jako Müller Thurgau, Veltlínské červené ranné nebo Muškát moravský, pak už záleží na konkrétním vínu. I mnohým bílým vínům sluší pár let na lahvi a jsou pak zajímavější. Důkazem může být náš Ryzlink rýnský Austerlitz 2011, který se letos stal absolutním šampionem bílých vín na prestižní soutěži Vinař roku 2016.

Kde a jak bychom měli víno skladovat, aby nám vydrželo co nejdéle?

Víno by mělo být v konstantní teplotě mezi 6 až 10 stupni a mělo by ležet, aby tekutina byla na korku. Přímé sluneční světlo rovněž negativně ovlivňuje jeho kvalitu. Pokud berete archivaci vína trochu vážně, je vhodná vinotéka, která udržuje optimální podmínky. Nebo pokud máte to štěstí a jste majitelem kamenného sklepu, není lepšího místa ke skladování vín.

A jak vlastně poznáme, že je víno zkažené? Respektive... pozná vůbec laik, že pije zkažené, špatně skladované víno?

Pozná se to jednoduše v tom, že z vína ucítíte tóny, které vám budou nepříjemné. Obvykle jde o tzv. korkovou vadu. Korek je přírodní materiál, který může někdy propouštět více vzduchu, a tím pádem víno zoxiduje. Není to však vada celé řady vín, ale konkrétních lahví, takže další stejná láhev už může být naprosto v pořádku.

Existují nějaké obecné „míry“ vína? Kolik by mělo obsahovat cukru, alkoholu, síry apod.?

Jde o celkový projev vína. Jsou vína s vyšším obsahem alkoholu, který je v nich příjemně zakomponován, a jsou vynikající; na druhou stranu můžete u některých vín cítit pálení, což značí, že tzv. z vína leze alkohol. U síry si myslím, že méně je někdy více. Co se týká zbytkového cukru, tak je to individuální, kdo čemu dává přednost. Neplatí, že sladká, nebo naopak suchá vína jsou špatná.

Obecný úzus je, že dražší věci jsou kvalitnější, platí to i v případě vína?

Ano, platí to i v případě vína. V ceně do sto korun nemůžeme počítat, že si pochutnáme. U moravských vín v ceně mezi 200 až 300 korunami, bychom již měli dostat kvalitní víno. U zahraničních vín záleží na oblasti, výrobci. Z tradičních vinařských zemí jako Francie nebo Itálie jsou vína od 300 Kč v maloobchodních cenách obvykle již kvalitní. Je to dáno odlišným klimatem, a tím i objemem produkce ze stejného množství hektarů. U bílých vín však patří mezi celosvětovou špičku vína alsaská i moravská. Celoroční sluneční svit totiž některým odrůdám úplně nesvědčí.

A Martinova rada na závěr? Jak praví klasik: „Když nemáte bílé, dejte tam červené.“

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Barbora Richterová

Robert Králíček byl položen dotaz

digitalizace

Ukažte mi někoho, komu se z politiků na první pokud podařila nějaká digitalizace. A proč se v tomto směru pořád tak pozadu? PS: Tímto dotazem nehájím Bartoše, jen mi přijde, že v tom není sám, že udělat něco pořádně vám politikům obecně dělá dost problém

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesor Budil: Konec ideologie liberální demokracie pomalu začíná. Karikatura Harrisová

4:39 Profesor Budil: Konec ideologie liberální demokracie pomalu začíná. Karikatura Harrisová

Vzpoura vůči do očí bijícímu selhání a nekompetentnosti liberální oligarchie, jdoucí napříč společen…