V rozhovoru s předsedou Ústředního bramborářského svazu České republiky Miloslavem Chlanem si pokládáme otázku, zda mnohonásobné používání chemických prostředků není horší jak vůči přírodě, tak člověku. A nestojí za tím právě velké chemické lobby, které by pak muselo oželet desítky nejrůznějších postřiků?

Pojďme rovnou k meritu věci. Jsou lepší geneticky modifikované potraviny, nebo více a více chemie? Stříká se proti škůdcům, plísni, pak zase aby třeba nať rychleji a naráz uschla… Je to normální stav?

Jsem zastáncem, že by se mělo s určitým rizikem zvážit, že pěstování geneticky modifikovaných brambor je stejně velké jako plošné používání chemie, a to nejen na pěstování brambor, ale i jinde. Když jste na poli, vidíte nějaký pluh, nějaké sklízeče, ale hlavně ty postřikovače. Ta genetická modifikace většinou směřuje k tomu, aby se tam dávalo méně chemie.

U nás se pěstovala GMO Amfora, která ve své podstatě funguje tak, že to, co se vyrábí chemickým zpracováním škrobu a pak se dál používá ve výrobě papíru, tak tato modifikace by to vyrobila na poli.

Rozumím-li tomu, je to poněkud jiná genetická manipulace, než proti které se hodně protestuje…

Jsou dvě části škrobu: amylóza a amylopektin. A tohle by byly takzvané amylopektinové brambory

My jsme tento projekt dělali s mateřskou společností ve Švédsku a s velkou společností BASF v Německu. U nás se to povolilo, ale to povědomí lidí, které je živeno i médii, je takové, že se postavili proti tomu a ten projekt skončil. Říkám bohužel proto, že ty kvalitní papíry, které chcete vyrobit, tak až deset procent v tom škrobu je chemie a dokonce se musí finálně neutralizovat, aby to neškodilo přírodě. Je to složitý chemický proces. Tohle by vytvořila příroda. Samozřejmě na začátku by byla geneticky modifikovaná sadba.

Druhá věc je, že asi před padesáti lety nalezli v Mexiku divokou bramboru, která nepodléhá přirozeně plísni. Samozřejmě, tohle je bomba. Takže po 40, 50 let se hledalo, jak ji vyšlechtit, aby se to nechalo jíst, protože to byly malinké nechutné brambůrky a nepřišlo se na to. Ale objevilo se, že dva ty geny z této divoké brambory, když se namontují na jakoukoliv odrůdu obyčejné brambory, tak ona získá resistenci na tu plíseň bramboru.

Vezměte si, že tohle řešení, kdy nejde o modifikaci - já to přeženu z prasete do brambor, ale z brambory do bramboru, co se nedokázalo vytvořit přirozenou cestou, přesto nebylo přijaté. A vezměte si, proti plísni se stříká, když je příznivý rok, tak čtyřikrát, pětkrát, když nepříznivý, tak i desetkrát a dokonce produkční oblasti v západní Evropě mají daleko více postřiků. Plošně se stříká nějaká chemie různé účinnosti a škodlivosti na pole a my si tím evropským ne to nechceme, že jde o GMO, tak to zastavíme. Protože nemá cenu prosazovat něco, co lidi nechtějí a co se neuplatní na trhu. Dnes cokoliv se krmí a je to dovezené a je to většinou sója, protein, tak i kukuřice, která se občas dováží. Nelze předpokládat, že by to nebylo cíleně nebo náhodně geneticky modifikováno.

Říkal jste, že média šíří ohledně GMO nepravdu...

Občané Evropské unie jsou mediálně zpracovaní v tom, že si myslí, jak je genetická modifikace špatná. Já vím, že AISA několikrát doporučila obecně ke schválení Amforu, což je geneticky modifikovaná odrůda, která to, co se dělá v továrnách, ve škrobárnách chemickou cestou, to udělá na poli ta brambora sama. Byla to genetická modifikace divoké brambory na kulturní bramboru, a přesto to neprošlo. Pak se řeklo, že si to státy mohou dát samy nějak dohromady, ale faktem je to, že to v obchodě lidé nepřijímají, protože jsou mediálně masírovaní tím, že je to špatně.

Jak je to v České republice ohledně GMO?

Česká republika je jeden z největších pěstitelů takzvané BT kukuřice, jež je geneticky modifikována. Ty plochy klesají, protože to mínění těch obchodníků, kteří to prodávají dál, je takové, že to nechtějí. Takže raději klasické odrůdy, které jsou chemicky stříkané pesticidy všeho druhu.

Je připravena nějaká takzvaná osvěta, která by mohla pohled na GMO v této souvislosti změnit?

V České republice to zase takové není, ale v zahraničí by se to mělo dát dohromady, a hlavně takové státy jako je Maďarsko, Rakousko, stejně tak Polsko... Buď se Evropa rozhodne, že si to budou řídit samotné státy… Hlavně však neškodit těmi dezinformacemi za státní peníze.