Poslední léta byla bohatá na události, které podle mnohých představují největší výzvu nejen pro ČR od listopadu 1989. Nejprve Ukrajina, válka v Sýrii a teď migrační krize. Co nám tato poslední léta řekla o naší demokracii, o tom, kam jsme se od listopadu 1989 dostali, o nás samých?
V celé nahotě se ukázala prolhanost mainstreamových politiků a stran. Čestnou výjimkou je prezident. Vše zlé je k něčemu dobré – nás osobně dění na Ukrajině a poté další události donutily zamýšlet se více nad souvislostmi – nad rolí USA a jejich bruselské lobby. Je to trochu ostuda, ale teprve teď se některým otevírají oči.
Vidíme svět v jeho nahotě – vidím Evropu, kde až na výjimky neexistuje skutečná demokracie, vidím prolhané politiky, kteří lžou a zaprodávají své národy, vidím USA, které natvrdo válcují země, jež nejsou jejich spojenci, a naopak vidím, že jsou ochotni se spojit i s „ďáblem“, pokud z toho pro ně plyne větší zisk.
Myslíte si, že sdělovací prostředky podporují demokratickou otevřenou diskusi, nebo jde o manipulaci a propagandu? A případně v čem?
Vidím i strašný podíl médií na ohlupování veřejnosti – a nejhorší na tom je, že novináři lžou s pocitem, že dělají správnou věc – oni tomu, co dělají, opravdu věří. Věří, že hájením amerických zájmů hájí demokracii, věří, že když pomlouvají Okamuru nebo ho vyretušují ze zpráv, dělají dobrý skutek. Věří, že Putin je ďábel a Obama je spasí. Opakujeme padesátá léta jen s prohozenými znaménky. Pod rouškou boje za demokracii neplatí pro média žádná demokracie – nepřítele je nutné zničit všemi prostředky.
Kolikrát ČT nebo jiná televize odvysílaly záběry, jak ukrajinští poslanci hlasují před hlavněmi samopalů? Kolikrát média informovala o tom, jak USA zásobují zbraněmi islamisty – od Tálibánu přes al-Káidu až po islamistické vrahy v Sýrii?
A co migranti – nějak jsme v televizi nezaznamenali varování Interpolu a dalších služeb, že součástí migrační vlny jsou bojovníci Islámského státu. Že drtivá většina – 70 procent – jsou muži od 18 do 40 let. Že většina jsou v podstatě negramotní lidé, jejichž jedinou zkušeností je často jen schopnost ovládat kalašnikov. Já v televizi vidím zoufalé rodiny, kde oba rodiče jsou vysokoškoláci a prchají před válkou. Skutečnost je jiná – valí se sem bojovníci a válku přivážejí s sebou.
V současnosti se hovoří o tom, že více než 85 procent legislativy přichází z Bruselu a český Parlament ji musí jen povinně implementovat. Lze tedy ještě hovořit o demokracii?
O demokracii bychom přece nemohli mluvit, ani kdyby vládl český Parlament. I ten ovládá přece stranicko-lobbistická oligarchie a občan má právo si pouze jednou za čtyři roky zahlasovat a vybrat mezi spřátelenými klany. Skutečnou demokracií by v našem kontextu byl až systém přímé demokracie, například po vzoru Švýcarska či Lichtenštejnska, tedy systém, který se po celou dobu snažím v České republice prosazovat.
Známe citát J. A. Komenského „vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český“, který se hodně citoval po listopadu. Je vláda věcí našich v rukou našich – českého lidu? Nebo je jinde? Kde?
Je v rukou lobbistů, kteří mají peníze na to, aby koupili média a průzkumné agentury, které pak zveřejňují volební preference jednotlivých politických stran.
Co dělat pro návrat vlády věcí našich do rukou našich?
Musíme vybojovat demokracii – což je vláda občanů – prostřednictvím přímých voleb a referenda moci odvolávat poslance a závazně zaúkolovat politiky k přijetí zákona. Demokracie, to je systém, ve kterém má občan kontrolu nad vládou, nad svou zemí. I proto se politici tak urputně už celé století brání skutečné demokracii, tedy přímé demokracii, kterou v ČSR chtěl prosadit už Masaryk. Jemu se to nepovedlo, ale v celé Evropě běží vlna volající po demokracii a neunikne tomu ani naše země. Dříve nebo později tu demokracii budeme mít a lidé jako Sobotka, Kalousek a další prostě skončí.
S přímou demokracií totiž nepřijde jen možnost kontrolovat politiky, ale zcela zásadně to promění celý náš systém – občané si vymohou spravedlnost. Policie bude moci začít stíhat zloděje a soudci budou nuceni všechny korupčníky a zloděje trestat. To v důsledku odstřihne současný establishment od moci – věřím, že drtivá část skončí v kriminále za zlodějny z devadesátých, ale i současných let. V tomhle jsem optimista – vím, že budoucnost nám dá za pravdu. A už jen to, že všechny tyhle pijavice odstřihneme od státních peněz, bude znamenat velké oživení pro státní kasu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík