Jak se odráží olympiáda v našich médiích?

Je tu samozřejmě stín, který na ní házejí diplomaté a politici. A to je malér. Zde je zas vidět neprofesionalita lidí, kteří jsou ve vládě. Nejsou schopni potlačit emoce, kterými jsou poplatní Evropské unii a napětí, které momentálně v Evropě je. Prostě to nejsou s to potlačit, bouchnout do stolu a říci – je tu nádherná olympiáda. O tom není pochyb, protože sportoviště byla představena a je to nádhera.

Pokud lidé sledovali minulé olympiády, tak viděli, že nic krásnějšího nikdo nevymyslel. To je srovnáno tak se špičkovými hudebními tělesy, které hrají třeba Bacha, tak to se k tomu dá přirovnat, i když v případě té vážné hudby je okruh posluchačů podstatně menší. Tady, co produkují ti vrcholoví sportovci a krásná režie, co televize dokáže, tak to je podívaná. To jsou sestřihy dvě tři hodiny a člověk na to kouká a pomalu není schopen jít si udělat kafe, jak je to poutavé.

Bohužel, někteří naši sportovci jsou tak trochu jako páté kolo u vozu, ale jsou disciplíny, kde dokážeme být absolutně špičkoví. Je toho méně, ale přece jen to umí nádherně rozjitřit národnostní cítění v posluchačích a divácích.

Tak je třeba olympiádu brát. Naši politici v bojkotech nebyli první, ale přidávali se k některým, kteří to v historii už několikrát zkazili, a to jsou bohužel především Američané. Ti zkazili už tolik olympiád a pak to svádí na Rusy. My starší si klademe otázku – kdo byl první, kdo si s čím začal. Jak mi to říkala moje máma, když jsme se jako kluci poprali: Kdo si začal?

Výsledek je naštěstí ten, že sportovci postižení nebudou. Bude z toho jistě úžasný dokument. Takže já jako věčný optimista věřím, že finále snad bude výborné, ale je mi líto, že naši politici se k tomu takto staví. Určitě by našim sportovcům udělali radost. Vezměte si, když tam přijede nadšený premiér nebo ministr zahraničí nebo ministr obrany, kteří se přijedou podívat, jak ten český národ je ve srovnání se světovým měřítkem vybaven.  To má velký odraz i v zahraniční politice.

Ono se sice proklamuje, že sport spojuje národy a prostřednictvím sportu  podporujeme přátelství, ale když ten politik v sobě nepotlačí emoce a kašle na to, tak je to smutné.

Já mluvím nejraději o tom, co jsem prožil a u čeho jsme byli. Vím, že to má prostě obrovský význam a když to někdo hodí pod stůl, tak se z mého pohledu nechová slušně.

Tou druhou částí účasti politiků jsou třeba i zákulisní jednání a setkání, byť se o tom příliš nemluví…

Ano, to mi správně připomínáte. Od nepaměti se takto ty olympiády využily k tomu, že se tam ti politici setkali. Že si v přátelském duchu ujasňovali další i ekonomické postupy a vazby. A to má pro nás nepředstavitelné výhody, zvláště pro malou republiku, jako jsme my. A bez kontaktů to prostě nejde. To máme také vyzkoušené. Kdybychom neměli kontakty, tak bychom tu v Plzni neudělali tak krásnou střeleckou Grand Prix. Vezměte si, že k nám jezdí na 40 států! A to je všechno na kontaktech a na slušném chování. A o pohostinnosti, vysoké úrovni soutěží, a tak dále. To jsou kontakty.