Amerika v úterý rozhodovala o novém složení Kongresu, téměř ve 40 státech se volili i guvernéři. Jak hodnotíte výsledky voleb? A vzhledem k tomu, že do Ameriky často jezdíte, máte tam přátele, máte už nějaké reakce i od nich?

Reakce přátel ještě nemám, ale tenhle v podstatě patový výsledek se všeobecně předpokládal, takže žádné překvapení. Kdyby došlo k republikánské tsunami, byla by to vážná krize pro demokraty jako stranu, kdyby to bylo naopak, byla by v ohrožení samotná prezidentská funkce Donalda Trumpa. Nic z toho se nestalo a všichni už se dívají do roku 2020, kdy bude další prezidentská volba.

O volby byl tentokrát opravdu velký zájem. Čím si to vysvětlit?

Donald Trump v Americe provádí historické posuny, jejichž význam teprve v budoucnu doceníme. Má ambice provést dalekosáhlé změny jak v otázce migrace, tak obecné zahraniční politiky, a především globální ekonomiky. To bude mít vliv na celý svět. Je to změna systému, jakási americká perestrojka, v podstatě revoluční útok na existující struktury ve Washingtonu, ale demokratickou a mírovou cestou. Tyto stále vlivné skupiny se pochopitelně brání, a i proto přišlo víc voličů než obvykle, dlužno podotknout, že na obou stranách.

A mají pravdu politologové, kteří volby do Kongresu označili za „referendum o Donaldu Trumpovi“?

Zcela určitě. Kdyby demokraté získali Senát, byla by to pro Trumpa porážka, takhle lze výsledek nazvat udržením pozic. Trump nikam neodchází, potvrdil svou osobní sílu a také to, že jeho politika je realistická, a má podporu značné části obyvatelstva. A to je de facto vítězství v onom referendu.

Sám Trump označil volby za úspěch republikánů. Ale dá se to opravdu až takto vnímat?

Ano, je to úspěch, po dvou letech dehonestační kampaně, ve které byl Trump označován za neschopného, nevzdělaného blázna. Za dva roky dokázal dostat ekonomiku do špičkové formy, v podstatě zastavil válečná šílenství v zahraničí, a vysvětlil obyvatelstvu, že Amerika má skutečný migrační problém. To není málo. Navíc se zdá, že si udělal v Republikánské straně pořádek, což se mu může v budoucnu hodit.

Ozývají se i hlasy, že americké volby ukázaly, že je země rozdělená. Dá se říci, že Donald Trump rozděluje Ameriku tak, jak to někteří tvrdí o Miloši Zemanovi v ČR, byť samozřejmě v mnohem menším měřítku? Ostatně Miloše Zemana u nás někteří často k Trumpovi přirovnávají...

Je rozdíl mezi rozdělováním podél pozitivních myšlenek a rozdělováním na základě zloby a nenávisti. Rozděluje každý, kdo něco dělá, kdo se dotýká reality a mění ji, na tom není nic špatného. Takže ano, Trump rozděluje Ameriku stejně jako Zeman Česko. Ve jménu boje proti údajným elitám, ve jménu mlčící většiny, která nepovažuje práci a národní identitu za historický přežitek. V tom jsou si oba pánové velmi podobní, pak už jsou to samé rozdíly...

Vy jste před dvěma lety vyjádřil v rozhovoru pro Parlamentní listy podporu právě Donaldu Trumpovi. Mimo jiné jste uvedl, že je nadějí i pro nás. Jak teď, po dvou letech, Trumpa vnímáte, jak ho jako prezidenta „hodnotíte“? Co podle vás dělá lépe, a co naopak třeba hůře než jeho předchůdce Obama?

Trumpovi se nepodařila reforma zdravotnictví, stále nemá peníze na tu „mexickou zeď“, ale jinak vidím samé úspěchy. Pro nás je důležité, že jeho vnímání jak EU, tak NATO, je realistické, to jest bez iluzí. S Obamou ho nelze vůbec srovnávat, tohle je úplně jiný druh politiky.