Je krátce před komunálními volbami. Kampaň, zdá se, začíná přiostřovat. V severočeském Mostě jde do voleb sdružení s heslem „Postavíme vesnici pro lůzu“. V Jihlavě jeden lokální politik rozkopal stánek SPD. S heslem „Nulová tolerance cizincům“ do voleb vystartoval primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati (ODS). Co na úroveň letošní předvolební kampaně v Česku říkáte? Hledáme každé volby „nové dno“ kampaně, nebo se již jedná o ustálený evergreen české politické scény?
Volební kampaně chtějí zaujmout voliče a budou vždy vyhrocené. Konečně, podívejme se na Španělsko. Tam madridská vláda posílá na Katalánce zvláštní policejní jednotky a zavřela představitele katalánských stran do vězení. A to vše proto, že chtějí pro svůj národ právo na sebeurčení. Madrid se dnes chová jako vídeňská a budapešťská vláda proti slovanským národům před 100 lety. Vedle toho jsou hesla na plakátech slabým odvarem.
Hodně akcentovaným tématem těchto voleb jsou i uprchlíci. Často se proti tomu objevuje argument, že u nás přece žádní uprchlíci nejsou. Mluví se o populismu a politice strachu. Co si o tom myslíte? Existuje nějaký důvod, proč by jedním z témat českých komunálních vole, měli být zrovna migranti a uprchlíci, nebo je to skutečně jen způsob, jak snadně a lacině nasbírat u volebních uren hlasy?
Uprchlíci u nás ve větší míře nejsou. Zásadně k tomu však přispělo Maďarsko účinnou ochranou svých hranic. Tím chrání nejen sebe, ale i nás. Kdyby uprchlická vlna zaplavila Maďarsko, směřovala by do Německa přes Slovensko, Moravu a Čechy. Lidé vidí, že masy migrantů jsou v Rakousku a v Německu, a bojí se toho, že budou nuceně nějakým bruselským rozhodnutím přerozděleni do jiných států.
Před několika dny tuzemská média ovládlo nové téma. Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) navrhla, aby ČR přijala padesátku syrských sirotků mezi 12 a 17 lety z utečeneckých táborů v Řecku, a to jako humanitární gesto. Premiér Andrej Babiš tento nápad odmítl. Co na tento nápad říkáte? Měli bychom ty sirotky či nezletilce bez doprovodu z čistě humanitárních důvodů přijmout, či nikoliv?
Tuto kauzu vnímám jako součást předvolební kampaně. Pro mezinárodní adopce a pohyb dětí platí přísná právní pravidla, která brání obchodu s dětmi. Významný je postoj státu, jehož jsou děti občany. Naše velvyslankyně v Sýrii uvedla, že syrské právo neumožňuje adopce do ciziny. Pochybuji, zda europoslankyně Šojdrová si je vědomá veškerých právních náležitostí. Bylo by dobré znát i stanovisko Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně, který řeší adopce z ciziny. Děti ve věku 12-17 let již přiměřeně k své rozumové vyspělosti mají právo vyjádřit se ke své budoucnosti. Případný přesun do jiného státu by musel být s jejich souhlasem. Šojdrová nemá souhlas těchto dětí.
Návrh na přijetí nicméně Poslaneckou sněmovnou neprošel. Kdybyste byl poslanec, jak byste v této věci hlasoval?
Získal bych si informace o právní možnosti tohoto aktu. Je iluzorní si myslet, že náš stát může jen tak někde v cizině nabrat děti a dovézt je k nám. Právě Německo prošlo zkušeností, kdy hromadné adopce z chudých rozvojových zemí do bohatého Německa, které na první pohled vypadají jako pozitivní, vedly k obchodu s dětmi ovládanému organizovaným zločinem.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž