Kolem České televize je stále živo. Nejdříve to byl boj o obsazení uvolněných postů v Radě ČT, teď debatuje o podobě některých pořadů. Zprvu obecnější otázka. Je vůbec legitimní, aby politici, komentátoři či radní ČT vůbec diskusi ohledně obsahu a programu veřejnoprávní televize vedli? Není už toto zasahování do její nezávislosti?

Redaktoři ČT a všichni, kdo televizi vehementně brání, se rádi ohánějí nezávislostí. Ale jen tehdy, když jejich směrem zaznívá kritika. Je s podivem, že Česká televize směle kritizuje druhé, ale přijmout kritiku od jiných se jí příliš nedaří.   

Řekněme si, co je to vlastně nezávislost. Už z podstaty jde o idealistický či utopistický pojem. Všichni jsme na někom nebo na něčem závislí. Na zaměstnavateli, na rodině, na ostatních lidech… Česká televize je závislá na zákonu, který někdo ustanovil, a tento zákon stejně jako každý jiný obsahuje mechanismy kontroly. V posledních letech jsme svědky situace, kdy zaměstnanci a koneční beneficienti ČT na jakýkoli pokus o kritiku a kontrolu reagují vypuštěním bojových psů z nechvalně známých pořadů 168 hodin, Reportéři ČT, Otázky VM a Newsroom ČT24. Útočí se na kritika ad hominem, tedy na nositele názoru, nikoli na to, co televizi vytýká. Nezávislost tedy není a nemůže být absolutní. Odpovědnosti se nelze zbavit tím, že ji budeme skrývat.

Když se vrátím k „boji“ o obsazení postů v televizní radě, zaujal mě nedávný titulek serveru Hlídací pes z dílny Ondřeje Neumanna, šéfa populárního zahrádkářského „Ústavu nezávislé žurnalistiky“. Napsal: „Rozkaz zní jasně – dobýt Kavčí hory.“ Správné znění? „Osvobodit Kavčí hory!“ To by mělo být cílem všech pravých demokratů s otevřeným hledím.

Po delším čase veřejně vystoupil Václav Moravec, dlouholetý vrcholný moderátor ČT. V rámci skoro hodinu a půl dlouhého rozhovoru pro podcast Deníku N významný čas věnoval kritice řady politiků i dalších lidí. O exprezidentu Klausovi řekl, že „kňoural“… nenahrává tak pan Moravec další vyostřené kritice vůči sobě? Anebo naopak, a je správně, že nemlčí a začal televizi coby její významná tvář bránit?

Pan Moravec je typickým příkladem velmi talentovaného člověka, který zklamal. Kde bere právo odsuzovat počínání radních ČT, nebo dokonce ČTK? Neuvědomuje si, že útočí nejen na konkrétní radní, ale i na demokraticky zvolené politiky? A že to dnes už jejich voliči mnohem lépe vidí? Opravdu si myslí, že to nevyvolá reakci? Dosud to fungovalo jen díky tomu, že kočkopes ČT držel politiky se svými kamerami a pořady pod krkem. Ale situace se mění, a to nejen v Praze. Novinář má tuto situaci znát a popisovat, a ne ji utvářet, a brát si tak veřejnou televizi jako svou vlastní zbraň k prosazení svých světonázorů. Antizemanismus, antibabišismus, antiputinismus, antitrumpismus a já nevím, jaké ještě další antiismy z produkce Kavčích hor definitivně pohořely, a jediný, kdo to nevidí, jsou uječení a ubrečení redaktoři ČT. Zloba není program, abych parafrázoval Masaryka.

Rozhovory a debaty Václava Moravce jsou už jen o Václavu Moravcovi. Kolikrát jsme zažili formát 3 versus 1, dokonce i 4 versus 0. To ale není veřejná služba, ale soukromá věštírna. Jasně cinknuté.

Moravec mluvil o tom, že poslankyně Barbora Kořanová, která měla připomínky k jeho OVM, je neznámá osoba, že se na něm pouze zviditelňuje a způsob její argumentace je pokleslý… co na to říkáte? Kdo z nich má pravdu?

Jen doplním a zdůrazním, že poslanec je zvolený zastupitel a Václav Moravec je najatý moderátor. Jeden z nich má díky stále širší pluralitě médií, a to navzdory ČT, velmi silný mandát od voličů. A ten druhý je najatý řemeslník. Až se půjde ve volbách pan Moravec zeptat voličů, kdo z těchto dvou má pravdu, dostane jasnou odpověď.

Václav Moravec se též ostře pustil do člena Rady Luboše Xavera Veselého, de facto zpochybnil jeho moderátorské schopnosti a do Českého rozhlasu se prý dostal jen díky mocným známým a rozhovorům s prezidentem. Xaver je podle něho „průměrný a zapadá do společnosti buranů“. Jak na tento spor nahlížet? Lze při obraně nezávislosti ČT sáhnout i k takto hrubším výrazům?

Tyto výlevy jen potvrzují, co tvrdím výše. Pan Moravec, a nejen on, už vidí jen svůj neměnný názor a okolí, které si dovoluje s ním nesouhlasit. Může se názorově utkat s kýmkoli a jakkoli, ale pro mě to bude mít hodnotu ve chvíli, kdy bude srovnatelným hráčem. Asi si myslí něco jiného, ale on s radním veřejného média nebo poslancem, kteří museli snést dost plivanců na své osoby v kampaních, a přesto se prosadili, není na stejné úrovni. Je mnohem níže.