Ještě jste členem ANO?

 

Členství ve straně či hnutí není otázka papíru nebo karty. Je to věc vnitřního přesvědčení. Dnes jsem přesvědčen, že s těmi lidmi se nemohu nadále stýkat. Výrazně chci ale odlišit prosté členy hnutí ANO, které jsem potkal na mítincích. S těmi jsem neměl nejmenší problémy. Mluvím o lidech ve vedení. Co se týká Olomouce, tak ve vedení oblastního a krajského. A pak i celostátního. Prostě to nejde. Nesedli jsme si. Jak se ministr financí omluvil za výběr lídra, tak zase já naopak tady v Olomouckém kraji se omlouvám všem, kteří volili hnutí ANO kvůli mně. Míním tím lidi, kteří mně dali preferenční hlasy a nyní opravdu houfně posílají esemesky a e-maily. Za dopoledne tak šest lidí mi řekne – tak a s politikou jsme skončili. Potom, co teď předvedli, nás už nikdo k volbám nedostane. Největším zklamáním pro mě byli nejenom lidé ve vedení ANO, ale i ti z koalice. Myslím lidsky. To byla jedna velká bída. Nevidím do budoucna možnost, že bych si s nimi měl podat ruku.

 

Máte nabídky na přestup? Od koaličních partnerů – tedy ČSSD a ODS – patrně vůbec nepřichází v úvahu, že byste o něčem takovém uvažoval...

 

Koaliční partneři jsou vyloučení. Teď myslím ty konkrétní lidi. Kuloární informace tvrdí, že jejich vlastní strany nebyly úplně nadšené z toho, jak se projevili. Na druhou stranu říkali, že čím déle bude trvat problém ANO, tím lépe. Objevily se určité otázky, co bude, když teď nebudu členem ANO. Všechny jsem poprosil o deset dnů, abych si vydechl. Primárně jsem teď unavený. Tenhle měsíc byl hrozný. Nerad bych dělal ukvapená rozhodnutí pod emocemi. Pak se rozhodnu, jestli budu pokračovat v politice, nebo na ni definitivně rezignuji a budu se věnovat jiné oblasti. Něco v hlavě mám. 

 

Pokud byste po tomto zklamání sekl s politikou, bylo by to pochopitelné. Ale už jenom tím, že nad tím uvažujete, znamená, že si asi vážíte podpory, jež se vám od lidí dostává. Takže jak jsem slyšel, krajským zastupitelem chcete zůstat... 

 

Krajským zastupitelem zůstanu. To se může ANO klidně stavět vzhůru nohama nebo do čtverhranné rotundy. Domnívám se, že by bylo zajímavější, pokud bych byl nezařazeným zastupitelem. Mám po zastupitelstvu signály, že nebudu sám, kdo bude chtít přejít z nějaké strany mezi nezařazené. Rozhodně jste to ale trefil. Zvedla se obrovská vlna sympatií a solidarity, hnutí ANO mi udělalo velké píár. Takovýhle prostor v celostátních médiích jsem zdaleka neměl ani jako lídr ANO v kampani. Kdyby to ale bylo bez odezvy, tak bych to asi skutečně ukončil. Lidé mi ale říkali před tím zastupitelstvem – neskládejte to, vydržte to. Je to hrozný, ale bojujte.

 

Myslím, že jsem je nezklamal. Bojoval jsem čtyři a půl hodiny. Jak to bylo vedeno demokraticky, mohli lidé slyšet, spíš než vidět. Na minulém zastupitelstvu jsme si odhlasovali on-line přenos. Oni ho ale zařadili až za odvolání hejtmana. My jsme ale chtěli on-line přenos celého zastupitelstva, nejen části. Neprohlasovali jsme to, stejně jako tajné hlasování. Kde byla velká pravděpodobnost, že k odvolání nedojde – pokud by se lidé mohli svobodně vyjádřit. Politbyra ale chtěla vidět, jak hlasují jejich šiky.

 

Asi jste už tisíckrát odpovídal, proč se stalo, co se stalo. Mně zaujala vaše úvaha, že vaše výměna byla možná plánována dopředu, že na vaše populární jméno lékaře nalákají hlasy a pak časem přijde místo vás nějaký loajálnější člověk... Je možné, že to takhle bylo? Anebo vás jako lídra v olomouckém ANO přijali jen se skřípěním v zubech, protože vás podpořil Andrej Babiš, a poté vás u něj úspěšně očernili? Protože zarážející na tom je hlavně ta rychlost. Za těch pár týdnů přece nikdo nepozná, jestli je někdo dobrý hejtman, ministr, prezident, nebo ne...

 

Dnes si myslím, že to skoro hraničí s jistotou, že výměna byla plánována od samého počátku. Ale máte pravdu, že jsem se v hnutí zjevil jako deus ex machina. Členem hnutí jsem nebyl, v politice nepůsobil. A teď si představte, že tady byli lidé, kteří tam byli od roku 2011 a kteří, když to přeženu, říkali – pane, víte, kolik já už jsem rozdal koblih? Logicky si nárokovali své posty na špičce kandidátní listiny. A teď přijde někdo, o kom nevěděli, jestli jsem opravdu Babišův kůň a odněkud se známe. Nikdo nevěděl nic, každý se v podstatě bál. Když potom o mně zase něco vykládali – tak jsem jim říkal – jestli mám přesvědčovat vlastní, tak to nemám zapotřebí. Zavolám panu Babišovi, že nemá smysl to tady tlačit, když mě kraj – myslím hnutí ANO – nechce. Následně se to zklidnilo. 29. února 2016 na volebním sněmu jsem získal 100 procent hlasů. Pomalu se začala připravovat kampaň a zase z vnitřku hnutí začaly klíčit různé pověsti, že mě má nahradit někdo jiný. Až jsem někdy v dubnu šel za Faltýnkem a ptal se: Jak to je? Nemám problém odstoupit, mám své práce dost. Tam jsem udělal chybu, že jsme to nedali na papír. Že mým úkolem je vyhrát volby. Pokud je vyhraju jasně s preferenčními hlasy, stávám se hejtmanem. A hejtmanem budu za těch a těch podmínek. Moje představa je takováto –že s dosavadním hejtmanem podepíšu smlouvu o předání funkcí... Obě strany jsme měly dát své představy a očekávání na papír a podepsat ho.

 

Je vám vyčítána smlouva s bývalým sociálnědemokratickým hejtmanem. Ten fakt, že jste s bývalým hejtmanem Rozbořilem přátelé, v hnutí ANO předtím nevěděli?

 

Věděli. Samozřejmě netušili, že si to ošetříme tříměsíční předávací smlouvou. O které potom stále říkali, že je to poradenství. Mimochodem, jeden z náměstků za ANO uzavřel úplně stejnou smlouvu se svým předchůdcem náměstkem. Za stejné peníze, jen to neměl na tři, ale na dva měsíce. Po celou dobu, co do mě prali, jak to že jsem uzavřel tuto smlouvu, on nepípl ani slovo, že má taky takovou. Dokonce dva náměstci – jeden z ANO, druhý z ČSSD – říkali panu Rozbořilovi, že pokud s ním nebudu chtít pokračovat po předání funkce, že oni by to s ním podepsali. Takže dva náměstci čekali, jestli náš vztah bude po třech měsících ukončen. A pokud ano, tak s ním chtěli podepsat smlouvu o poradenství. Aby jim radil v jejich resortu.

 

 

Takže tuhle výtku považujete za zástupný důvod?

 

Zcela. To tvrdím od samého počátku. A nasvědčuje tomu, jak oni postupně jednotlivé důvody opouštěli. Mimochodem, od počátku po mně píáristé z Prahy chtěli, abych Rozbořila dehonestoval. Poslední velký atak byl před tiskovou konferencí v Ostravě za účasti předsedy. Nezmínil jsem tam Vidkun a navíc jsem řekl, že Rozbořilova vláda měla vyrovnané hospodářství a třímiliardový dluh není jejím dílem. Jen co skončila tiskovka, dostal jsem sodu, že se příliš pozitivně vymezuji vůči Rozbořilovi, že jsem nezmínil Vidkun, proč vysvětluji, že to není jeho vina. Vysvětlil jsem jim, že to, co jsem říkal, je pravda. A nebudu očerňovat svého kamaráda. A víte – ono to přinese své výsledky. Je to efektivnější, než kdybych lhal a očerňoval ho. Moje předpověď se splnila. Vyhráli jsme drtivě.

 

Na severu Čech zrušili dvě pobočky hnutí ANO, v Liberci včetně všech zastupitelů a primátora města Tibora Batthyányho. Je ten váš příběh podobný?

 

Tibor Batthyány tady u mě byl na návštěvě. Určitá podobná charakteristika tady je. V něčem se ty příběhy liší, ale něco mají nepochybně společného. V mém případě to byla revolta – odmítl jsem plnit zadání včetně dalších. Jako bylo zlikvidování ředitelky krajského úřadu. Plus nějaké hospodářské požadavky, aby organizace přímo řízené krajem – příspěvkové – byly zpátky převedeny pod náměstky a vedoucí odboru, což já jsem nechtěl. Deklaroval jsem jasnou ekonomickou úsporu. Od začátku jsem ukázal, že jsem nepoddajný. Šéf už to věděl z předcházejících debat. Jednou z ní odjel na mimořádné zasedání vlády. Já jsem se sebral a odjel domů – podotýkám, že to mělo být dvoudenní. Ve 23.45 mi přišla od něj esemeska Spíte na farmě? Odpověděl jsem – ne, spím doma. Na což napsal – dobře, budeme v kontaktu. Tam už viděl, že nejsem ten tajtrlík, který by čekal na Čapím hnízdě v předklonu, až velký boss dorazí. Takhle to nebylo.

 

Pak se k tomu přidaly reference od Oklešťka a Faltýnka, kteří mě prohlásili za solitéra a nespolupracujícího. Piáristé jim poradili, že mě musejí udělat neschopného. Vydali prohlášení, které všichni tři náměstci podepsali. Podle mě ho nemohli ani číst, protože to je tak diletantsky napsané... V tom pamfletu psali o tom, jak lidé demonstrovali a stávkovali proti neuskutečněným změnám na kraji. Pak jsem zjišťoval, o co šlo. Těch lidí bylo deset a demonstrovali nikoliv proti neuskutečněným změnám, ale proti dotacím z regionálního dotačního programu. Ten text je prostě tragédie. A oni ho podepsali.