Pane inženýre, hned na začátku se musím samozřejmě zeptat, co říkáte na výsledek prvního kola prezidentských voleb?

Svým způsobem mě nepřekvapil. Čekal jsem, že ten výsledek bude velmi těsný a také těsný je. Jde o ty dvě osoby. A je zajímavě rozporný, protože vláda se pohybuje se svojí popularitou pod třiceti procenty preferencí a její tři kandidáti, to znamená Fischer, Nerudová a Pavel získali kolem 55 procent hlasů. Tam je diskrepance někde přes 25 procent hlasů lidí, kteří jsou proti vládě, a přitom nechápou, že toto jsou její tři kandidáti, kteří by v pozici prezidenta dělali vlastně politiku v symbióze s vládou.

Podívejme se například na Jaroslava Baštu, jehož volební výsledek byl asi o dost nižší než jeho příznivci věřili…

Mě to nijak nepřekvapilo. Naopak jsem očekával, že bude mít někde mezi třemi až čtyřmi procenty. Byl to prostě slabý kandidát a byla to chyba vedení SPD. A samo SPD se tedy poškodilo. Protože každá prohra, takto fatální, se pochopitelně promítá i do volebního výsledku té strany.

Ohledně voleb zaznívá, že jde údajně o „souboj“ mezi venkovem a Prahou nebo prostě velkými městy. Cítíte to také tak? A jak si to vysvětlit? Především u těch prezidentských voleb to tak bylo v podstatě i minule…

Myslím si, že tady jde o to, které ty regiony jsou na tom s životní úrovní dobře a které si myslí, že už republika směřuje do jádra EU, což tak úplně není pravda. Ale ti lidé v Praze, v Brně a ve velkých městech se opájejí touto falešnou nadějí. No a samozřejmě ti, kteří jsou spíš v těch maloměstech, tak vidí to, že mizí práce, mizí dobré výdělkové možnosti a raketově se zvyšují ceny potravin, elektrické energie, energií obecně a celkově životní náklady. Já bych odhadl nárůst životních nákladů v tomto a v minulém roce v souhrnu proti roku 2021 přes dvacet procent. Takže o to poklesla životní úroveň. Tady nejde o nějaký titěrný pokles životní úrovně v řádech desetin procenta, ale o masivní pokles nejméně kolem dvaceti procent v průměru. To znamená – té vrchní vrstvy příjmové se to moc netýká, ale těch středněpříjmových a nízkopříjmových ano.

A jak byste okomentoval slova, která se objevila na twitterovém účtu novináře Jana Tuny a sice, že „Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí?“

Nevím, co tím Tuna myslel…

Když tu atmosféru ve společnosti porovnáte s minulou volbou prezidenta, je to stejné, nebo jsou ty „příkopy“ mezi lidmi ještě hlubší?

Především musím říct, že v tom táboře pravdy a lásky a české pravice se objevují přímo totalitní tendence. Pavel mluví na kameru televize, že vlastně svoboda slova není nic absolutního a že v zájmu bezpečnosti státu, který nedefinuje, který ani nelze tak úplně definovat, je možné ji omezit. To je totalitní tendence jak vyšitá. To si může dovolit říct někde v kasárnách, ale ne na veřejnosti svobodnému národu. Takže jestli bude zvolen, tak nás čekají časy kasárenského kapitalismu. S hloupou vládou, neschopnou, podpořenou prezidentem ze stejného politického tábora. Což si myslím, že by bylo velmi špatně.

A co vůbec říci na to, že oba kandidáti, kteří postoupili do druhého kola, mají komunistickou minulost? Co to vypovídá o našem národě více než třicet let po revoluci?

Vypovídá to především o tom, že komunistická strana – a já jsem nikdy nebyl členem komunistické strany, tak to mohu říct s trochou nadsázky – dělala asi svoji kádrovou politiku dobře.

A jak si právě s ohledem na tu minulost vysvětlujete, že se například Praha, takzvaná „pražská kavárna“, přiklání více ke generálu Pavlovi? Jak se stalo, že je to vlastně v takovém tom pojetí jako „hodný bývalý komunista“ a „zlý bývalý komunista“…

Oni jsou schopní převrátit bílé na černé a černé na bílé. Udělat z Babiše agresora, z generála udělat beránka božího. To tak prostě je. Vrcholem všeho byl zásah katolického preláta v kostele Jezulátka, který zakázal v podstatě vstup Babišovi do kostela. No tak to už se vracíme do časů inkvizice, kdy katolická církev omezovala svobodu myšlení lidí, svobodu pohybu a já nevím čeho všeho. Takže měli by se všichni vzpamatovat. Ale zejména by se měli vzpamatovat občané, protože tohle nám ukazuje, jaký stát si tady pražská kavárna představuje. Stát, kde se nebude odmlouvat, kde lidé, zejména z těch nižších a středněpříjmových skupin, zaplatí všechny blbosti, na které si vláda vzpomene, včetně zbytečných nákupů zbraňového šrotu za miliardy korun. A pak se samozřejmě budou utahovat řemeny. Vláda chce například zvýšit nejnižší sazbu DPH a vytřepat tak ve státním rozpočtu chybějící desítky miliard z těch nejpotřebnějších občanů.

Prezident Klaus se na setkání klubu 2019 vyjádřil, že přímá volba prezidenta je velkou chybou a že se kandidáti vlastně sami nominují. Přirovnal to k soutěži krásy. Má pravdu?

Má svoji pravdu. Ale já jsem stoupenec volby přímé. I když v podstatě se ukazuje, že je do značné míry diskriminační pro řadu potenciálních a dobrých kandidátů jenom proto, protože nejsou manipulovatelní vlivnými lobbistickými skupinami, které disponují penězi na volební kampaň.