Náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění mimo jiné uvedl, že pokud by došlo ke střetu mezi Ruskem a NATO, česká armáda by byla jeho aktivním účastníkem od první minuty. Uvedl pak ale také, že si nemyslí, že by tato válka byla pravděpodobná, ale vyloučit ji nemůžeme. Pane inženýre, jak vidíte tuto pravděpodobnost vy?

Já ji vidím jako velmi nízkou.

A mají pravdu ti, kteří tvrdí, že poté, co se stalo nedávno v Polsku, jsme byli od třetí světové války jen kousek?

Stále víc ta celá věc s raketou vystřelenou z Ukrajiny směrem na Polsko vypadá jako provokace, která mohla svět skutečně dostat do třetí světové války. Ta bojechtivá vyjádření řady českých vládních politiků, to byla příšerná ukázka politické hlouposti. Naštěstí lidé jako prezident Biden a polský prezident Duda si vcelku zachovali soudnost.

A nebojíte se třeba toho, že by podobné, jak říkáte provokace, mohly následovat?

To je pravděpodobné a obě strany, jak tedy Rusko, tak NATO, musí mít k dispozici takové instrumenty, aby se možnost, že ta provokace bude přetavena ve válečný konflikt, snížila k nule.

Podle Karla Řehky není armáda profesionálně naplněna, stárne a potřebuje systémové řešení. Uvedl, že je nutné kvalitní zázemí, aby do armády chtěli mladí lidé. Domníváte se, že v tuto chvíli bude o práci v armádě zájem?

Někteří lidé chtějí být vojáky z povolání. Z mého hlediska je to sice zvláštní v dnešní době, ale je to tak. Takže bylo by dobré jim nebránit. A záleží na armádě, do jaké míry dokáže přesvědčit mladé lidi, že to má nějakou perspektivu.

Z tohoto hlediska, když vidíme, co se děje, bylo chybou zrušení povinné základní vojenské služby tak, jak existovala před rokem 1989? Měla by se obnovit?

Já jsem byl vždycky spíš stoupencem vojenské základní služby, ne sice dvouleté, ale například roční nebo půlroční. Protože některým chlapcům dávala možnost jednak se dostat ze svého sociálního prostředí, ve kterém třeba vyrůstali, a také je třeba vedla k určité ukázněnosti, koncentraci anebo i k těžké fyzické práci. Tak aby i jejich fyzický stav byl lepší, než v jakém často v současné době je. Všechny ty výzkumy, které jsou dnes prováděny o tělesné zdatnosti našich chlapců kolem dvaceti let, přicházejí s tristními čísly.

Objevila se také zpráva, že by se na území ČR mohli cvičit ukrajinští vojáci, a to konkrétně ve výcvikovém prostoru Libavá. Celkové náklady na výcvik v ČR se odhadují na 975 milionů korun. Co na to říkáte?

Myslím, že je to vyhazování peněz. A v situaci, kdy přes polovinu českých lidí zažívá velkou úzkost, pokud jde o budoucnost, materiální zabezpečení svých rodin a finanční zabezpečení, tak myslím, že to, co si v tomto směru Ministerstvo obrany dopřává, je luxus.