Pracujete na ARO (oddělení anesteziologie a resuscitace – pozn. red.) v Pardubické krajské nemocnici. Že mají teď zdravotníci plné ruce práce je nasnadě. Ale řekněte, o kolik je na oddělení větší provoz než za normální situace? A jaký je poměr necovidových JIP vůči covidovým?

Za standardního stavu máme maximální počet ventilovaných lůžek pro arovou péči sedm. Na směně pracuje pět sester či záchranářů a doktoři. Lůžka však nebývají zaplněna všechna a o pacienty se dělíme i s příslušnými jednotkami intenzivní péče. Nyní máme na lůžkovém oddělení ARO (které je vyčleněné pouze pro covid pozitivní pacienty) plně obsazených osm ventilovaných lůžek, dále jsme otevřeli a zprovoznili dalších pět ventilovaných lůžek na „dospávacím“ pokoji. Prostory jsou tam značně omezené a provizorní. Nyní se tam staráme o tři ventilované covid pozitivní pacienty. Dále byla pro covid intenzivní péči vyčleněna neurologická JIP, kde je připravených dalších pět postelí. Aktuálně vím, že už tam jsou tři ventilovaní pacienti, nicméně každý den nám další a další pacienti bohužel přibývají. Lidí, kteří potřebují nejen kyslík, ale i ventilátor, je opravdu hodně. Brzy však bude naše maximální kapacita zcela naplněna a budeme muset otevřít další oddělení, které bude vyčleněno pouze pro covid pozitivní pacienty, kteří potřebují ventilátor a intenzivní péči. Zvažuje se chirurgická JIP. Na odděleních pracuje personál z daných oddělení, který je doplněn o sestřičky z uzavřených standardních oddělení z nemocnice (ortopedie, ORL nebo například neurochirurgie). Problém je, že tyto sestřičky i přes veškerou snahu neznají mnoho přístrojů, postupů, a tak se musí rychle učit za běhu. Nápor na sestry a záchranáře z ARO a JIP je o to větší. Vše se musí kontrolovat a intenzivní péče o covid pozitivní pacienty je velmi náročná a specifická.

Z necovidových JIP nám prozatím zbývá kardiologická, interní a chirugická, které přijímají zbylé covid negativní pacienty, kteří potřebují intenzivní péči. Naprosto veškerý personál je zcela vytížen a dobrých zpráv je opravdu málo.

Jaký je průběh nemoci pacientů na vašem oddělení, jaké vyžadují zákroky a jakou péči? Kolik z nich nemoc překoná, popř. je příliš brzo se na to ptát?

Pacienti k nám nyní zpravidla přicházejí pro zhoršení stavu na některém z covid oddělení, kde leží pacienti při vědomí a na kyslíku. Takoví pacienti potřebují primárně hlavně okysličit. Máme několik ventilačních režimů a postupů, které zkoušíme využít ještě před nutností uspání a intubací pacienta. Jsou to například neinvazivní celoobličejové masky či „HIGH FLOW“, které pomocí ventilátoru pacientům fouká do nosu opravdu velké množství kyslíku. Takové pacienty musíme na intenzivním lůžku kompletně zajistit (močová cévka, centrální žilní katetr na podávání léků a infuzí, arteriální katetr na odběry a měření tlaku či například nosogastrickou sondu na krmení a minimalizaci aspirace žaludečního obsahu a mnoho dalšího). Pokud to nepomůže či se stav pacienta náhle zhorší, musíme jej uvést do umělého spánku, zaintubovat a lékař individuálně nastaví potřebný ventilační režim. NLZP (nelékařský zdravotnický personál) se pak o takové pacienty nepřetržitě stará. Od převlékání postele, polohování, obsluhu všech přístrojů, výměny materiálu, podávání nitrožilních léků či například péče o oči. Za standardních podmínek se sestry či záchranáři starají každý o jednoho (občas o dva) své pacienty. Nyní máme na starosti každý tři své covid pozitivní pacienty a osobně můžu říct, že je to velmi náročné. Jak fyzicky, tak psychicky...

Kolik jich nemoc překoná, je stále nejasné. Někteří pacienti u nás v takovém kritickém stavu leží už týdny a těch odpojených od ventilátoru je zcela minimum. Prognóza u takových lidí je bohužel většinou velmi špatná. Zatím máme za druhou vlnu více zemřelých než „zachráněných“.