V letošním roce opět narůstá migrace do zemí Evropské unie a očekává se ještě zvýšená vlna uprchlíků z Asie po balkánské trase a afrických běženců ze Středomoří. Kdo jsou ti, co do Evropy putují?
Byl bych opatrnější s používáním termínů „uprchlíci“ a „běženci“ u migrantů přicházejících do Evropy. Má zkušenost je taková, že z většiny lidí prchajících před pronásledováním nebo válečným konfliktem se stávají spíše takzvaní „vnitřní vysídlenci“. To znamená, že se ve vlastní zemi uchýlí do bezpečnější oblasti a čekají, až se budou moci vrátit domů. Nanejvýše se dostanou do některé sousední země. Ti, kteří přijdou do Evropy, spíše přicházejí za něčím, než aby před něčím utíkali.
Azylové systémy žádného evropského státu ovšem nejsou schopné prověřit individuálně každý jednotlivý případ. Nastavily proto pro přijímání migrantů obvykle nějaká obecná kritéria. Například u nás se mezinárodní ochrana uděluje paušálně syrským a jemenským imigrantům bez ohledu na to, že třeba v Sýrii nikdy v životě nebyli, a narodili se a žili v Saúdské Arábii, jen mají syrské občanství. Nadto ale evropské orgány nedokážou ani spolehlivě stanovit identitu imigrantů. Zjednodušeně řečeno: Když jsme zavedli kontroly na hranicích se Slovenskem a cizinecká policie zadržela každý den desítky migrantů, stačilo, aby řekli, že jsou Syřané a muselo se podle toho s nimi zacházet. Jedině pokud už má migrant v evropské databázi otisky prstů svázané s konkrétní identitou, anebo si s sebou neprozřetelně nese pravé doklady, dá se alespoň o něco opřít. Judikáty národních a evropských soudů znemožňují zadržovat migranty, i když se nezjistí jejich totožnost nebo nemají nárok na pobyt v EU déle než několik měsíců. S trochou trpělivosti se tak na území Evropské unie dostávají i ti, co přiznají, že jsou třeba z Maroka nebo z Tuniska. Tolik k termínu uprchlíci a běženci.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Jirka_I..
