Nedávno došlo ke kolizi dvou návrhů v Poslanecké sněmovně. Jednak zvýšení základní slevy na poplatníka daně a k tomu snížení daně. Vy jste doufali, že si vláda vybere jeden z návrhů, aby nekolidovaly, ale schváleny byly oba. Jak k tomu došlo?

Ministerstvo financí, respektive vláda předložila do Poslanecké sněmovny balíček, který sám o sobě nebyl příliš kontroverzní. Byly tam nějaké změny v odpisech, stravenkový paušál a několik dalších drobnějších změn. Takže se jednalo o tisk, který celkem hladce procházel legislativním procesem. Nicméně Andrej Babiš v létě na tiskové konferenci slíbil, že zruší superhrubou mzdu, a protože už to bylo dost pozdě, aby návrh předložil samostatně, rozhodl se, že ho předloží jako návrh pozměňovací v rámci daňového balíčku.

A když jsme viděli jeho návrh, který způsobí, že lidem s minimální mzdou přidá 700 korun měsíčně, a lidem s poslaneckým platem sedm tisíc měsíčně, shodli jsme se v pirátském klubu, že s tím nesouhlasíme a místo toho jsme navrhli zvýšení základní daňové slevy na poplatníka, tedy snížení daní všem o stejnou roční částku – navrhovali jsme 9300 korun ročně navíc a navázání na průměrnou mzdu.

Tedy, abyste snížili dopad, že zrušení superhrubé mzdy pomůže nejvíce těm, kdo mají největší výplaty…

Přesně tak. Tam byly dva problémy. Jeden, že na změně skutečně vydělají nejvíce ti, co už nyní berou nejvíce. A druhý problém jsme viděli v tom, že stát na to prostě nemá. Náš návrh byl co do výpadku příjmů státu téměř poloviční. Ministerstvo financí to odhaduje na něco přes 80 miliard u návrhu pana premiéra a 35 miliard u návrhu, který jsem předložil já. Následně rozpočtový výbor schválil proceduru, jak se to bude projednávat a shodl se, že nejprve se projednají změny ve výši slevy na poplatníka a následně se projedná samotná výše daňové sazby. A ten můj návrh na vyšší slevu byl přijat.

Poté, co byl přijat můj návrh, pro který piráti hlasovali, se hlasovalo o návrhu na snížení sazby a hnutí ANO spolu s ODS a hnutím SPD ho odhlasovalo také. Výsledkem jednání bylo, že oba návrhy byly přijaty, přestože byly původně zamýšlené jako vzájemně neslučitelné alternativy, co se rozpočtových dopadů týče. Nicméně tohle se ve Sněmovně stalo a poté, co se tohle obojí stalo, hlasování koalice ANO, SPD a ODS, a v tomto případě i KSČM, schválilo ten zákon jako celek.

Jak se tomuhle dá předcházet? Několikrát jsme spolu mluvili o komunikaci s vládou jako takovou, jak probírá věci s opozicí a podobně. Je to podle vás vina premiéra, že nedodržel slovo z léta, nebo kdo za to může? Jak tomu předejít?

Hlavní problém je, že se rozpadla vládní koalice hnutí ANO a ČSSD. Obě strany dělají samostatnou politiku. Místo toho, aby našly dohodu a kompromis, tak si obě strany prosazují svou a výsledkem je tenhle chaos.

Co říkáte tomu, že snížení daní a zrušení superhrubé mzdy připraví český rozpočet o 130 miliard korun?

Z našeho pohledu to v situaci, kdy už i bez tohoto výpadku příjmů, předkládá vláda rozpočet s deficitem 320 miliard, není rozumné. Obáváme se, že to v budoucnu povede naopak ke zvýšení daní a současně to může vést k výraznému zvýšení úrokových plateb, které platí Česká republika jako stát za to, že si půjčujeme na financování svého státního dluhu. Takže oba tyto trendy považujeme za nešťastné. Myslím, že smysl by dával nějaký kompromis, ale v tomto rozsahu není možné velmi rychle úspory v rozpočtu, které by pokryly tuto reformu, najít. A myslíme si, že prostě není moudré to v tuto chvíli dělat.

Ono asi také není už v tom rozpočtu kde hledat…

…jsme 320 miliard minus...

… a k tomu by mělo přijít dalších 130 miliard kvůli snížení daně a zrušení superhrubé mzdy. Tedy je podle vás odhad na schodek rozpočtu 500 miliard i v roce příštím reálný?

Rozhodně to v tuto chvíli vypadá, že schodek přesáhne 400 miliard. Z těch 130 miliard mají 40 miliard zaplatit samosprávy. Výpadek se vlastně bude týkat příjmů krajů a obcí, což je další problém, protože pro ně to může znamenat úplné zmrazení investic. To zase znamená i problém ekonomický, protože jakmile obce a kraje přestanou investovat, dopadne to na stavební firmy, dopadne to na další subjekty a může se prohloubit ekonomická krize.

Koneckonců to už se děje. Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková to vypočítala na minus osm miliard z krajského rozpočtu kvůli vládním opatřením.

Ano, na úrovni rozpočtů krajů je to zhruba osm miliard.