Ministryně financí Alena Schillerová tento týden uvedla, že kdyby vydržela omezení v současném rozsahu, vystačily by peníze na kompenzační programy do června. Pak by bylo nutné znovu navýšit schodek státního rozpočtu. Zároveň ale očekává, že k tomu nedojde a opatření se díky testování ve firmách a očkování začnou zmírňovat. Lze se v prognózách spolehnout na rozbíhající se vakcinaci – očkováno je zatím přes sedm procent populace – jako na rozhodující faktor, který u nás znovu rozjede ekonomiku?

Vakcinace je jistě věc dobrá v tom smyslu, že sníží počet těžkých průběhů u rizikových skupin. Vakcinace ovšem není faktorem, který by jakkoliv mohl ovlivnit počet vykazovaných nakažených.

Za prvé, každá vakcína má jen omezenou účinnost, tj. nikdy se účinné protilátky nevytvoří u 100 procent očkovaných lidí.

Za druhé to, že člověk získá protilátky vakcinací, neznamená, že již neonemocní. Znamená to, že až onemocní, průběh tohoto onemocnění nebude vážný. Případně se infikuje, ale nemoc nepropukne. Testy tedy budou i nadále vykazovat vysoký počet nakažených. A to tím spíš, že se u nás neustále tlačí na vyšší a vyšší počet testování zdravých lidí – tedy lidí, kteří nevykazují symptomy onemocnění. Konkrétně mám na mysli povinné testování zaměstnavateli. Samozřejmě, když budeme ve zvýšené míře testovat zdravé, logicky se nám bude ukazovat, že mají virus v krvi, takže stále budeme vytvářet dojem epidemie.

Za třetí, vzhledem k tomu, že i vakcinovaný člověk se může infikovat – vakcína nechrání před infekcí, ale před propuknutím vážného průběhu nemoci – tak takový člověk může dál šířit virus.

A protože lockdown je založen především na vykázaném počtu pozitivních, nikoliv na počtu těžkých průběhů, nemá vakcinace prakticky žádnou spojitost s lockdownem.

V jednom má paní ministryně pravdu – v létě budeme skutečně rozvolňovat. Ne ovšem kvůli očkování. Ale proto, že v létě se zkrátka kapénková respirační onemocnění nešíří.

Poslední vlna pak přijde znovu na podzim. To už bude značná část populace proočkována, takže bude snadné položit rovnítko mezi očkování a následné odeznění pandemie po skončení čtvrté vlny. Jenomže realita je taková, že pandemie tohoto typu zkrátka nejčastěji mívají čtyři vlny. Bez ohledu na očkování.

Dánsko s Norskem pozastavily očkování vakcínou od firmy AstraZeneca. Přidaly se i Itálie a Island. Důvodem jsou zprávy o výskytu závažných případů krevních sraženin u několika lidí, kterým byla vakcína podána. Podle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové Česko žádná takováto preventivní opatření nechystá. Nemohou takové informace od očkování odrazovat, když v Česku zatím neexistuje možnost vybrat si vakcínu – nebo je nutno smířit se s tím, že každá očkovací látka s sebou nese, byť zpravidla minimální, riziko nežádoucích účinků?