Plyn Brusel zakáže. A čím budeme topit? Nezvládnutelné, varuje odborník. A ještě něco

16.12.2021 16:29 | Rozhovor

„Na přechod na čisté vodíkové hospodářství nejsme připraveni. Současné technologie to ani neumožňují. Plán Evropské komise tedy vychází z optimistického předpokladu, že za dvacet let technologie pokročí. Což je možné. Zdaleka to ale není jisté a nevíme, jak to bude drahé,“ objasnil ParlamentnímListům.cz.cz Jiří Gavor z ANDE. Ještě obtížnější to bude pro země, které jsou závislé na uhelné energetice. „V první řadě chceme přejít od uhlí. Abychom mohli odejít od uhlí, do roku 2030 budeme naopak zvyšovat spotřebu zemního plynu. Takový mezikrok, že už v roce 2030 se očekává významný pokles spotřeby zemního plynu v Evropě – ano, prosím, ale bez České republiky a dalších uhelných zemí. Pro ně je tento cíl nemožný,“ zdůraznil.

Plyn Brusel zakáže. A čím budeme topit? Nezvládnutelné, varuje odborník. A ještě něco
Foto: FAEI
Popisek: Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií

Jakékoliv zprávy o energiích jsou v poslední době příšerné. Ceny energií a plynu lámou rekordy. A bude ještě hůř. Cenové rekordy mají emisní povolenky, umělý evropský výmysl. Od začátku roku jsou jejich ceny na trojnásobku, padla hranice devadesáti eur za tunu oxidu uhličitého v ovzduší. Což nečekali ani odborníci. „Byl jsem přesvědčen, že trh si najde rovnováhu někde na 50 eurech za povolenku, pak na 70. Ale dneska jsme na 90 a může to jít výš,“ uvedl pro Seznam Zprávy analytik skupiny Sev.en Energy Radek Jirků. Celý text má vypovídající titulek – „Masakr na trhu s energiemi, chystejte si peněženky. Naděje na obrat není“.   

Vysvětluje se v něm, že povolenky tlačí na cenu elektřiny, protože je musejí nakupovat uhelné a plynové elektrárny. A ty jedou naplno, výroba ze solárů je v zimě zanedbatelná a větrníky nestabilní. Jediným dalším spolehlivým bezemisním zdrojem je jádro, to ale v evropském měřítku nemůže nepříznivý vývoj zvrátit. A také v něm ještě promlouvá Radek Jirků: „Čtvrteční zavírací cena na pražské burze PXE na základní kontrakt s dodávkou elektřiny na rok 2022 ve 163 eur za megawatthodinu, to bylo ještě před nedávnem pro výrobce něco z říše snů. Ale zároveň je to katastrofa pro spotřebitele.“ 

Čím tedy topit? Máme se začít otužovat?

A do toho všeho marasmu Evropská komise navrhuje do roku 2040 konec topení plynem. Konkrétně chce postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotly. Počítá s tím soubor návrhů, které Komise vymyslela na její cestě ke klimatické neutralitě.

Pokud se však bude odstupovat od uhlí a některé země i od jaderné energie, a teď ještě i od plynu, lidé se oprávněně ptají, čím si budou topit? Mají se snad začít hromadně otužovat? Na tuto zprávu zareagoval na Twitteru například Miroslav Kalousek. „Celé dětství a mládí jsem skládal a nosil uhlí, abychom si doma zatopili. V roce 1990 jsme plynofikovali a skončila dřina i páchnoucí kouř. Teď čtu, že vytápění plynem má skončit v roce 2040. Tak snad do té doby umřu. V 80 letech bych už putny s uhlím neunesl,“ napsal. 

Štěpán Kotrba na svém facebooku navrhuje „eurosojuznikům topit hovnama“.  Oni, tedy EK, má však jiné řešení. Sází na ekologickou výrobu vodíku a bioplynů, zejména z biomasy. Jak je to reálné? Není technologie na bázi vodíku teprve v plenkách? Kolik by to vlastně stálo, kdyby se tento záměr skutečně zrealizoval? Jak bychom museli přestavět své teplárenství a všechnu svoji infrastrukturu, aby lidi nezmrzli?

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Ohodnocení práce politika

Dobrý den, opakovaně se ukazuje, že ne všichni politici pracují a chodí do práce. Nemyslíte, že by stálo za úvahu, aby všichni politici (poslanci, senátoři i ministři) byly z větší části placeni za odvedenou práci? Třeba za to, jak často se účastní schůzí, hlasování, kolik předloží zákonů apod? Nemy...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Budou za tajtrdlíky.“ Ke kolekci na olympiádu si řekli své umělci. A drželi se ještě zpátky

12:30 „Budou za tajtrdlíky.“ Ke kolekci na olympiádu si řekli své umělci. A drželi se ještě zpátky

„Bizarnost, nevkusnost… Národ roztomilých magorů… počmárané pláštěnky.“ I to zaznělo v reakci na nov…