Závěsná zahrada - o co se vlastně jedná? 

 

Na maličkém pozemku u našeho komunitního centra se nachází betonové stěny sloužící jako nosníky silniční komunikace vedoucí na Strahov, tudíž klasická betonová zeď ohraničuje svah, který jsme již dříve vlastními silami alespoň trochu zkultivovali. Díky spolupráci s Pivovary Staropramen byl v rámci posledních tzv. Community Days - akce, kdy během tří dnů zaměstnanci Pivovarů Staropramen pomáhají na vybraných místech ve svém okolí – zrealizován pilotní projekt závěsné zahrady vytvořené z recyklovaných materiálů a umístěné právě na jednom z těchto betonových pilířů. Z dvoulitrových PET lahví se vytvořily květníky, které se zavěsily pomocí systému ocelových lanek. Před nedávnem je zaměstnanci Komunitního centra Prádelna za asistence aktivních seniorů, kteří se zapojují do takřka veškerého dění okolo komunitního centra, osázeli a věří, že rostliny se postupně rozrostou a zakryjí betonovou zeď. Svým způsobem jde o variantu v poslední době velmi oblíbených až módních vertikálních zahrad, pouze jsme ji z ekonomických i ekologických důvodů vytvořili svépomocí z převážně recyklovaných materiálů.

 

Jak tedy tato vertikální zahrada nyní funguje?

 

Exteriérových vertikálních zahrad je zatím v České republice pomálu a není tedy k dispozici příliš zkušeností s tím, které rostliny budou na vertikální zahradě ve zdejších klimatických poměrech a při konkrétní orientaci ke světovým stranám nejlépe prosperovat. Tudíž jsme pro začátek zvolili vysazení převislých muškátů, které by měly postupně zarůst betonovou stěnu a minimálně tak zlepšit estetický dojem. Nicméně máme v plánu postupně vyzkoušet pěstování různých bylinek a zeleniny. Předem je však nutno v praxi nalézt ty nejvhodnější způsoby, jak o tento druh zahrady pečovat. Tak nám držte palce, abychom se brzy mohli pochlubit bohatou úrodou.

 

Jaký smysl má podle Vás takováto zahrada?

 

Z mého pohledu představuje přínos z minimálně dvou důvodů. Za prvé jsou to ta zcela jednoznačná obecná pozitiva – čistí vzduch a prokazatelně snižuje koncentraci škodlivých látek (každý m2 zeleně eliminuje z ovzduší nejméně 300g oxidu uhličitého za rok), zachycuje prach (každá rostlina dokáže snížit množství prachu ve vzduchu až o 20%), absorbuje hluk, ochlazuje prostředí atd. a v neposlední řadě působí esteticky. Extrémy počasí, se kterým se potýkáme v posledním desetiletí mají prostou fyzikální příčinu – úbytek vegetace, která má svým způsobem na starosti přirozenou regulaci teploty, sycení malého vodního cyklu srážkami a schopnost zadržování vody v krajině. Ve městě však bývá pro zeleň málo místa, proto je důležité využívat netradiční způsoby. Fakt, že je to navíc vytvořeno s minimálními náklady je dalším bonusem. Druhý přínos představuje ono zmiňované neformální zapojení a propojení organizace městské části, významného lokálního potravinářského výrobce a konkrétních jednotlivců nejen z řad seniorů, kteří se společnými silami snaží zlepšit své okolí, vytvořit něco přínosného nejen pro sebe, nýbrž i pro ostatní. Z mého pohledu komunálního politika je tento druhý důvod snad ještě významnější a nabízí optimistický výhled do budoucna, kdy by se podobná propojení v zájmu místních komunit mohla stát běžnou součástí veřejného života.