Na začátku dubna, když už začala inflace strmě růst, ale vláda neslyšela na požadavky odborů zvýšit platy státním zaměstnancům, jsem se vás zeptal, zda Fialův kabinet tomuto tlaku odolá. Doslova jste odpověděla: „Neodolá. Je to přece vláda. Rozdává z cizího, z cizího krev neteče. To teče jenom krev podnikatelů, kteří to musí zaplatit ze svých daní.“ Měla jste pravdu, neodolala. Od září si o 10 procent polepší zhruba 360 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru a státní služby, což vyjde rozpočet do konce roku na 1,1 miliardy korun. Myslíte, že se lídři koaličních stran i trochu zalekli rostoucího napětí ve společnosti nebo se jim hodí rozdávat tak těsně před volbami?

Samozřejmě časová souvislost s volbami není náhodná. A samozřejmě – jak už jsme o tom na tomto místě mnohokrát mluvili – to bude další proinflační efekt. Prostě to zase o něco víc nafoukne to, čemu ekonomové říkají peněžní zásoba, zjednodušeně množství peněz v oběhu. A k tomu, abychom porazili inflaci, je nutné peněžní zásobu buď zmenšit, anebo alespoň, když už ne zmenšit, alespoň ji dál nenafukovat. Takže tu máme další důvod, proč inflace se nám tu zabydlí na dlouho.

Ale současně si přiznejme: Inflace je podle posledních známých dat 17,5 procenta. To je tak moc, že kdybychom státním zaměstnancům nepřidali, o těchto 17,5 procenta by za rok zchudli. Oni vlastně zchudnou už tak, protože přidání o 10 procent je pořád tak malé, že ani zdaleka nepokryje současnou inflaci.

Takže co s tím?

Na první pohled to zní jako protimluv: Nemůžeme nechat státní zaměstnance tak razantně zchudnout, ale také jim nemáme přidávat… Ale protimluv to není! Problém je totiž někde úplně jinde! Proč máme tolik státních zaměstnanců, které musí živit soukromý sektor? Vždyť optimální by bylo mít jich tak třetinu proti stávajícímu stavu! A že si to neumíte představit? Protože jsme si na to už zvykli, zvykli jsme si, že prakticky polovina ekonomiky je státní, to ale neznamená, že to tak být musí, nebo že je to tak dobře.

Představte si, že celkové výdaje vládních institucí v prvním čtvrtletí roku 2022 meziročně vzrostly o 3,7 % a dosáhly 46,3 % HDP. Přitom během prvního kvartálu roku 2019, tedy v době před pandemií koronaviru, dosahovaly výdaje vládních institucí pouze 41,9 % HDP. Tedy je zřejmé, že podíl státní ekonomiky stále roste, soukromý sektor se stále zmenšuje. A zmenšuje se proto, že enormně rostou výdaje státu. Kauzalita je takováto: Stát vydává stále víc do ekonomiky, tedy „ujídá soukromý sektor“.