Jak se podle vás vyvíjí válečný konflikt na Ukrajině? A co vypovídá o světových mocnostech a jejich vztazích?

Podle celkového vývoje krize se zdá, že se nejedná o klasický vojenský konflikt. Je to otevřený tlak na změnu politiky v sousedství Ruské federace, podpořený vojenskou invazí, kdy diplomacie selhala, pravděpodobně nedala jiné možnosti řešení v daném čase. Je to věc pohledu zúčastněných stran. Situaci v odtržených oblastech a vztah těchto územních částí po změnách v centrální vládě v Kyjevě, které byly příčinou ozbrojených střetů v daných oblastech, měly řešit dohody z Minsku, tedy dohody Minsk I a II, za aktivního působení při vyjednávání představitelů Německa, kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Hollanda s podpisy účastníků konfliktu. Monitorování přestupků vůči těmto dohodám měla na starosti OBSE. Kolik se z té dohody naplnilo, je zřejmé.

Oblast Ukrajiny v moderní historii vždy plnila cosi jako nárazníkovou zónu, byla předmětem sporů a mocenských ambicí soupeřících států v sousedství, pomyslným klíčem do Evropy a také opačně. Globální politika není o regionálních hráčích v přímém sousedství jiné velmoci. Vzor šachovnice je vždy daný: vpředu jdou pěšci, kteří narušují obranu protivníka a vytvářejí prostor pro silné figury za pěšáckou linií. Ti jsou rozhodujícím faktorem.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj vzkázal Rusům, že je v Kyjevě a nebojí se. Mnohými je označován za hrdinu a toho, kdo nyní spojuje národ. Jak ho jako politika v této situaci hodnotíte?

Budu trochu ironický: nerad bych začal velkým Z, které se v těchto dnech má tendenci významově změnit, kdy by nezůstalo jen velkým písmenem na konci abecedy, ale mohlo by povýšit na skutkovou podstatu trestného činu. Minulý režim podobné subverze z pohledu dané moci shrnul do paragrafu, který se nazýval podvracení republiky. Tento paragraf měl být například praktikován proti signatářům Charty 77 hned po zveřejnění celého Prohlášení Charty 77, jak vyplývalo ze směrnice tehdejšího Ministerstva vnitra. Text a jeho podpis by stačil k žalobě. Byly vypracované seznamy. Jedině při skutečnosti, že text nijak neovlivnil veřejné mínění, bylo od žalob upuštěno, nebyly shledány za těchto okolností jako vhodné. StB se mělo cíleně soustředit na eliminaci konkrétních aktivních signatářů. Trocha exkurze do historie neškodí.

Vrchní velitel ozbrojených sil má povinnost být tam, kde ho stát v krizových situacích potřebuje, má být sjednocující, má řídit politická jednání a činit kroky, které mají vyvést zemi z krize. Bude to ale až historie, která bude spravedlivě hodnotit. Prezident Zelenskyj má ve státě, ve kterém různé silové skupiny mají protichůdné zájmy, nezáviděníhodnou pozici.

Po Severoatlantické alianci Zelenskyj žádá, aby chránila ukrajinský letecký prostor, NATO to však odmítlo, protože by to znamenalo otevřenou válku s Ruskem. Je to správné rozhodnutí?

Podle mezinárodního práva by bylo použití ozbrojených sil státu, který není napadenou zemí a nemá s ní obranné závazky, jednoznačně casus belli, tedy důvod k válce. Jako země NATO bychom se tak ocitli v přímé válce s Ruskou federací a celá Evropa včetně Spojených států by se mohla stát legitimním válečným cílem. Ono i dodávky zbraní do místa konfliktů jsou zapovězené jak směrnicí Evropské unie, tak OSN.

Ukrajina se navíc stala kandidátskou zemí Evropské unie. Nakolik to může Ukrajině a Evropské unii prospět?

Evropská unie má problémy sama se sebou. Nejednotnost a partikulární zájmy členských zemí se jednoznačně projevily v době covidu. Ukázalo se, že jednota Evropské unie je schovaná ve velkohubých proklamacích, ale v reálu je to kopeček drolícího se písku. Ukazuje se to v této době, kdy státy visegrádské čtyřky jednají s Británií, nedávno ještě pária a nyní nečlen Evropské unie, a mluví o zmenšování závislosti na ruských energetických zdrojích, zatímco Německo sankce na dodávky ruského plynu neuvalí. Z toho je patrné, že zájmy se tříští a my se dostáváme do sféry angloamerického vlivu. Teď už viditelně. Jednalo se mimo jiné o společném postupu proti ruské agresi, jak zní z reportáže. Proč se nejedná s Německem a Francií, se státy, které se v dění na Ukrajině angažovaly? Chytrému napověz…

Měli bychom vzít v úvahu ještě jeden faktor, který vyplývá z členství v Evropské unii v případě přijetí Lisabonské smlouvy Ukrajinou: Lisabonská smlouva má klauzuli o vzájemné obraně, podle níž jsou všechny členské státy povinny poskytnout pomoc napadenému členskému státu. Doposud existuje výjimka pro členy NATO, kdy se jim přiznává právo plnit své závazky mimo tuto smlouvu. Podle článku 5. Severoatlantické smlouvy není explicitní povinnost smluvní strany se jiného konfliktu účastnit. V Lisabonské smlouvě ta povinnost je. A z té povinnosti vyplývá…

Ruský prezident žádá odzbrojení Ukrajiny a záruky, že na Ukrajině nebudou jaderné zbraně. Francouzský prezident Emmanuel Macron mu řekl, že lže sám sobě a jeho země na to doplatí. Lže Putin sám sobě?