Zpřísnění vyplácení sociálních dávek, nezaplacení pokuty třikrát, a dost, dohlédnutí na školní docházku. Jedni tvrdí, že jde o represi, která uškodí dětem z chudých rodin, druzí zase, že s nepřizpůsobivými to jinak nelze. Co vy na to?

Jsem toho názoru, že by mělo dojít ke zpřísnění podmínek pro vyplácení sociálních dávek, a to především v těch případech, kdy lidé můžou pracovat, ale jim se nechce a navykli si využívat rozmařilý sociální systém, který by měl prioritně pomáhat potřebným, nikoliv „nefachčenkům“. Určitě musíme pomáhat sociálně slabým a neházet všechny do jednoho pytle, ale vždyť všichni dobře víme, že existuje nemalá skupina občanů, kteří doslova zneužívají štědrý sociální systém. Pracovat by mohli, ale nepracují, protože je uživí stát, resp. jim na jejich obživu přispěje každý občan a firma ze společných daní. To není fér a politici musí přestat před tímto problémem strkat hlavu do písku. Bohatství vzniká z práce, nikoliv z dotací či sociálních dávek. A kdo nepracuje, a přitom by mohl, nemůže počítat s tím, že ho bude živit stát. Od pradávna platilo lidové rčení: „Kdo nepracuje, ať nejí.“ Nechápu, jak se dnešní vládnoucí elity mohou dívat do očí těm, kteří pomoc druhých skutečně potřebují, ať už kvůli vážné nemoci, či jiným handicapům, jen na ně prostě nezůstává dostatek peněz. A přitom na druhé straně tito samí lidé, zodpovědní za veřejné finance, vyhazují peníze oknem a zaslepeně sponzorují životy těm, kteří se promyšleně flákají.

Není tajemstvím, že někteří lidé dokážou sociálních dávek velmi dobře využívat. Jak tomu zabránit?

Celý systém sociálních dávek je třeba zásadním způsobem upravit, chcete-li reformovat. Základním principem musí být zjednodušení systému sociálních dávek, resp. jeho zeštíhlení tak, aby motivoval k práci. Zkrátka aby se vždy vyplatilo pracovat. Zároveň chceme např. podmínit vyplácení sociálních dávek řádnou školní docházkou dětí či prokazatelnou pracovní aktivitou. Jsem rád, že naše formace Trikolóra Svobodní Soukromníci (TSS) má na pozici stínového ministra práce a sociálních věcí pana Václava Krásu, který je na rozdíl od jiných skutečným odborníkem v oblasti sociální péče a bude jistě schopen tuto důležitou reformu provést.

V posledních týdnech sledujeme bouřlivou diskusi ohledně povinného očkování. Mělo by být povinné?

Jednoznačně odmítám povinné očkování proti covidu-19, stejně jako nepřímé formy, jak lidi donutit či jakkoliv jinak motivovat k očkování. Nejsem odpíračem očkování, ale řízená vakcinace musí vždy zůstat pouze na svobodném a osobním uvážení každého jednoho člověka. Zároveň je třeba odmítnout jakoukoliv formu diskriminace těch, kteří se rozhodnou neočkovat. Také jsem přesvědčen o tom, že bychom si neměli nechat vnutit účelové rozdělování společnosti na ty, kterým v mobilu svítí zelený QR kód, a na ty, kteří z jakéhokoliv důvodu tuto formu prevence odmítnou. Copak stejným způsobem kontrolujeme u lidí jiné druhy očkování či bezinfekčnosti? Zdá se mi, že se svět upnul pouze a jen na jednu nemoc. Na všechno ostatní jako kdyby se zapomínalo. Tuto covidovou hysterii je třeba zastavit a vrátit svět do normálu.

Jak vnímáte snahy zakázat neočkovaným nebo lidem bez testu vstup třeba na akce v počtu účastníků větším, než jsou tři tisíce? A jak jejich možnost chodit do restaurací a podobně?

Již jsem na to částečně odpověděl v předchozí otázce. Tato segregace lidí a jejich rozdělování na dvě skupiny s různými právy je absolutně nepřijatelná, obzvláště když je organizována přímo státem. Historie si dobře pamatuje např. fašistické Německo, ve kterém Hitler začal rozdělovat lidi podle rasy a vytvářel tím masovou nenávist. Kam to vedlo, to všichni dobře víme. Dnes nerozdělujeme lidi podle rasy, ale podle toho, jestli jsou, nebo nejsou očkovaní na jednu jedinou zcela konkrétní nemoc. Dlouhodobé následky a důsledky této vakcinační mánie budou známy až za několik let. Dnes nemůže nikdo s určitostí tvrdit, zda byla zvolena ta nejsprávnější cesta, jak infekčnímu šíření pandemie covidu-19 zabránit. Skutečnou pravdu nám poskytne až vzdálená budoucnost.