Řekněte nám něco o cenách potravin. Vždyť ostatně děláte v oboru…

Profesionální deformace. Znáte to, ne? To je tak, když si práci nosíte s sebou kamkoli jdete.
Já se, například, od malinka pohybuji za pultem a už od chlapeckých let mi zní v uších věty jako: „Co si dáte?“ anebo „Copak vám dnes dáme?“
Prostě oslovení zákazníka pokaždé provází otázka. A řeknu vám, je to někdy pěkně na hlavu.

Čas od času mě ale cesty zavedou do jiného obchodu. Jeden někdy potřebuje koupit i zubní kartáček, prášek na praní anebo prostě jen ponožky.
A to je pak peklo, to vám povídám.
Jasně, jdu si prohlédnout pult se sýry či uzeninami. A věřte, nebo nevěřte, věta „Dobrý den, co vám můžu nabídnout…?“ není nic neočekávaného, ale od člověka v pracovním a ne na straně zákaznické.
Prodavačky pak bývají konsternované a nevědí, jak odpovědět. Jasně, okamžitě se věc vyjasní a sám se vrátím do role zákazníka.

Nebo jdu kolem zeleniny a bezděčně podržím dámě sáček na pomeranče a ještě hezky poděkuju.
Stává se a je to někdy pěkná sranda.

Ale někdy taky vyslechnu debatu dvou dam v oddělení mléčných výrobků, kterak hubují, že „...to máslo už stojí šedesát korun a litr mlíka, no to je hrozný, už dokonce patnáct korun…“
Vždycky si vybavím, jak snad denně kontroluji ceny, opravuji cenovky a také se občas podívám do starých inventurních záznamů.
A tak mi nedá, abych nezavítal na stránky statistického úřadu. A helemese, ono to s tím zdražováním není zas tak kách, pokud se podíváme i na vývoj mezd.

No a další takovou – často opakovanou –  mantrou je, že jsme popelnicí Evropy.

…nu a nejsme?

Ale pardon, v regálech je vždycky jen to, co zákazníci kupují, ne? Ale hlavně – ty levné odpadky běžně vídám vedle jiného, dost kvalitního zboží, a to včetně potravin.
Nikdo nemusí kupovat nedělní máslo 77procentní,  jestliže vedle něj leží kvalitní máslo 80procentní...

Nemyslím si, že jsme nuceni kupovat cokoli. Aspoň jsem si nevšiml, že by u regálu stál kovboj s pistolí v ruce a halekal, že je nutné si koupit kuřecí prsa křehčená, nabušená vodou ze třiceti procent.
Stejně tak je možné koupit šunku nejvyšší kvality anebo standard, kde je ovšem obrovský rozdíl v obsahu svalové bílkoviny, která je právě tím určujícím faktorem kvality šunky. Ne procentuální obsah masa.

A stejně tak uzená krkovička, která obsahuje 40 procent vody, má jinde svou rodnou sestřičku bez vody a chemických látek, které tu vodu v „uzeném“ drží.
Jen prostě stojí víc, a to je potřeba si uvědomovat.

Jenže tou dražší krkovičkou se nemůžeme pochlubit před sousedy, jako drahou dovolenou na Kanárech či jinde.
A tak většina hledá to nejlevnější, které je také tím nejhorším a nadává, jak „jsme Češi popelnicí Evropy“.
A přitom kousek vedle je malý pekař, zelinář a konečně i řezník, kteří dělají svou práci prostě jinak a odpadky lidem nenabízejí a zákazníci je nevyhledávají.
A měli by. To je jediná smysluplná podpora domácího produktu, domácí práce.

Už se prý soudí odmítači a šiřitelé hoaxů…

Ovšem co chtít po lidech, kteří spravují miliardy a ty malé tisíce je nezajímají že?
A tak se v televizi i v novinách objevují záběry z marketu, podle potřeb marketu se upravují aktuální protipandemická opatření.

A propos pandemie? V té minulá vláda zcela selhala při veřejné ochraně a tak velmi, velmi pomalu se k soudům a stíhání dostávají pomatenci jako Tušl či Peterková, kteří ovšem už napáchali škody na zdraví i životech mnohých, kteří uvěřili v genocidu lidstva, zavádění čipů pomoci vakcíny i zabíjení důchodců a dětí vakcínami.

Ke mnoha předčasným úmrtím nemuselo vůbec dojít, pokud by šiřitelé poplašných zpráv byli stiženi hned na začátku...