Skutečně rád bych všechny čtenáře ParlamentníchListů.cz pozdravil, popřál požehnané svátky a pozval k setkání u přenosu velikonočních on-line bohoslužeb, které naleznete na webové stránce Katedrala.tv. Na Zelený čtvrtek již proběhla, další proběhnou na Velký pátek v 15:00, na Bílou sobotu ve 20:30 a na neděli Zmrtvýchvstání v 10 hodin. Bohoslužby budeme sloužit v kruhu několika blízkých spolupracovníků v Katedrále sv. Víta.

V těchto dnech vám končí karanténa. Jak se vám ji podařilo zvládnout?

My duchovní máme celoživotní trénink v podobě exercicií a duchovních soustředění, kdy se vše vypíná a věnujeme se výhradně Bohu a sobě. Můžeme tak ledasco promyslet. Karanténa však byla trochu jiná, moje pracovní tempo se proměnilo stejně jako styl práce. Mnohem více jsem hovořil do telefonu a sledoval e-maily, než když bych se mohl věnovat živým lidem. Je pravdou, že živý kontakt je více náročný než ten technický, který ale má zase tu nevýhodu, že je neosobní.

Jak jste vnímal skutečnost, že se koronavirus dostal do vaší bezprostřední blízkosti?

Karanténu nepovažuji u nikoho za trest pro ty, kteří by si to za své neuspořádané živobytí zasloužili. Je to spíše zkouška, kterou skládáme bez rozdílu i my. V listě Židům čteme, že náš velekněz je ten, který se stal člověkem a který s námi sdílí celý náš život. Podobně já a mí spolupracovníci, kteří přišli do kontaktu s biskupem Herbstem (který nyní s nemocí bojuje v nemocnici), dáváme najevo, že jsme s naším národem a stejně s ním sdílíme i každodenní realitu této krize.

Na květnou neděli jste požehnal národu z balkónu Arcibiskupského paláce. Jak vás podobné gesto napadlo?

Dozvěděl jsem se, že naši dobří sousedé z Hradu a hradní stráže uspořádají koncert na hradním nádvoří. Říkal jsem si, že bych jim mohl na dálku požehnat. Několik dní zpátky jsem viděl požehnání Urbi et Orbi papeže Františka před prázdným svatopetrským náměstím, které mě skutečně oslovilo. Hlouběji jsem pochopil spiritualitu muže, jemuž jsem jako kardinál slíbil věrnost, a uvědomil si lépe nelehký úkol, který nese. Napadlo mě, že bych mohl něco podobného udělat s monstrancí. Tak jsme na začátku Velikonoc městu a národu do těchto nelehkých dní požehnali.

Letošní Velikonoce budou jiné, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch při myšlenkách na schválená nouzová omezení. A vy jste asi nejpovolanější autoritou k vyjasnění otázky: Jaké by tedy Velikonoce měly být, aby si i v podmínkách omezeného shromažďování udržely to nejpodstatnější, co je činí Velikonocemi?

Karanténa nám vzala tu část Velikonoc, která se váže k folklorním a lidovým prvkům. Je mi to trochu líto, třeba v pražské Katedrále se nám podařilo velikonoční svátky povýšit o mezinárodní rozměr a bohoslužby doplnit o prvky iberské zbožnosti. Máme pak i tu – řekl bych duchovní stránku Velikonoc, a tam skutečně moc koronaviru nedosahuje. Pokud se podíváme do historie na vývoj křesťanských Velikonoc, tak vidíme, že původně se jednalo o svátky, které lidé prožívali samostatně a na Velký pátek se modlili doma, aby si lépe uvědomili velikost dne Kristovy smrti.

Později vznikla bohoslužba tak, jak ji známe dnes. Tedy letošní Velikonoce budou jiné než obvykle, ale to rozhodně neznamená, že by ztratily na své duchovní hloubce. Naopak, jak jsem několikrát zažil ve vězení, člověk se při „jiných“ Velikonocích dostane na takovou hloubku, jaká se mu mnohdy ani v kostele nepodaří.

FOTO: Hana Brožková, Kancelář prezidenta republiky

Velikonoce jsou kromě duchovního významu také určitým množstvím společenských rituálů. Co by lidé měli dělat, aby si tuto „společensky tmelící“ stránku Velikonoc mohli v podmínkách izolace aspoň trochu nahradit?

O Velikonocích by měla být pohromadě především rodina. Rozhodně bych doporučil v rodinách, které jsou věřící, společnou modlitbu, doplněnou třeba i sledováním on-line přenosy obřadů. Ostatní pak určitě neprohloupí společnou četbou, třeba i s velikonočními motivy. Příběh Ježíše Krista není jen o zakladateli církve, ale i o hluboké reformě, která v tehdejší společnosti na základě jeho učení proběhla a z které čerpáme dodnes. Myslím, že je škoda, že se ve školách o našich kořenech vyučuje stále méně na úkor různých módních vln, tak využijme tohoto času a děti s počátky naší civilizace seznamme!