Za poslední čtyři roky jste prošel čtyřmi politickými uskupeními. Nyní působíte jako nezávislý. Čím to, že se vám v žádné ze stran nepodařilo zakotvit?

Má kandidatura v roce 2012 v krajských volbách byla spíše na zkoušku a na poslední chvíli. Bylo až s podivem, kolik uskupení Nevolte parlamentní strany získalo hlasů pouze se svým názvem a tři týdny provozovanou webovou stránkou bez žádné propagace. Po společně organizovaných demonstracích v Ostravě v roce 2012 jsme s mými přáteli vstoupili do malého hnutí Občané 2011 už tehdy s představou spojovat se s jinými. Takže vnoření se do Úsvitu bylo později logickým a plánovaným krokem. Bohužel tento podnikatelský projekt a podvod zosnovaný Tomiem Okamurou tehdy ještě ruku v ruce s Vítem Bártou, který před námi zpočátku dobře utajili, byl vlastně od počátku z důvodu jejich následného soupeření předurčen k nezdaru. Úsvit – Národní koalice byl pak dále provázen řadou nepravostí – registrací jiných než odsouhlasených stanov, zinscenovanými a „dobře“ sehranými volbami na konferenci, velrybařením členů a dalším podobným jednáním. To, že jsem tuto stranu opustil, bylo logickým vyústěním mého nesouhlasu s tím, co se v ní dělo.      

Chtěl byste se v politice angažovat dál? A pokud ano, za jaký subjekt?

Po všech zkušenostech, které jsem obecně získal, se asi budu politicky angažovat dále. Otázkou je, na jaké úrovni, jakou formou a jak intenzivně?  Momentálně nejsem přesvědčen o tom, že by to mělo být za nějaký subjekt, a upřímně řečeno, s tím pravým přesvědčením zatím žádný takový ani nevidím.

Co vám osobně práce v politice dala, ale i vzala?

Vzala mi určitě kus rodinného života. A byl jsem nejvzdálenějším poslancem od Prahy s nejnáročnějším dojížděním. S přesunem po Praze každý týden cestou tam i zpět ztráta času asi deset hodin. Ale na to si určitě nestěžuji, tohle jsem věděl předem. Pouze konstatování.

A co mi dala? Asi teď čtenáře překvapím. Práce v politice mi dala nemálo nových přátel a známostí s lidmi, kterých si vážím a cením. Asi raději hned rychle napíšu i to, že těch známostí s negativními zkušenostmi bylo (samozřejmě a tedy bohužel…) více. Určitě bych však nepoznal tolik nových lidí a naštěstí mezi nimi byli takoví, kterých si opravdu vážím.

Je něco, čeho jako politik litujete?

Lituji zejména toho, že lidé plně nevyužívají ani té omezené možnosti, kterou mají jednou za čtyři roky, a k volbám nechodí nebo se nechají obalamutit planými sliby, zaplacenou reklamou (v konečném důsledku si ji zaplatili sami, aniž ji chtěli), gulášem, párkem nebo koblihami a planým a nerealistickým populismem. Ta nejjednodušší možnost, jak se pokusit něco změnit, je u voleb. Lituji toho, že občané z velké části přistoupili na to, aby se o politiku přestali zajímat. O to těm zkušeným politickým darebákům – matadorům právě šlo – menší masa lidí se snadněji ovládá (a manipuluje...).

Již delší dobu upozorňujete na to, že tato vláda neřeší problémy s uprchlíky. Nakolik zásadní bude toto téma ve volbách a očekáváte, že s novou vládou přijde změna? Nejsme přece jen limitováni závazky, které nám plynou z našeho členství EU?

Obávám se, že zásadní změna s novou vládou nepřijde, a vůbec to nebude kvůli našim závazkům ze členství v EU. (Tady si dovolím podotknout, že ty závazky jsou navíc velmi diskutabilní). Když se zamyslíme nad tím, kdo bude reálným nebo pomyslným vítězem voleb, jak bude vypadat jeho nová (nebo koaliční) vláda, změnu neočekávám. ČSSD je nepoučitelná a předpokládám, že Bohuslava Sobotku si opět zvolí do čela (a tím potvrdí svou cestu do dolních pater politické scény). ANO a Andrej Babiš měli již dostatek příležitostí, aby prokázali, že svá prohlášení na toto téma myslí vážně, ale opak byl vždy pravdou. Zatím přesvědčili spíše o falešném populismu takových prohlášení než o jejich skutečném naplnění. Myslím, že tohle téma nebude (bohužel přes všechny alarmující okolnosti a události) přece jen hlavním tématem. Tím bude boj mocných o moc.

Již loni jste v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz varoval před lžemi a podvody současné vlády. Jaké největší fikce se vláda dopustila a týká se to jen uprchlické krize?

Těch podvodů, nepravd a mystifikací bylo více. Za hlavní pokládám ten s referendem a zvýšením podílu občanů na rozhodování ve stěžejních otázkách. To byla vyslovená lež a podvod, protože současná vláda chce současný stav spíše zakonzervovat, to, co zatím ani teoreticky nenavrhuje (nepustila do schvalovacího procesu), je jen přetvářka a kamufláž opaku.  Fikci s řešením migrační krize (respektive nebo spíše prevencí před možnými důsledky) bych zařadil hned na druhé místo. A dále bychom mohli pokračovat – slibovaný boj proti zneužívání sociálních dávek, stále neakceptovatelný a neřešený stav realizace exekucí a daly by se najít i další příklady.