Premiér Petr Fiala odmítá kritiku opozice kvůli iniciativě české vlády na dodání munice Ukrajině. Ceny podle něj nejsou přemrštěné, ale „aktuální“. Budete se na výboru pro obranu o tyto zakázky zajímat podrobněji?
Myslím si, že kritika je zřejmě oprávněná. Cena dělostřeleckých granátů se pohybovala před dvěma lety na částce okolo dvou tisíc dolarů. Dnes je po nich velká poptávka, a nejsou dostatečné výrobní kapacity, protože měsíční spotřeba pouze pro Ukrajinu je okolo 200 tisíc kusů nábojů. Pokud není dostatečná nabídka a poptávka po dělostřelecké munici je vysoká, žene její ceny strmě vzhůru a kupuje se, kde se dá, a samozřejmě s rozdílnou úrovní kvality. Pokud kupuji munici na hraně expirace a v plesnivých bednách, potom se mně zdá cena čtyři tisíce dolarů za náboj přemrštěná.
Na programu zářijové schůze výboru pro obranu tato problematika zařazena není. Pokud by byla, dozvěděli bychom se tradičně, že se jedná o obchodní tajemství a dodavatelé, množství a cena se nemohou zveřejnit kvůli utajení.
Vláda zdůrazňuje, že neustoupí z podpory Ukrajiny v jejím boji proti Rusku. V situaci, kdy už i některé západní země začínají hovořit o potřebě řešení konfliktu prostřednictvím jednání, není namístě debata o tom, co má tato „podpora Ukrajiny“ vlastně znamenat?
Vláda Petra Fialy potřebuje udržet tento konflikt na Ukrajině v popředí zájmu a má k tomu své důvody. Jednak na výdaje pro armádu a na podporu Ukrajiny, což staví jako „omluvené výdaje“ za své ekonomické neúspěchy, a také proto, že pokud by konflikt skončil, tak budou v popředí ekonomické neúspěchy Petra „Drahoty“, kauza podpory barmských žen a kampelička ODS, Dozimetr atd. Prohra Ukrajiny je také jasnou prohrou Fialovy vlády a celého Západu, a tedy přiznáním vyhozených peněz na podporu Ukrajiny oknem.
Posuny ale ve vládních prohlášeních vidět lze. Již se opatrně hovoří o kompromisech ze strany Ukrajiny, což bylo před dvěma roky zcela nemyslitelné. Teď jenom jak to zkomunikovat, aby to byla neprohra a nevýhra, a nikoliv totální blamáž. Výhra Ukrajiny je holý nesmysl. Na tento názor není potřeba mít vojenské vzdělání a vláda by si to měla uvědomit. Oni tady za rok nebudou, ale Rusko se svým nerostným bohatstvím ano.
Jak se vy osobně díváte na vývoj situace na bojišti mezi Ruskem a Ukrajinou? Zaznívají názory, že ukrajinské úspěchy i na ruské straně hranice mají vést k posílení pozice pro vyjednávání. Je to podle vás reálné?
Předně je potřeba zdůraznit, že ve strategii přístupu Ruska k celému konfliktu jsme se spletli všichni. Ani zpravodajské služby, ani bezpečnostní odborníci, ani vojáci, a už vůbec ne politici. Nikdo z nich neměl dostatečně kvalifikované informace. Myslím, že to bylo všeobecné selhání zpravodajských služeb. Dnes je jasné, že Rusko chce Ukrajinu a její podporovatele zdrojově vyčerpat. Navíc se Rusko naučilo bojovat a jejich průmyslové podniky přešly na válečnou výrobu.
Ukrajina žádá o pomoc celý Západ, ale je zde vidět únavu a vyčerpání. Prezident Zelenskyj vyměnil téměř celé vedení ministerstva obrany a velení armády, ale chybí morálka a dostatek vycvičených a odhodlaných vojáků a velitelů na všech stupních. Ukrajinské dílčí úspěchy na ruské straně nelze přeceňovat. Prostě přeskupili nějaké síly, našli slabší bod a v něm za velkých ztrát prolomili částečně obranu. Ale co dále? Vidíme v přímém přenosu stupňování leteckých útoků a dronů na Ukrajinu, která ztratila první ze šesti letounů F-16.
Navíc si letoun a s ním i pilota sestřelila zřejmě sama. Pozice pro vyjednávání ze strany Ukrajiny neposílí zabrané území, ale naopak rychlost začátku vyjednávání. Časem bude jejich pozice jenom horší.
O víkendu se v Praze koná mezinárodní konference GLOBSEC, která chce být „konstruktivním hlasem střední Evropy v EU“. Chce předložit Ursule von der Leyenové, která do Prahy také dorazí, několik návrhů na zajištění bezpečnosti, z nichž nejvýraznější je zřízení „eurokomisaře pro vyzbrojování“. Co říkáte na tento nápad?
Eurokomisař pro obranu je holý nesmysl. EU nikdy nebude ani NATO, ani Spojenými státy evropskými už jenom proto, že žádné vojenské schopnosti a kapacity, kromě agentury Frontex, nemá. Navíc se zde hovoří 24 rozdílnými jazyky. Evropa je slabá. Je to dokonce nejslabší článek v rámci světových hráčů, kterým dominují Čína, USA, Rusko, Indie atd. Stejný nesmysl jsou úvahy nad společnou evropskou armádou. Evropské státy se nejsou ani schopny dohodnout nad bezpečnostními hrozbami a riziky. Pro pobaltské státy to je Rusko, ale pro státy jižní Evropy to jsou migranti z Afriky a islámských států. Také rozpočet EU by musel být jiný než všemožné dotace a Národní plán obnovy.
V USA se stále častěji hovoří o odklonu od Evropy a větší orientaci na pacifický region. Nepovede toto „rozdělení“ NATO na dvě fronty k oslabení a v podstatě rozdělení na USA a Evropu?
USA přemýšlejí pragmaticky. Německo se svým automobilovým průmyslem, Francie se svou silnou ekonomikou a ostrovní Británie. Vysoké ceny energií, Rusko, přešlapování na místě a nástup Číny. To je to, s čím se potýká Evropa. Není zde žádný zájem, protože zde není ani ropa, ani suroviny, které docházejí celému světu. USA se potýkají s velkými vlastními problémy a migrací a nechtějí již platit za ostatní na zbrojení. Proto ten požadavek na 2 % HDP na obranu, ke kterým se sice letos přihlásilo 23 zemí, ale splní je tak možná 20.
Ani Česká republika je neplní, zatím Ministerstvo obrany utratilo 0,7 % HDP, a to se blíží konec třetího čtvrtletí. USA tlačí na to, aby se členské státy více podílely svými výdaji na kolektivní obraně. Zatím se to ale přes veškeré proklamace moc nedaří.
Do jaké míry je podle vás americké angažmá na Ukrajině „soukromou válkou Joea Bidena“, která je důsledkem tamních obchodních aktivit jeho syna? Je možné, že až tento motiv s jakýmkoliv jiným prezidentem skončí, vůle USA podporovat Ukrajinu výrazně klesne?
Je to dokonce více než pravděpodobné. Myslím, že ale prezident Joe Biden už moc věcí vzhledem ke svému věku nechápe a bude rád, když dokončí svůj mandát. Naopak republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump opakovaně prohlásil, že válku na Ukrajině ukončí po svém zvolení dříve, než dojede ze svého bytu do Bílého domu. Nezbývá než mu tedy držet palce.
Kromě Ukrajiny se často mluví také o válce na Blízkém východě, kde nás za měsíc čeká první výročí útoku na Izrael ze 7. 10. 2023, aniž situace zjevně spěje k nějakému vyřešení. Dá se očekávat pokračování bezvýhradné podpory Izraele ze strany Západu?
V tomto ohledu ano. Situace je velmi komplikovaná nejen politicky, a navíc všechny další informace máme pouze z veřejných zdrojů. Cílem válečného kabinetu Izraele je propuštění všech zbývajících rukojmích unesených do Pásma Gazy a likvidace teroristického Hamásu. Boj v zastavěných budovách a rozsáhlých tunelech je však jedním z nejobtížnějších a vyžaduje čas a informace. Co se týká Libanonu a Hizballáhu, tam je to ještě komplikovanější, protože je zde evidentní podpora Sýrie.
Navíc Hizballáh nejsou paramilitantní skupiny jako Hamás, ale vycvičené jednotky, které posílají na Izrael někdy i stovky raket denně. Naštěstí skvělá protivzdušná obrana s patrioty, Davidův prak a Iron Dom to řeší na denní bázi a zatím bez žádných zásadních škod. Podpora Západu zde bude podle mého názoru pokračovat i nadále.
Vláda finišuje s rozpočtem. Kapitola pro resort obrany má garantovaná dvě procenta z HDP. Je vám jako poslancům známo, jaké priority má pro příští rok z hlediska rozpočtu ministryně obrany?
Zatím ještě ne, ale do konce září bychom to vědět měli. Deficit ve vyzbrojování má armáda za ty roky, co se nemodernizovalo, v řádech stovek miliard korun a ani letos ta 2 % HDP (podle všeho) Ministerstvo obrany neutratí. Zatím horko těžko utratilo k dnešnímu dni necelých 53 miliard korun. Navíc vojákům se dva roky nepřidalo a armáda stárne a není doplněná. Slibem nezarmoutíš.
Prezident Petr Pavel podpořil postoj vládního koordinátora strategické komunikace, že část české veřejnosti jsou „svině“, sloužící vědomě či nevědomě ruským zájmům. Pokud se někdo nad těmito slovy pozastavuje, tak se podle prezidenta ve Foltýnově definici poznal. Je podle vás právě toto to „sjednocování veřejnosti“, které prezident Pavel před volbami avizoval?
Prezident republiky Petr Pavel podporou slov plukovníka Otakara Foltýna „o sviních“ určitě republiku nesjednocuje, ale dále rozděluje. Prezident republiky jako vrchní velitel ozbrojených sil České republiky měl naopak plukovníka Otakara Foltýna odvolat z funkce a předat jej ke kázeňskému řešení příslušnému veliteli za jeho politická vyjádření, kde by jako voják měl být zcela nestranný a hlavně by se měl vyjadřovat jako důstojník slušně!
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo