K současnému dění nejen v médiích je Stanislav Duchek poměrně skeptický. 

„Polemizoval bych, jestli je to adekvátní, nebo neadekvátní. Srážky jsou předpovězeny, takže extrémní povodně tady reálně hrozí. Prevenci bych tedy nepodceňoval. To, co mě na tom irituje, a to nikoliv jen teď, ale dlouhodobě, je to, že se vysílají zprávy, všichni se připravují, upouštějí se přehrady. Jsou to opatření, jejichž význam vzhledem k velkým srážkovým událostem se nemůže přeceňovat. Nepodceňuji to, ani nezlehčuji. Ale to, co nás plošně už mnoho desítek let trápí a v čem jsme naprosto bezohlední a nehodláme to vzít na vědomí, je takzvaná půdní nádrž. Neotevírá se ten kardinální problém, který spočívá v takzvané půdní nádrži. To je největší rezervoár vody.“

Zadržovat vodu v krajině není populární

„My jsme v posledních padesáti, šedesáti letech odebrali krajině, hlavně zemědělské, ale i lesní, veškerou diverzitu. To má nezadržitelný výstup v tom, že krajina neudrží vodu, která se nevsákne. Stejné srážky před víc e desetiletími měly úplně jiný průběh ve vztahu k povodním, než je to dnes. V žádném případě netvrdím, i když mi to bývá občas podsouváno demagogy z druhé strany, kteří nemají argumenty, že příroda si dělá svoje a že se tomu zabránit nedá. Samozřejmě, při určitém množství srážek v určité situaci je povodeň nevyhnutelná. Ale otázkou je, jaký má průběh. To je to, o čem se bavíme. Ten největší rezervoár jak ve vztahu k povodním, tak k suchu, a to se vůbec neřeší a rovněž se to neobjevuje ve sdělovacích prostředcích. Je tady naprosto zvrácená zemědělská politika, která podporuje hospodaření, které tady máme a které má významný dopad na průběh povodňových situací,“ konstatuje Duchek.

Populismus versus odpovědnost

Budeme tedy stavět pytle nejen proti vodě, ale i proti půdě, respektive bahnu? „Samozřejmě to není řešení. Vystabilizovat krajinu je dlouhodobá věc, kterou jsme setsakra ničili. Lid obecný by si měl zvolit pohlaváry, kteří do toho půjdou i za cenu, že cenovka v Penny marketu bude méně příznivá, než je dnes. A stejně to bude trvat dlouho a dlouho, a je otázka, jestli se to do krajiny nějak zakomponuje, aby to mělo stabilizační efekt. Z krátkodobého hlediska, když hrozí takovéto povodně, tak samozřejmě se musí provádět opatření typu pytlů s pískem, ale opakuji, že kardinální příčina, největší dluh z hlediska povodní a sucha máme v půdní nádrži.“

Nestrašíme? A co rušení nejrůznějších akcí plošně po celé republice, třeba vinařské slavnosti, kdy společnosti a podnikatelé mají nakoupeno občerstvení, tuny masa, a co s tím? „Já této námitce samozřejmě rozumím. Přiznám se, že tomuto se z profesního hlediska nevěnuji, ale je jisté, že je to taky problém, a mnohdy i fatální. K tomu se tedy nemohu vyjádřit. Ale naopak apeluji na to, co dominuje celým prostorem, a to se také neobjevuje vůbec,“ stýská si Duchek.

Budeme vyvážet pontony a ukazovat je občanům? „Jsem z toho poněkud rozpačitý, Je to navíc kontraproduktivní a tím, že se vynechává velmi podstatná část problému, tak to je starost. A nevím o tom, že by zemědělci měli nějakou pohotovost a nastartované traktory. Ten, kdo toto dominantně zapříčinil, tuto situaci, tak se ozývá jako potrefený husák. Nás, kteří to nazýváme pravými jmény, onálepkovávají jako ‚ekoteroristy‘.“

Smutné repete?

A připomíná: „Krajský úřad má přece program Zdravá krajina. Řeší se to i ve sdruženích obcí, ale není to tak rychlé, jak bychom si představovali. Teď myslím na bleskovou povodeň, která se jižním Plzeňskem přehnala před pár týdny.  Tlak v tomto případě není na to, aby se zaplatily všechny škody, ale aby se situace nějak řešila.“

Starosta Štěnovic Jan Polívka má v paměti relativně nedávnou bleskovou povodeň, která zasáhla toto městečko nedaleko Plzně. „Ono s těmi škodami je to tak nějak vrtkavé, i když jsou vyčíslené.  V případě Němčovic, které žalovaly Kladrubskou zemědělskou o 700 tisíc korun, viděli z toho 300 tisíc. Cílem je ale řešení.“

„To jsou absurdity. Je tady pár starostů, kteří do toho jdou,“ pochválil Polívku Duchek. „Z hlediska dotační politiky, vodoprávního systému, programu Zdravá krajina, v tom se to bohužel neodráží.“

Polívka k tomu ještě dodává: „Na jedné straně by to řešili, ale nakonec to na kraji ani pořádně nejde, jak se například nechal nedávno slyšet krajský kandidát za ANO.“

„Další kandidát na životní prostředí, Rybár z Přeštic, neřekl vůbec nic,“ diví se ekolog Duchek. „Prostě manažer nového typu, frajer až na půdu. A když jsem mu řekl, že projekty připravujeme dlouhodobě, aby byly připravené v pozemkové úpravě, která jediná může sáhnout do vlastnických vztahů, tak se vykrucuje a věc bagatelizuje.  A to je pracovník životního prostředí s ambicí kandidáta náměstka pro životní prostředí na kraji! Tak to mi spadla brada…“

Protesty kvůli halířům

Co tedy taková zelená politika? Zachrání nás? „Chybí ochota naslouchat a porozumět,“ posteskl si Duchek. „Jak jsem se zmínil o té cenovce v marketu, tak to je neskutečný podvod, protože tam nejsou vyčísleny dotace, které jsou ročně v desítkách miliard. A pak už vůbec tam nejsou reflektovány nevratné škody, které vznikají na půdě a vodě. Jenže mnoho lidí a voličů slyší jen na tu uvedenou částku. Ve chvíli, kdy se cena zvedne, co udělají ti, kteří obchodují s nejnižšími lidskými pudy? Ti bezohledně čerpají dotace, ničí půdu, ale ti jako první vezmou své nablýskané traktory, vyrazí do Prahy a začnou strašit hladomorem. A co se stane? Populističtí politici je samozřejmě okamžitě podpoří, a ti, co jsou trochu normálnější, tak raději zalezou do děr, protože s tímto tématem se obávají vystoupit!“

„Ty mechanismy a lumpárna je v tom schovaná tak, že běžný občan na to dohlédnout nechce nebo ani nedohlédne. On se na strukturu té ceny nepodívá, jeho ty věci nebolí. To, že naše půda teče do Hamburku, to mu nijak nevadí. Tady je obrovský deficit politiků, toto vysvětlovat veřejnosti. Ti to mají přece v popisu práce. Je to křivka, kdy procento blbosti a pitomosti u lidí je neměnné, akorát si tu blbci nechají srát na hlavu. Prostě, vidíte na lidech, jak je serete. Tím spíše to mají dělat politici, kteří jsou zvoleni a mají mandát, jenže ti se tomuto systematicky vyhýbají.

Podívejte se na ministry životního prostředí, kdo do toho sáhl? Paradoxně, jestli někdo měl vůli a možná i odborné ponětí o tom, že toto je obrovský problém, tak to byl Brabec, ten tomu alespoň trochu rozuměl. Ale podívejte na toho kašpárka z Brna, co tam je, ten lidovec,“ hodnotí Duchek.