V rámci připomínky nedožitého jubilea Václava Havla – v říjnu by se dožil osmdesáti let – se o Havlovi a jeho odkazu začíná opět hodně hovořit. Havlovy myšlenky jsou sice dnes stále udržovány, ale jak velkou část veřejnosti dokážou oslovit?

Václav Havel je bezesporu velká postava naší republiky, a dokonce bych řekl, že po listopadu 1989 jsou spolu s Milošem Zemanem společně jediní, kteří mají velké zásluhy. Já si Havla velmi vážím hlavně za to, jak se zasloužil o pád komunismu. Bezpochyby to byl náš nejstatečnější disident, takže budiž mu za to chvála. Samozřejmě každý někomu slouží a každý má nějakého kamaráda a v tomto duchu sloužil i trochu Václav Havel. Říkám trochu, protože každý někam patří. On dokonce na přímý dotaz mého kamaráda, který mu vyčítal spousty věcí podobně jako ostatní, odpověděl, že byl ze začátku prostě jen velmi naivní a že ho mnoho věcí mrzí. Neřekl sice konkrétně, o jaké věci a záležitosti jde, ale samozřejmě už to bylo u něj velké poznání. Ale jak říkám, jeho zásluhy jsou tak veliké, že se Václav Havel jen velmi těžko očerňuje.

Piazzetta Národního divadla by v budoucnu mohla nést jméno po Václavu Havlovi, pak tu máme zvon v kostele sv. Havla v­ Havelské ulici, jenž se má Prahou rozeznít od Nového roku a ponese jméno Václav... Co tomu říkáte?

Myslím si, že čeho je moc, toho je příliš. Podle mne Letiště Václava Havla je důstojný název, a i když žádné další aktivity v tomto směru neodsuzuji, tak se musí dát pozor na to, aby to někdo nezprofanoval. Češi neznají míru a jejich vlezdoprdelismus je tak strašný, že jsou schopný i tohohle výjimečného člověka zdiskreditovat.

V médiích se objevují čím dál častěji negativní komentáře, nelichotivé vtipy a vulgární projevy v souvislosti s těmi, kteří zdůrazňují lidskoprávní hledisko skutečností, a to zejména v souvislosti s Václavem Havlem. Co říkáte na projevy lidí, jimž je již pravda a láska k smíchu?

Pravda a láska? Bylo to naivní vyjádření v heroické době a v euforii nadšení! Já jsem této euforii podlehl také, jako všichni, a Václav Havel tomu snad i věřil. Podle mne ovšem velmi brzy zjistil, že pravda a láska nezvítězily zcela a že je to jen taková remíza. Dokonce se v poslední době naklání situace spíš na stranu zla a nenávisti, ale každý to chápe jinak.

Co Havlovi máte za zlé?

Mám mu velmi za zlé, že se nepostavil proti Američanům, když bombardovali Bělehrad. To jsem mu dával za vinu, a dokonce jsem mu několikrát mylně vložil do úst výraz ‚humanitární bombardování‘, což je vrchol hnusu a netaktnosti. Až později jsem ale zjistil, že toto neřekl Havel, jeden z posluchačů mi k tomu kdysi napsal, že to snad řekl Richard Falbr. Takže se dodatečně Havlovi omlouvám, ale vystoupit proti tomu měl tehdy velmi razantně.

Za co lze Havla ještě kritizovat? Myslíte si, že přišla doba, kdy už jej můžeme kritizovat, že přišel čas, v němž se oprostíme od jeho zbožšťování?

My ale přece máme takovýchto postav v historii velmi málo. Když můžeme plivat a očerňovat Masaryka, proč by jiní idioti nemohli plivat a očerňovat Havla? V tomto státě je móda očerňovat a urážet a plivat a vytahovat různé kauzy. Můžu ale zpětně říct, že měl Vašek dobrý vkus na ženský.

Mnozí mu ale toto vyčítají a říkají – promiňte mi ten výraz – že to byl prý děvkař a ochlasta... Zaslouží si vůbec takovéto nálepkování?

V tomto případě křičí zloděj chyťte zloděje! Ti, kdo to vykřikují, tak ti nejvíc chlastají a jsou to ti největší kurevníci! Jsou to farizejové. Mně se ale právě toto na něm líbilo. Prostě, měli jsme prezidenta, kterej měl krev, energii i vlastní myšlení. A proto si myslím, že se teď za něj schovává spousta naprostých zbabělců, a dokonce si jej z neznámých důvodů přisvojila i pražská kavárna. Myslím, že by z toho radost vůbec neměl.

Publicista Petr Štěpánek k současné situaci před časem na Facebook napsal: „Kim-ir-senizace Václava Havla, fučíkizace Věry Čáslavské... Vypovídá tento výrok o něčem?

S tím souhlasím. To je to, o čem jsem povídal. Čeho je moc, toho je už příliš. Zvláště Češi jsou na tohle dost hákliví a alergičtí, takže bych tady na toto řekl: pozor!

Jenže zase někteří dávají najevo, že kdo nesouhlasí s myšlenkami Havla, prý musí být nějaký divný člověk. Takto by mohla být chápána například vyjádření kněze Tomáše Halíka či profesora Putny. Podle nich je prý nepřijatelné Havla kritizovat...

To je zase mezi. Ale částečně s tím souhlasím. Ono očerňovat takového člověka, jako byl Václav Havel, je prostě prasárna. Ale zrovna od pana docenta Putny takové přirovnání moc nesedí...

Michael Žantovský tvrdí, že by Václav Havel souhlasil s tím, že je třeba migranty přijímat. Myslíte, že by Havel, kdyby žil, opravdu propadl mluvě Angely Merkelové?

On by zřejmě řekl něco všeobjímajícího, ale podle mne by se s tím až tak vnitřně neztotožnil. Asi by mával praporem, ale jinak by byl velmi opatrný. Ovšem nedokážu za něj hovořit. Pro migranty může být v současné době jenom naprostý sebevrah a šílenec.

Přece jenom bych se ještě na chvíli vrátila k začátku rozhovoru, kdy jsem připomínala, že zřejmě piazzetta Národního divadla ponese jméno po Václavu Havlovi. Předseda poslanců TOP 09 František Laudát mi ale k tomu řekl, že souhlasí s připomínáním Václava Havla kdekoliv a že by v každém městě měla být alespoň jedna jeho ulice jako připomínka.

Tak s tím bych souhlasil. Havel je totiž tak významná postava, že si to zaslouží. Ale bylo by imbecilní, kdybyste jela v Praze po ulici Václava Havla, přes náměstí Václava Havla, pak po nábřeží Havla až na Letiště Václava Havla.

Znal jste Václava Havla osobně? Máte na něj nějakou osobní vzpomínku, nějakou příhodu, která vás případně pobavila?

Ano, setkal jsem se s ním osobně několikrát, a proto také o něm často píšu. Ale v tom bych čtenáře odkázal na moje knížky. V každé mojí knížce je totiž o Havlovi něco. A jsou to interní, osobní vzpomínky.

Takže ty vzpomínky na něj máte dobré?

Celkem ano.

Můžete sdělit něco z vašeho prvního setkání s Havlem? Jak na vás tehdy zapůsobil?

To by už nebyl politický komentář, ale bulvár. Kdo chce vědět víc, tak se může podrobnosti dozvědět na mých webových stránkách „Ty drž hubu Čechu“ – www.ringo-cech.cz.