Než jsem se začetl do vaší nejnovější knihy Válka se stromy, popřál jste mi, abych se při ní pobavil. Přiznám se ale, že mi při ní spíš běhal mráz po zádech a s každou další stránkou jsem měl větší a větší obavy o osud hlavních hrdinů. Co jste sledoval tím, že z počátku humorný děj přechází postupně do stále vážnější noty?

Máte pravdu, že se příběh postupně mění od vtipného popisu mezilidských vztahů až do absurdně pokřivené reality. Mám rád, když se čtenář na jednu stranu zasměje, ale po přečtení knihy se zastaví, zamyslí a něco v něm zůstane. Chtěl bych doufat, že Válka se stromy je kniha, která by mohla mnoha lidem otevřít oči a srdce právě citem, protože rozum a fakta už to dávno nedokážou. A podle reakcí lidí, kteří si knihu zatím přečetli, si myslím, že se to podařilo a kniha na ně opravdu zapůsobila. A z toho mám ohromnou radost.

V doslovu přiznáváte, že parafráze názvu knihy Karla Čapka není vůbec náhodná. Slavný spisovatel a dramatik v roce 1936 ve Válce s mloky varoval před nastupujícím fašismem. Před čím chcete varovat vy?

Ten starý fašismus a nacismus byl militantní, dobyvačný a útočný – ve své podstatě se snažil vyhladit část populace a expandovat do ohromné říše. Totalita, která se ale blíží dnes, je daleko plíživější, rafinovanější a co je nejhorší – ona se schovává za ctnost, pravdu a lásku. Nechce nikoho vyhladit – tedy jen „demokraticky” omezit ty, kteří s ní nesouhlasí a ty umlčet. Chce pod rouškou „dobra” a záchrany planety zničit ekonomiky celých zemí, aby lidé nakonec nic nevlastnili, ale byli dokonale šťastní. Chce lidi ovládat přes zdravotnické, válečné, nebo ekologické hrozby, ale tvářit se, že vše, co dělá, je pro jejich dobro.

Komunismus nikdy a nikde na světě nefungoval a vždy končil potoky krve, ale dnešní generace mladých a nadějných, kteří si to nepamatují, si to chce zkrátka zkusit, jestli by to nemohlo po sté první přeci jen fungovat… Ale zlo nikdy na svět nepřicházelo přímo – VŽDY mělo masku zdánlivého dobra.