Předseda Ázerbajdžánské komunity: Respektujte fakta. Situace je nepřehledná

29.10.2020 15:01

ROZHOVOR Desítky let trvající konflikt mezi Arménií a Ázerbajdžánem o území Náhorního Karabachu opět plní stránky médií. I přes příměří, které bylo minulý týden sjednáno mezi zástupci Arménie, Ázerbajdžánu a Spojenými státy ve Washingtonu, boje mezi oběma zeměmi pokračují. Předseda Ázerbajdžánské komunity v České republice Eldar Valiyev v rozhovoru vysvětluje, co se v zemi děje a jak situaci vidí ázerbajdžánská komunita.

Předseda Ázerbajdžánské komunity: Respektujte fakta. Situace je nepřehledná
Foto: Velvyslanectví Ázerbájdžánské Republiky
Popisek: Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem

Situace v oblasti Náhorního Karabachu je velmi nepřehledná, Arménie a Ázerbajdžán se obviňují ze vzájemných útoků. Informace z médií se rozcházejí, je těžké popsat situaci jednoduše a srozumitelně?

Není to tak složité. Důležité je ale si uvědomit, o co v tomto konfliktu historicky jde. Není to konflikt mezi Ázerbajdžánem a Arménií, jak předkládají média, ale konvenční válka, ve které ázerbájdžánská armáda brání své vlastní, mezinárodně uznané území, proti arménské armádě, která toto území okupuje. Ázerbájdžánu jde o obnovení územní celistvosti, Arménii o udržení nelegálního statutu quo, který v Náhorním Karabachu panuje od 90. let minulého století. Ale uznávám, že v množství dezinformací, které se kolem toho objevují, je to komplikované.

Anketa

Myslíte či víte, že jste prodělali covid-19?

50%
hlasovalo: 8870 lidí
V čem vidíte největší zkreslování konfliktu?

Za prvé, boj o Náhorní Karabach není válkou mezi křesťany a muslimy, jak se často píše. Ázerbájdžán je sekulární stát, kde vedle sebe stojí mešity i křesťanské chrámy, svoboda vyznání je zaručena a chráněna. Většinu obyvatel sice tvoří šíitští muslimové, ale jejich postoj k náboženství je srovnatelný se vztahem Čechů ke křesťanství. 

Za druhé, není to žádná válka mezi Arménií a Tureckem, které bývá označováno za spojence Ázerbajdžánu. Turecko je zemí Ázerbájdžánu blízkou kulturně, obchodně i politicky.  Ale břímě konfliktu o Náhorní Karabach nese plně ázerbájdžánská armáda, která je výborně vycvičenou i vybavenou silou budovanou s obrovským úsilím i náklady již od 90. let minulého století. V úterý spolu telefonicky hovořili turecký prezident Erdogan a ruský prezident Putin, kteří jsou tradičními spojenci dvou znesvářených zemí. Oba se vzájemně ujišťovali, že Moskva a Ankara mají upřímnou snahu společně spor vyřešit. Přesto prezident Putin vyslovil obavu ze "zvyšujícího se počtu bojovníků z Blízkého východu". Putin tím narážel na informace, že Turecko poskytlo Ázerbajdžánu ozbrojence s bojovou zkušeností ze Sýrie.

Anketa

Babiš si stěžuje, že lidé dostatečně neomezili svůj pohyb a sociální kontakty. Myslíte, že vy osobně jste omezili pohyb a sociální kontakty dostatečně?

94%
6%
hlasovalo: 15047 lidí

Toto považuji za největší propagandu, která je nepravdivá. Válka o Náhorní Karabach není válkou mezi Arménií a teroristy. Součástí arménské propagandy je tvrzení, že na ázerbájdžánské straně bojují islamisté ze Sýrie. Pro toto tvrzení se neobjevil jediný důkaz, pouze vymyšlené citace či snímky údajných islámských bojovníků. Pomineme-li fakt, že syrský islamista by se těžko chlubil západním médiím, že je žoldákem v cizí válce, Ázerbájdžán má 150tisícovou armádu na vysoké úrovni a nemá potřebu, aby za něj bojovali jiní.
Arménie naopak aktivně informuje, že do její armády přichází na pomoc příslušníci arménské diaspory z řady zemí, například z Francie. Tito zahraniční Arméni většinou porušují právo států, jichž jsou občany, protože každý civilizovaný stát službu v cizí armádě zákonem zakazuje.

Jak lze podle Vás těmto dezinformacím předcházet?

Podle mě stačí respektovat fakta. Bohužel musím říct, že i česká média, přes nejlepší snahu vylíčit složitou situaci v souvislostech, přebírají častěji pohled a argumenty arménské strany. Naše komunita je ale připravena českým médiím kdykoli poskytnout informace o konfliktu pohledem Ázerbajdžánců.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Barbora Richterová

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jen tak odložit? To nejde. Rajchl se nebál říct, že Vrbětice nesedí

4:44 Jen tak odložit? To nejde. Rajchl se nebál říct, že Vrbětice nesedí

Zásadní nedostatek ve věci konce vyšetřování vrbětické kauzy nalezl právník a šéf strany PRO Jindřic…