Prezident se zase „vyznamenal“, média to nezajímá. Ale do Klause i Zemana kopali ostošest

„Náš nejvyšší generál-prezident a hrdina našich dnů Petr Pavel se opět vyznamenal,“ uvádí první část Týdne v médiích Petr Žantovský. Zmiňuje předchozí Pavlovy činy, např. jak prezident pověřil Otakara Foltýna bojem s dezinformacemi a dozorem nad Úřadem vlády. „Kterému zřejmě Pavel nebo jeho chlebodárci za mořem moc nedůvěřují, tak jako nedůvěřují našemu obyvatelstvu. Celkem právem, ve vztahu k sobě,“ tuší.

Nicméně, poslední „kauzička“ prezidenta je z jiného soudku. Totiž, že si prezident do Lumbeho vily přistěhoval i svou tchýni, která bude v domě přebývat bez placení nájemného. „Zdůvodnění bylo takové, že je údajně nemocná a je potřeba se o ni starat. Doteďka zjevně bydlela pod mostem a nikdo se o ni nestaral, až teď konečně se její zeťák stal generálem-prezidentem a může jí poskytnout tu správnou péči za naše peníze, to je hezká humanitární zpráva,“ glosuje Petr Žantovský.

Dodává, že Pavel chtěl na Hrad nastěhovat i své dva syny, ale není jasné, zda od myšlenky již upustil. „Ta myšlenka je určitě plodná, já myslím, že pan prezident má určitě spoustu dalších příbuzných a kamarádů, Lumbeho vila není zas tak malá, když si vezmete, že do jedné místnosti se vejde šest, sedm, osm postelí, tak taková menší jednotka by se tam mohla celkem slušně ubytovat. Opět opakuji, za naše peníze, z našich daní. To je taková neuvěřitelná arogance, kterou si nedovolili ani prezidenti typu Gustáva Husáka,“ zhodnotil chování prezidenta. S dovětkem, že na Husákův „domeček“ na Hradě se byl podívat a skutečně si žil podstatně skromněji.

Anketa

Má být Tomio Okamura vydán policii za plakát s černochem?

Ano

97%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 11896 lidí

Dále, dle Žantovského byl Petr Pavel za minulého režimu připravován k tomu, aby byl elitou. Aby dostal všechny možnosti, které mohl v tehdejší době dostat. „On je dostal v naší době. O to je to smutnější a o to smutnější je pohled na lidi, kteří ho volili a zapomněli na to, že kdesi na jakémsi Hrádečku leží v jakémsi hrobě jakýsi Václav Havel, jehož celoživotním dílem byl boj proti komunismu. Asi by to byl ten poslední člověk, který by měl radost při pohledu na to, kdo dnes obývá Pražský hrad. A to bez ohledu na to, jestli má v Lumbeho vile jednu tchýni nebo padesát kamarádů,“ míní mediální analytik.

„To je prostě nehoráznost,“ pokračuje. A udivuje ho, že se tomu věnuje tak málo médií. Reakce jsou pouze v Blesku a na Expresu; mainstreamová média se kauze nevěnují. Žantovský však vyčítá prezidentovi i to, že se neobtěžoval navštívit slavností znovuotevření Katedrály Notre-Dame v Paříži. „Je to tak mimořádná mezinárodní ostuda, že by za normálních okolností takový prezident musel abdikovat. Protože tohle byla neformální, společenská, ale vysoce politická akce, na kterou přijeli tak vysoce odlišní lidé jako Duda, Trump nebo Zelenskyj. Protože státnicky pochopili význam té akce. Náš prezident byl tou dobou ve Spojených státech, kde hostovala Česká filharmonie. A posléze navštívil naše krajany, kde údajně zhlédl představení z Máchovy poezie, v podání herců Čvančarové a Marhoula. Já nevím, od kdy je Václav Marhoul herec, ale Jitka Čvančarová je, tak aspoň na 50 % je ta zpráva pravdivá,“ zhodnotil Žantovský. Každopádně se prezident vracel v době, kdy mohl znovuotevření katedrály stihnout, míní. Dokonce prý i v Paříži přesedal na jiné letadlo.

„Já teď nevím, co si mám o panu prezidentovi myslet,“ říká mediální analytik, ale poukazuje, že jde zejména o média. „Co si mám myslet o českých médiích, která tomu komunistickému rozvědčíkovi odpouštějí, ačkoliv nenechávali nit suchou na Václavu Klausovi, na Miloši Zemanovi a mnozí také na Václavu Havlovi?“ ptá se. „Vždyť je to takový úpadek, až se mi z toho chce brečet. Je to úpadek novinářství, je to úplná ztráta smyslu pro novinářskou profesionalitu a smysl té činnosti,“ říká.

Zuckerberg ruší cenzuru

Z dobrých zpráv Petr Žantovský zmiňuje ohlášený konec cenzury na sítích společnosti Meta, který ohlásil její majitel Mark Zuckerberg, od kterého to mediální analytik opravdu nečekal, vzhledem k tomu, že jako jeden z prvních naskočil na „pseudo antidezinformační vlnu“, kterou v minulé dekádě rozjela jednak americká administrativa, ale hlavně Evropská unie. Vzpomíná, jak šéfové společností tehdy objížděli země a podepisovali smlouvy, které obsahovaly závazek, že budou „fact-checkovat“, tedy cenzurovat obsah sociálních sítí.

Žantovský dává jistou, byť malou váhu argumentu, že Meta je soukromá společnost a může si tedy dělat jaká chce pravidla. Proti tomu ovšem stojí argument, že se jedná o síť veřejnou a masovou, přes kterou se odehrává podstatná část komunikace.

Sám facebook už mnoho let nemá. „Jednoho dne jsem si řekl, že už takhle mě špicluje poměrně dost organizací, tak proč jim dávat dobrovolně další příležitost skrz tuto insituci. A za druhé je to velký časožrout. Protože to odvádí pozornost zejména mladých lidí od skutečných problémů a nechává je to komunikovat o nesmyslech. A mezi těmi nesmysly je to indoktrinuje politicky jednoznačnými nebo jednostrannými postoji,“ vymezil se.

Fotogalerie: - Dálnice a silnice

V roce 2025 se otevře 100 kilometrů nových dálnic ...

Konci cenzury lze podle něho jen zatleskat, ale je zde otázka, proč to Zuckerberg oznámil. Žantovský konstatuje, že technologický podnikatel je „nalepen na každou vrchnost“ ve Spojených státech a snaží se jí udělat, co jí na očích vidí. Tedy se snaží Trumpovi vyhovět ještě předtím, než si sám řekne. Žantovský připomenul, jak byl Trump odstraněn z twitteru, než tuto síť zakoupil Elon Musk. A že kdyby Americe začali vládnout Marťani, tak by si Zuckerberg nechal implantovat anténky, protože se stará zejména o svou kasu. Což podle něho není nic špatného.

Konec „fact-checkingu“ by mohl být příjemný a pozitivní vzkaz ostatním, kteří provádějí cenzuru, např. v EU, ale také, že se časy alespoň trošku mění k lepšímu. „Nechme se překvapit. Ono mnoho optimismu není nikdy úplně namístě. Fakt, že jeden z magnátů komunikačního světa se takto pokořil, protože to od svých progresivních kamarádů schytal velmi silně, tak tento fakt je poučný, a určitě znamená víc, než jedno gesto a jedno prohlášení. Tak jak říkám, nechme se překvapit,“ vybízí Žantovský.

Statistiky důvěry

Mediální analytik uznává, že Churchillův bonmot – „věřím jen statistikám, které si zfalšuji sám“ – má sice něco do sebe, ale čas od času neškodí se na statistiky podívat, když jsou ze seriozních zdrojů. Jako například Sociologický ústav Akademie věd, který zkoumá důvěru Čechů v různé instituce. Například v média nebo v neziskovky.

Žantovský připomenul, že do roku 2013 lidé celkem věřili církvi. To ovšem bylo do té doby, než byly schváleny církevní restituce, pak začala důvěra rapidně klesat. Ale klesá také důvěra v média. Dříve byla na 70 %, nyní je na 30 %. Ale ještě méně lidé věří neziskovkám, které jsou na 20 % důvěry. „Ačkoliv mají veškerou mediální podporu, politickou podporu, finanční podporu, mezinárodní podporu a tak dál. Přesto lidé neztratili úplně rozum, zůstali při smyslech a nevěří tomuto podvodnému podnikání, protože o nic jiného u těch politických neziskovek nejde, než o utrácení veřejných zdrojů na politické agitační kampaně a brožurky, tak nic jiného to není než podnikání. Bez rizika,“ komentuje mediální odborník. S dovětkem, že tato praxe mu připomíná neziskovou organizaci „Rozkoš bez rizika“.

Důvěru v média zkoumal i Gallupův ústav v USA. A došel k podobným číslům. Na konci sedmdesátých let více než 70 % lidí důvěřovalo médiím. Nyní je to jen 30 %, kteří víceméně věří. Ovšem je zde i markatní rozdíl v tom, kdo věří zpravodajství. Zatímco věří 54 % voličů demokratů, u republikánů je to jen 18 %. „To je velmi zvláštní skutečnost. Znamená to, že ta oficiální progresivistická politika, která vládla ve Spojených státech za Obamy i za Bidena, tak má odezvu jen v těch univerzitních městech,“ konstatuje Žantovský. Tedy tam, kde se shromažďují „lidé slova“ místo „lidí práce“.

„Lidé práce tradičně v Americe volí republikány, a to, div se světe, včetně hispánských voličů, někdy i afroamerických voličů, prostě to dělítko vede úplně jinudy,“ říká.

Podle něho je Amerika přejedená mentorování, přikazování, i toho, že jí někdo bere peníze na zdravotnictví a sociální sféru a dává je na věci, které se obyčejných Američanů netýkají, například na válku na Ukrajině.

Rozdíl se ukazuje i na prezidentech, kdy je Biden dle Žantovského „odmocninou evropského progresivismu“, zatímco Trump je derivát byznysového a showbyznysového prostředí a jeho efektivního stylu řízení. „Takže jeho úvahy, že si Amerika přisvojí Grónsko, Panamu a Kanadu jsou na první pohled bizarní nápady, ale ony vůbec nejsou nesmyslné,“ hodnotí.

Trumpovy výroky podle něho už mění například vyjádření ukrajinských představitelů a také jejich ochotu jednat, protože už vědí, že na další válku již nebudou mít peníze. „Jediní, kdo je ochoten jim je ještě strkat, jsme my, tedy Evropská unie. Také ne úplně všechny státy, náš stát pochopitelně velmi intenzivně, protože máme Fialovu vládu, a kdo je víc,“ dotkl se geopolitiky.

Průzkumy, ale třeba i prohlášení výše zmíněného Marka Zuckerberga, jsou pak prý předzvěstí, že některé věci už mají za sebou svůj poločas rozpadu. „Jedna z těch věci, pravděpodobně, říkejme to s jistým opatrným optimismem, je progresivní liberální demokracie,“ říká Petr Žantovský. Ale zda to bude platit i u nás? „To uvidíme až v září,“ dodává.