Pane režisére, v loňském rozhovoru pro ParlamentníListy.cz jste řekl, že imigrační krize je reálný problém Evropy a tedy žádná mediální bublina, jak si možná ještě někdo u nás myslí, a že byste kvůli této krizi již dávno uzavřel Schengen. Jak vidíte tuto situaci dnes? Zdá se vám, že se EU poučila ze svých chyb?

Zdá se mi to stále stejné. Podle mne zbytečně roste napětí v samotných státech EU, kde bohužel roste vlna populismu stále více a více. To je ale nonsens. Problém Evropanů je ale v tom, že se snaží být až zbytečně moc korektní a politici EU jsou podle mého soudu někdy až doslova připosraní, neboť neřeknou nikdy nic podle pravdy. Neřeknou na rovinu, co je třeba udělat prostě proto, aby nebyli považováni za ty radikály, kteří proti všemu jen bojují. Kdyby ale politici přišli za lidmi a vyložili jim své myšlenky s tím, že nevědí, jak s problémem naložit a jak ho řešit, tak by to bylo fér. Lidi se dělí na ty dobré a špatné, ale ve chvíli, kdy do Evropy proudí tolik lidí, tak se obávám toho, že nikdo nedokáže uhlídat už nic. Stejně až historie nakonec ukáže, kdo měl pravdu. Ale dnes sílí hlasy populistů, kteří hážou islám a muslimy do jednoho pytle, což také není zrovna fér. Otázka migrantů je ale hodně složitá. Zrovna v sobotu jsem se díval na to, jak v Sýrii bojují vládní jednotky – a to jsou přitom také muslimové – proti terorismu Islámského státu.

Takže je to hodně špatné, když v Evropě bují extremismus?

Určitě! Myslím, že se zbytečně před vším zavírají oči a přitom se ještě lidem říká: Nemluvte o tom, že tohle udělali migranti a nemluvte o tom, že tam je bordel. Tohle ale přesně hraje do karet všem těm skupinám, které vlastně nejsou pro žádnou svobodu, což již ukázaly v historii. Ve chvíli, kdy nějaká skupina odkazuje na diktátory, kteří popravovali, tak to je přece úchylné!

Co říkáte na chování německé kancléřky Angely Merkelové? Zdá se, že již ve své vítací politice ubrala, ale nemohlo její chování Německu spíše ublížit?

I když rozhodnutí evropských politiků nejsou úplně v pořádku, ona je jako politička výrazná a zůstane legendou, přestože celou situaci s migranty podcenila. Jakmile ale nebude silná ve vlastním táboře CDU/CSU, tak ani pro ni to nebude v budoucnu lehké. Churchill vždy říkal: mám v politice mnoho nepřátel a některé i z jiné strany, než je moje vlastní. To jsou velmi silná slova. Ale podle mne Merkelová přijde na to, že mít otevřené ruce není až tak jednoduché. Ovšem ti, kteří říkali, že je to špatně, tak byli hned označováni za xenofoby. A to není moc dobré.

Před časem advokátka Klára Samková řekla na semináři Máme se bát islámu?, že je islám stejný jako nacismus, fašismus a komunismus a že je státní zločinnou a zločineckou ideologií. Její slova ale ve společnosti vyvolala na jedné straně roztrpčení a na straně druhé se našli i tací, kteří se advokátky hrdě zastali. Kupříkladu režisér Filip Renč...

Samková řekla svůj názor a jestli se jí Renč zastal, tak to je statečný člověk. My totiž žijeme v době, že když někdo z umělců řekne svůj názor, který je ale odlišný od názoru větší umělecké skupiny, tak pak je hned kamenován. Když prostě Dejdar řekne, že volil Zemana, tak je pak hned on ten nejhorší. To je špatně. Renč to podle mne zase odnesl, ne? Z umělců se málokteří vyjadřují třeba k Miloši Zemanovi kladně a pokud ano, tak pak jsme hned bráni za ty největší blby jenom proto, že nejdeme s většinovým názorem. A co se týče Kláry Samkové – já jsem předseda Obce spisovatelů a ona je naše členka, přesto bych výtku k ní měl. Já totiž nevím, zda bych zrovna islám přirovnal k fašismu. Troufnul bych si tak hovořit až ve chvíli, když bych pořádně znal Korán, ale neznám ho. Přitom znám osobně řadu muslimů, kteří odmítají násilí i terorismus. Jejich hlasy ovšem nejsou u nás příliš slyšet. Naprosto nechápu, že když se odehrály útoky v Paříži a v Bruselu, že se tamní místní muslimské komunity k tomu vyjádřily, ovšem u nás v ČR bylo ticho. Prostě tady nikdo z nich nevystoupil ve smyslu, že to je špatně. Možná ale, že jsem to nezaznamenal pouze já. Nestíhám a nevnímám všechny zprávy a jediné, co si dobře pamatuji, tak jsou meníčka v různých restauracích...

Režisér Filip Renč také zmínil, že jde v případě migrantů o dobře promyšlenou vojenskou akci a že se naše civilizace musí buďto zachránit silou, anebo bude poražena. Souhlasíte s ním?

Ano, toho se bojím i já. Mám dvě biologické baterie – já dětem tak říkám – a snažím se je vychovat slušně. Bojím se se ženou, v jaké Evropě mé děti budou žít. Lidi si moc neuvědomují ten fakt, že žijeme ve státě, kde stačí zmáčknout dvě trojčíslí a za chvíli máte doma záchranku i doktora. Neuvědomujeme si, že žijeme na té dobré a správné straně světa. Na světě je sedm miliard lidí, a jen jedna miliarda se má dobře jako my. Samozřejmě, že člověk má strach, aby o ty svoje základní potřeby nepřišel a aby žil v bezpečí. I já mám strach, že to může skončit velkým konfliktem. Jenže politici – když dojde k nějakému atentátu – tak jsou napřed vyděšeni, pak si navzájem kondolují, ovšem potom to všechno neštěstí začne usínat a až nakonec se řeší jen takové ty věci jako je nošení šátků či burek ve školách. V tom, i v tom dalším, jim ale stále ustupujeme a když zase dojde k nějakému terorismu, tak se pak všechno opakuje po stejné linii. Prostě musíme být lidští, že? Nakonec to dospěje až tak daleko, že jsou tito politici odejiti a nahražují je extremisté. Jenže ti jsou ochotni to řešit jinak. Třeba celosvětovým konfliktem. Jenže na tom civilizace zahyne. Mně se hrozně líbí citát Alberta Einsteina: „Nevím, čím se bude válčit ve třetí světové válce, ale v té čtvrté to už bude klacky a kameny.“ To je podle mne absolutně pravdivé! Politici ale tento problém s migranty přece musejí řešit teď. Kdy jindy? Vždyť i oni mají své děti a vnoučata a nemohou počítat s tím, že se schovají v Kanadě, ve srubu.

Nedávno jsem listovala knihou Policistka volá o pomoc – Problém s integrací nelze vyřešit na ulici, kterou napsala německá policistka Tania Kambouri. V knize vypráví o tom, že se často účastní policejních výjezdů a má proto doslova před očima problémy muslimských přistěhovalců. „Nejenže bezohlednost a agresivita jednoduše narůstají – tvrdím dokonce, že realitou našich ulic se stále více stává archaické právo silnějšího. V Bochumi existují oblasti, kam se my jako policie při mnohých výjezdech – zvláště v určitou denní dobu – už nedostavujeme v jednom jediném voze,“ píše. Podle ní je ale největším integračním problémem role ženy, neboť k ženám muslimové nepřistupují jako ke svobodným rovnocenným lidem. Ženy musejí poslouchat, jinak je čeká trest. Jsou redukovány na své panenství a handluje se s nimi téměř jako se zvířaty...

Ano, to je nebezpečná filozofie. Podle mne jsou ale ženský statečnější, nežli chlapi, i když mne každý chlap za to asi ukamenuje. Ženy víc vydrží a jako hráčky někdy dokáží být i tvrdší, než muži. Já osobně si ale žen vážím. Zcela nedávno jsem byl na nějaké besedě a tam mi takový študáček říkal, že pojede do Islámského státu, kde bude mít deset žen a bude si s nimi moci dělat co chce... No, to může být pro někoho lákavé, ale v tom případě je to sebestředný blázen. Takové uvažování je hrozně nebezpečné. Tuhle mi jeden známý poslal video, jak si v tom IS někteří nováčci stěžují, že již dva měsíce neměli ženu. Ostatní se tomu smáli. I takové chování je nebezpečné. Já ale znovu opakuji, že jsem Korán nestudoval, ovšem pokud je islám natvrdo proti ženám, tak je to úplně šílené a skrývá se v tom pro nás obrovské nebezpečí. Nás přece učí: cti matku svou a otce svého a to úplně stejným způsobem.

„Ten, kdo vyrůstá s takovým obrazem ženy před očima, popustí nejspíš dříve či později uzdu nejen svým slovům, ale také příslušným činům,“ vysvětluje pak ona policistka nejpravděpodobnější pohnutky masových útoků skupin mužů na ženy v Kolíně nad Rýnem, ve Stuttgartu a v Hamburku, které se odehrály na přelomu roku. Podle policistky muslimští muži jsou jednoduše přesvědčení o tom, že pouze jejich vlastní ženy jsou ctnostné, protože vstupují do manželství jako panny. A Evropanky – protože nejsou běžně zahalené – tak jsou pro ně proto děvky.

Ano, je to tak. Oni koukají na porna, kde jsou bílé ženy odhalené a to je pro ně známka toho, že jsou všechny Evropanky zkažené a nečisté. Jenže porno je fikce, ale oni, protože mají zvrácené představy o Evropankách, jsou přesvědčeni o tom, že když ženy u nás neklopí oči, že si s ní pak mohou dělat, co chtějí. To je ale úchylka a je to hodně nebezpečné.

Jaký je váš názor na prezidentování Miloše Zemana? Podle některých Zeman společnost rozděluje až příliš. Jaké pocity máte ze Zemana vy osobně?

Já jsem jeden z mála, kterého když se otázali, koho bude volit, tak na to reagoval slovy, že si vyberu mezi kandidáty, co zbyli, Miloše Zemana. A také jsem argumentoval proč: Je to zkušený politik, je o sedm let mladší, než jeho protikandidát, rozumím mu a je to prostě Čech jako poleno. Možná, že tím urazím spousty lidí, ale já mám pocit, že má naši zemi rád a že má rád i naše lidi. Chápu však, že ty jeho bonmoty a filozofické poznámky se mohou někoho nevhodně dotýkat. Věřím mu ale, že má naši zemi rád a ctí i lidi, kteří tu žijí. Navíc si troufá věci pojmenovávat tak, jako málokdo. Ať si ale k tomu každý realitu vygoogluje a pak se seznámí s tím, zda má nebo nemá pravdu. Sice nemohu souhlasit úplně se vším, co Zeman říká a dělá, ale podle mého soudu si počíná spíše lépe než hůře.

Jenže kupříkladu režisér Jiří Menzel před časem v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zmínil, že Miloši Zemanovi chybí morálka i rozum a také ohleduplnost vůči ostatním. „Ve své podstatě je ale hulvát. Sice inteligentní, ale hulvát,“ řekl Menzel.

Já bych určitě neřekl, že Zemanovi chybí rozum či morálka. A co se týče ohleduplnosti – on ty věci prostě popíše, jak si myslí, a neřeší, co dál a co to může někomu udělat. On to na první dobrou hodí a nepřehrává. Prostě řekne, co si myslí, a je pravda, že se to každému nezdá příliš ohleduplné. Rozum mu ale určitě nechybí – on je velmi inteligentní, mluví spatra.

„Miloše Zemana vidím jako neomalence, opilce a naprosto nespolehlivého člověka,“ předestřel svůj pohled na českého prezidenta zase písničkář Jaroslav Hutka...

Já nevím. Před třiceti lety se žilo v době, kdy jste napsala na zeď, že Husák je vůl a v práci jste si mohli nadávat, jak jste chtěli a nic se vám příliš nestalo. Kdežto dnes žijeme v době, kdy by vás hned z práce za to samé vyhodili a šla byste do supermarketu vyrovnávat zboží, protože jste něco o někom špatného řekla. Na straně druhé si můžete vzít airsoftovou pistoli a střílet do prezidenta, anebo o prezidentovi říci veřejně na internetu, že je prasomrd, nebo co tam píší... Já nevím, zda je toto správná cesta, ale mám podezření, že ne.

Budete Zemana případně volit v příští prezidentské volbě za dva roky?

On určitě bude kandidovat, ale zda jej budu volit... to bych musel znát i protikandidáty.

Již se pomalu rojí. Třeba místopředseda Senátu Zdeněk Škromach, textař Michal Horáček, či ekonom Jan Švejnar. Měly by tyto osobnosti u vás sympatie?

Tak u těchto bych zvažoval. Jsou to ale podle mne zajímavá jména. Třeba Michal Horáček dokázal v životě mnohé a tak by to určitě špatná volba nebyla.

On je ale představitelem tzv. pražské kavárny. To vám nevadí?

To je ale právě to, co je špatně. Že se takto rozdělujeme a někoho tak nazýváme. Tedy, že každý, kdo volí Zemana, tak je řepa, a každý, kdo jej nevolí, tak je pak pražská kavárna. Když se takto budeme rozlišovat, tak nám to nepřinese nic dobrého. Já vím, že patřím do skupiny řep, to se nedá nic dělat, ale neútočím na pražskou kavárnu. Dál si budu vážit práce jiných, jako je kupříkladu režisér Jiří Menzel, nebo jako je Michal Horáček... Pokud nás ale bude politika takto rozdělovat, tak to míříme do pekel.

A nepřipadá vám označení pražská kavárna, což je termín, který definuje už i internetová wikipedie, divný?

Je to škoda. Třeba já jsem ve svých prvních projektech určitě nebyl žádný Fellini, ale jediné, co pro to mohu udělat je, že se budu snažit dokazovat lidem, kteří mne stále kritizují, že mám na víc, nežli jaké mají o mně mínění. Prostě budu se snažit pracovat poctivěji. Když natočí někdo film a ten film má alespoň jednoho fanouška, který se do něj zamiluje, tak je pak dobře, že vznikl. Ať vznikají komedie, které jsou lechtivé, komerční, nenáročné, ale ať vznikají i náročné filmy, na které se podívá skupina intelektuálů v kavárně a bude z nich nadšená. Ať má každý možnost se podívat na to, co je mu blíže. Já znám řadu intelektuálů, kteří se rádi podívají na jednodušší film, ale je i řada lidí, kteří myslí jen prvoplánově a snaží se podívat na něco, co je obohatí a snaží se to i pochopit. Pokud bude široká škála nabídky, je to dobře.

Nemohu si odpustit otázku, kterou momentálně řeší koaliční vláda a jež se týká policie. Odchod šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty totiž naplno zaměstnal politiky a ti tak hovoří o rozkladu policie, o odchodu ministra financí Andreje Babiše, o odchodu ministra vnitra Milana Chovance apod. Co si o tom myslíte?

Tak tady vůbec nevím, o co jde. Sice jsem slyšel o těch skupinách, kdo je pro a proti reformě policie, ale už dále nevím, o co tam jde. Mám ale ze všeho pocit, že hnutí ANO už nechce ve vládě být a podle toho se tak chová. Vždyť předseda hnutí ANO se již nechal slyšet, že ho na vládě podrážejí. Ale ať řekne na rovinu lidem, že už ve vládě nechce být a že chce tuto zemi táhnout do předčasných voleb. Myslel jsem si o něm, že je to větší kabrňák a že bez potíží řekne, co chce a co nechce.

Zcela nedávno jste přál Haló novinám k pětadvacetinám. Lze to chápat tak, že KSČM je vám blízká?

Hlavně je to o tom jejich řediteli Petru Kojzarovi. Toho mám rád. Je to jeden z mála lidí, který mi od začátku velmi upřímně řekl, co si o mé tvorbě myslí a kam bych měl jít. On je pro mne kamarád.

Víte, že jeho otec Jaroslav Kojzar byl známý ideolog a komentátor někdejšího Rudého práva?

Tak to nevím, neznám ho.

A co si myslíte o KSČM? Má podle vás právo hovořit o sociálně spravedlivé společnosti, když se KSČ příliš spravedlivě nechovala?

Já ale znám v každé politické straně alespoň jednoho slušného člověka a nejradši bych z těch lidí udělal jednu stranu. Pro mne je KSČM jako ostatní parlamentní strany, což znamená, že v ni jsou stejně slušní a stejně neslušní lidé jako kdekoliv jinde. U těch komunistů je ale speciálně jeden člověk, který mlátil na Václaváku lidi. A ten by tam podle mého soudu být neměl, ale lidé si jej zvolili. Po komunistech se na jednu stranu chce, aby se omlouvali, což je v pořádku, ale podle mne by nejdříve měli ze svého středu eliminovat lidi, kteří lidem před rokem 1989 nějak ubližovali. Stejná věc se ovšem týká i ostatních stran, kde jsou také politici, kteří někdy regulérně někomu ubližovali.

Třeba Andreji Babišovi je zase vyčítáno to, že to byl estébák, i když jej soud v tomto směru očistil. Ovšem třeba takový šéf TOP 09 Miroslav Kalousek si neklade žádné omezení a o Babišovi zcela bez skrupulí hovoří jako o „estébákovi“.

To je ale jen taková hra. Oni se v Poslanecké sněmovně hádají a pak je někde spolu vidíte, jak popíjejí. Ovšem když se hovořilo o Babišově ptačím, nebo orlím hnízdě – ne, pardon, to bylo Hitlerovo – o tom Čapím hnízdě, tak se tam hovořilo o tolika miliardářích najednou, že to vypadalo, že tomuto státu vládnou jen ti miliardáři. Kdyby ale hnutí ANO a potažmo Babiš dokázali zrealizovat polovinu z těch věcí, co mají v programu, a které lidem slíbili, tak by to bylo dobře.

Jak se díváte na zpravodajství České televize? A co si myslíte o mediální štvanici proti televizi Prima? Mám na mysli onu věc s poradou, na níž údajně šéfové televize nutili své redaktory negativně popisovat migrační krizi.

O té věci s Primou nic nevím. Všeobecně ale mám problém s tím, že v českých televizích nenajdu různorodé informace. Velké televize mají podle mne snahu být pořád korektní, a to je cesta do pekel. To je to, co lidi štve a proč pořád budou růst preference extremistům.