Jak hodnotíte fungování vlády za uplynulé měsíce?

Vláda je především poznamenaná tím, že spojuje strany, které mají jiný program. ČSSD se před volbami hodně vymezovala směrem k levicovému voliči a měla řadu slibů tohoto typu. Andrej Babiš se vymezoval spíše slogany, moc toho neslíbil, ale současné ANO míří spíše do pravé části politického spektra. Klíčové sliby sociální demokracie narážejí na to, že musí vládnout společně s hnutím ANO. Když k tomu připočteme ještě lidovecká specifika…Nabrali na palubu lidovce jako zásadní odpůrce změn vyrovnání církví se státem. To jsou základní limity, které vláda má.

Vítězná strana řadu svých volebních slibů z těchto důvodů nemůže naplňovat a je nucena do taktizování, které nepůsobí dobře. Pokud by selhalo i očekávání ekonomického rozvoje, nastanou problémy ve vztahu k voličům. Existuje také celá řada dílčích provozních problémů, které vláda buď odkládá nebo řeší metodou pokus omyl a pak rozhodování působí dojmem nízké koncepčnosti. Nevychází jí ani to, že díky své věcnosti bude hledat oporu v opozičních lavicích. Zatím vše prochází klasickým způsobem bez projednání s opozicí. Materiály se schvalují majoritní mašinérií. Dokonce bych řekl, že někdy problematice ani samotní poslanci nerozumí. 

Co Vám nejvíc vadí?

Drobnosti, které se vláda snaží řešit, nejsou konfliktní. Vadí mi spíš to, co neprosazuje. V poslední době mně vadilo hlavně lavírování v zahraniční politice a otázka české dluhové brzdy. To jsou hodně viditelné případy, kdy vláda buď neví, co chce, nebo se dostává do kolejí svých předchůdců. Nepřináší až tak velkou změnu. Občany, kteří očekávali po volbách nějaké významnější změny, nepotěší.

Změny se ale chystají například v oblasti sociální politiky státu. Jsou navrhovaná opatření dostatečná k tomu, aby zvýšila životní úroveň lidí, kteří jsou na hranici chudoby?

To, co má vláda ve svém programovém prohlášení v této oblasti, jsou přesně ty detaily, které lze uvítat, ale jsou to jen detaily. Pak je také otázkou jejich provedení. Když si vezmete penzijní systém, začíná se drolit shoda na tom, že ho budeme řešit lépe než Nečasova vláda. Kroky, jako je valorizace důchodů, jsou velmi dílčí a nepomohou řešit životní situaci zejména těch důchodců, kteří mají podprůměrný měsíční příjem. Obecně se o sociálních krocích dá říci, že je to drobečková politika. K větší podpoře sociálních cílů by mohlo dojít, jen pokud by nastal větší vzestup ekonomiky, případně tehdy, když by se vláda chovala odvážněji v hledání zdrojů.