Od vědkyně v oboru molekulární biologie a genetiky Ireny Koutné, která už rok vede tým zkoumající imunitu na covid-19, zaznělo v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že už rok si ničíme imunitu, a možná i proto je tolik nemocných. Co tomuto hodně odvážnému tvrzení říkáte? Jak si imunitu už rok ničíme?

To, že nemůžeme provádět běžné denní aktivity tak, jak na to bylo naše tělo zvyklé, a musíme podstatnou část dne nosit roušky nebo respirátory, určitě nevede k posílení přirozené imunity. Ta je aktivní na povrchu těla a v případě nákaz se vzdušným přenosem je aktivní na povrchu dýchacích cest. Pokud sportujeme a zhluboka dýcháme, měníme teplotu vdechového vzduchu saunováním, nebo jeho složení při vdechování mořského vzduchu, pak se významně zesiluje vrstvička hlenu na povrchu dýchacích cest a v ní je takovou stimulací daleko více prvků – buněk a látek – přirozené imunity. Z tohoto pohledu nám pobyt v uzavřených místnostech s minimem přirozeného pohybu bez většího pobytu na čerstvém vzduchu skutečně nepomáhá. Vrstvička hlenu je schopná zachytit určitou část viru – infekční dávky, a tak snižuje možnost rozvoje závažnější formy onemocnění. Určitě je výhodou prodělávat běžné lehké respirační infekce, které vedou k posilování přirozené imunity. Rozdíl mezi těžkou a lehkou formou onemocnění covid-19 je asi v šedesátinásobném rozdílu v množství viru, které se iniciálně dostane do těla vnímavé osoby přes vrstvičku hlenu k vnímavé buňce s receptorem. Jediné, co můžeme ještě dělat pro náš imunitní systém, pokud máme pevnou vůli při uzavření v místnosti s potravinovou ledničkou, je, že budeme mít přiměřený přísun energie ve vyvážené stravě… a to se také nedaří.

Dá se říci, na kterou část populace ničení imunity nejvíce dopadá? Odnesou rok všelijakých omezení nejvíce děti, mladí, senioři, nebo někdo jiný?

Všechna současná omezení dopadají na všechny uvedené skupiny a nejvíce jsou postiženi ti, kterým imunitní systém nereaguje na plný „plyn“. Patří sem určitě senioři, jejichž imunitní systém a jeho výkon je postižen stárnutím – imunosenscence, nemocné osoby, jejichž imunitní systém je poškozen buď onemocněním – cukrovka, obezita, nebo je poškozen navrženou léčbou lékařem-specialistou, tzv. iatrogenní poškození. Právě tyto skupiny osob se musejí spoléhat na přirozenou imunitu a musejí ji posilovat zvýšeným podílem přirozeného pohybu, sportem a obecně fyzickou zátěží, která ale musí být přiměřená jak základnímu onemocnění, tak i léčbě. V současnosti nemůžeme sportovat jako dříve na sportovištích, a tak nemůžeme posilovat imunitní systém. Lidé si tento nedostatek sami uvědomují, a tak jsou vidět celé nové skupiny osob, které přicházejí do volné přírody, kde se snaží uvedený deficit posilování imunitního systému nějak kompenzovat. Není to ale celá populace, a tak není možné z populačního hlediska uvažovat o tom, že je stav imunitního systému v populaci stejný, nebo dokonce lepší.

Čím bychom si naopak mohli imunitu zase upevnit? Co z faktorů fyzická aktivita, strava a pobyt na čerstvém vzduchu má nejpozitivnější vliv? Liší se ten přínos podle věku?

Působení fyzické aktivity, vyvážené a hlavně přiměřené stravy s vitamíny a prvky a pobyt na čerstvém vzduchu jsou nejdůležitějšími faktory pro posilování přirozené imunity a jejich působení je komplexní. Proto je velmi těžké říci, který z uvedených faktorů je nejdůležitější. Prostě opustit zavedenou digitální závislost, méně jíst a více se hýbat s vyšším podílem přirozeného pohybu, kterým je chůze. Přivstat si ráno a místo jízdy autem do práce do vzdálenosti šesti kilometrů je možné jít pěšky. U dětí může být zátěž podle věku i vyšší než u seniorů, ale nemělo by docházet k jednostrannému přetěžování, a jejich fyzické aktivity by se měly střídat. Kromě míčových her, kdy si rodiče s dětmi házejí s míčem, je dobré zapojit krátký běh, jízdu na kole a třeba hrabání nebo zametání na zahradě. Pro nemocné osoby a seniory je výborná chůze s počtem minimálně šest tisíc kroků za den a s optimální aktivitou až deset tisíc kroků za den, které jsou rozloženy podle výkonu jednotlivce do dvou až čtyř oddělených aktivit.