Na co bychom neměli podle vás při hodnocení tohoto opravdu zvláštního roku zapomenout? A je z hlediska dějin opravdu tak nešťastný, jak jej leckdo nazývá?

Dějiny lidstva jsou plné tragédií, katastrof, nespravedlnosti a utrpení. S určitou nadsázkou bych řekl, že před zrozením moderní společnosti, impozantním rozvojem medicíny, všeobecným rozšířením hygienických zásad a odstraněním otřesné chudoby, která existovala před pouhými několika generacemi, byl každý rok horší než rok 2020. Lidské strádání je velmi individuální a subjektivní a každý je uzavřen ve světě vlastního utrpení i pocitu štěstí. Rozumím zoufalství podnikatele, kterému události tohoto roku ohrozily výsledek celoživotní usilovné práce. Tisíce lidí však byly v minulosti vystaveny z různých důvodů podobným zkouškám a své břímě nesly mlčky a osaměle, bez obecného zájmu či publicity.

Rok 2020 nám připomněl, že i technokratická globální civilizace internetového věku je zranitelná a že sociální kapitál spočívající v lidské soudržnosti, solidaritě, schopnosti sebezapření a disciplíně je pro prosperitu společnosti stejně důležitý jako kapitál finanční. Od devadesátých let minulého století, doby obnovy tržního hospodářství v České republice, mnozí liberální ekonomové rádi opakovali poučku anglosaských autorů osmnáctého století, že souhrn uspokojování soukromých egoistických zájmů ve svém výsledku vede k blahobytu všech členů společnosti. Zapomínali už na to, že stejní myslitelé, a to včetně Adama Smithe, zároveň prosazovali zřízení občanských milicí a zdůrazňovali povinnost služby komunitě jako celku. Spontánní vzepětí české společnosti během první vlny pandemie na jaře připomnělo slavná údobí našich dějin. Je škoda, že politické chyby, chaotičnost a nekoncepčnost pozdějších opatření, nepřipravenost na další vlnu, negativní emoce vyplývající z nedostatečné komunikace, kverulantství opozice a pochopitelná lidská únava a psychické vyčerpání tuto pozitivní energii promarnily.    

Směřujeme k propadu ekonomiky a velmi špatnému následujícímu roku nebo vidíte určitou naději?